Svatá Ludmila: Porovnání verzí

Přidáno 1 219 bajtů ,  před 13 lety
faktické opravy a rozšíření
(→‎Historie: - přidání odkazu na legendu Fuit in provincia Boemorum)
(faktické opravy a rozšíření)
[[Soubor:StLudmilaWindowCedarRapidsSep2001.jpg|200px|right|thumb|Svatá Ludmila]]
[[Soubor:Svaty Vaclav a Svata Ludmila - glass window.jpg|right|thumb|200px|Svatá Ludmila a její vnuk [[Svatý Václav]] v [[Kostel svatého Cyrila a Metoděje (Olomouc)|kostele svatého Cyrila a Metoděje]] v [[Olomouc]]i. Idealizované zobrazení, neboť v době smrti Ludmily bylo Václavovi asi 14 let.]]
'''Svatá Ludmila''' (cca [[860]] – [[15. září]] [[921]], [[Tetín (hrad)|hrad Tetín]], [[Česko]]), manželkabyla manželkou [[Dynastie Přemyslovců|Přemyslovce]] [[Bořivoj I.|Bořivoje I.]] (do manželství vstoupila asi jako čtrnáctiletá kolem roku 874). Roku [[875]] se narodil jejich nejstarší syn [[Spytihněv I.|Spytihněv]]. Celkem porodila během čtrnácti let manželství šest dětí (tři syny a tři dcery). Známá jsou pouze jména dvou nejstarších synů (Spytihněva [[875]]–[[915]] a [[Vratislav I.|Vratislava]] cca [[888]]–[[921]], oba dosedli na knížecí stolec), jež Ludmila přežila.
 
== Původ ==
DceraO Slaviborapůvodu Ludmily existují dvě tvrzení, knížeteu zeměkterých srbskéje ztěžké Pšovarozhodnout, které spíše odpovídá skutečnosti. Podle Kristiánovy legendy byla dcerou Slavibora, pšovského knížete, což bylo staré označení [[Mělník]]a. Podle staroslovanské legendy pocházela ze srbské země. V raném mládí byla vychována jako [[pohanství|pohanka]], jež přinášela oběti slovanským bohům.
 
== Historie ==
Během jejího života se staly převratné události, které měly podstatný vliv na založenívznik české státnosti.
Jednou z klíčových událostí bylo přijetí [[křesťanství]]. Její manžel [[Bořivoj I.]] přijal křest na [[Morava (země)|Moravě]] přímo z rukou legendárního slovanského věrozvěsta, arcibiskupa [[Cyril a Metoděj|Metoděje]]. Podle legend pokřtil Metoděj o něco později rovněž Ludmilu v [[Čechy|Čechách]]. PřijetímPřijetí křesťanství umožnilo Přemyslovcům získat politickou převahu a nadvládu nad ostatními kmenovými knížaty v Čechách.
 
PoPředpokládá se, že po smrti svého manžela [[Bořivoj I.|Bořivoje I]] neodešla do ústraní, jak bylo zvykem plnit údělúdělu vdov, ale účastnila ve veřejného dění a zasloužila se o přechod vlády na své syny, kteří dobyli v době úmrtí svého otce byliještě nedospělí.
 
Ještě za života svého syna [[Vratislav I.|Vratislava]] vychovávala své vnuky [[Svatý Václav|Václava]] a [[Boleslav I.|Boleslava]]. JejichPo smrti Vratislava pravděpodobně kmenové shromáždění rozhodlo o rozdělení moci mezi Ludmilu a její snachu Drahomíru. Do Ludmiliny péče byla nadále svěřena výchova umožnilabudoucího Ludmileknížete, nastolitDrahomíra poručnickoujej vládunaopak měla do doby jeho nástupu zastupovat. Konflikt mezi oběma ženami snad souvisel s vývojem mezinárodní situace, alekdy se moc přesouvala z bavorského vévodství na druhé[[Sasko]]. straněV přešlyroce vztahy[[921]] mezibavorský kněžnouvévoda LudmilouArnulf uznal východofrancký královský titul [[Jindřich I. Ptáčník|Jindřicha I. Ptáčníka]] a kněžnoutím také prakticky uznal přesun moci do Saska. Čechy, které do této doby stály na straně [[Bavorsko|Bavorska]] a se znepokojením sledovaly agresivní politiku vůči Srbům na severozápadě, se musely rozhodnout, jakou politiku nadále sledovat. Zdá se, že [[Drahomíra]] se spíše zasazovala pro spolupráci se Saskem i přes riziko omezení relativně nezávislého postavení Čech, Ludmila snad věřila Drahomírouspíše v konfliktdalší orientaci na [[Bavorsko]], kterýbyť oslabené. Politický konflikt byl podle legendy završen [[Fuit in provincia Boemorum | vraždou Ludmily]] dne 15.září 921 na hraděhradišti [[Tetín (hradiště)|Tetín]]. Historikové uvádějí, že Ludmila byla uškrcena Tunnou a Gommonem, patrně Varjagy ''(tj. ruský název severských [[Vikingové|Vikingů]])'', družiníky kněžny Drahomíry. Použili ke svému činu šálu, která se později stala symbolem svaté Ludmily.
 
[[Soubor:Dalimilova kronika vrazda Ludmily.jpg|left|thumb|Tunna a Gomon vyrážejí dveře a škrtí svatou Ludmilu šálou. Pak andělé odnášejí její tělo na nebesa. Vyobrazení z latinského překladu [[Dalimilova kronika|Dalimilovy kroniky]].]]
Roku [[925]] nechal mladý kníže [[Svatý Václav|Václav]] přenést její ostatky z [[Tetín]]a do Prahy, do [[kostel Svatého Jiří|kostela sv. Jiří]] poblíž knížecího sídla.
 
V [[11. století]] byla svatořečena.
 
== Ludmila v dílech ==
 
== Použitá literatura ==
* Ženy a milenky českých králů - Jaroslav Čechura, MilanJ. – Hlavačka, EduardM.– Maur,E. nakladatelstvíŽeny Akropolis,a milenky českých králů. Praha 1995.
*Profantová, N. Kněžna Ludmila. Vládkyně a světice, zakladatelka dynastie. Praha 1996.
 
{{commonscat|Saint Ludmila}}
1 364

editací