Théophile Gautier: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Hernani
Comédie-Française
Řádek 20:
 
== Život ==
Narodil se v rodině royalistického úředníka v [[Tarbes]] v [[department]]u [[Hautes-Pyrénées]]. V roce [[1814]] se rodina přestěhovala do [[Paříž]]e. Zde studoval na prestižních středních školách Lycée Louis-le-Grand a Lycée Charlemagne. Zde navázal přátelství s [[Gérard de Nerval|Gérardem de Nerval]]. Původně studoval tři roky malířství u [[Louis-Édouard Rioult]]a. [[Pétrus Borel]] a [[Gérard de Nerval]] jej představili [[Victor Hugo|Victoru Hugovi]]. Toto setkání jej vedlo k rozhodnutí stát se básníkem. Byl členem kroužku ''Le Petit-Cénacle'' (1829-1833), jehož členy byli [[Prosper Mérimée]], Théophile Gautier, [[Gérard de Nerval]], Philothée O'Neddy, Xavier Forneret, Charles Lassailly, kteří se scházeli v ateliéru sochaře Jehana Duseigneur. V únoru roku [[1830]] se zúčastnil jako jeden z hlavních organizátorů slavné premiéry Hugovy hry ''[[Hernani]]'' v divadle [[Comédie-FrancaiseFrançaise]] (v den Hugových osmadvacátých narozenin) známé jako [[Hernani#Bitva o Hernaniho|Bitva o Hernaniho]]. Tato hra byla manifestem nastupujícího romantismu proti zavedené klasicistní linii.<ref>[http://www.reflex.cz/Clanek8642.html Jiří Žák: ''Hernani'']</ref> Gautier byl přítelem řady romantiků, [[Charles Baudelaire]] mu věnoval své ''[[Květy zla]]'' (Les Fleurs du mal, [[1857]]). Ve vlastní tvorbě se však nenechává romantismem omezovat a mísí ve svých pracích nejrůznější vlivy.
 
V polovině třicátých let se jeho rodiče odstěhovali do [[Passy (Seine)|Passy]]. Gautier, který žil se svými přáteli bohémským životem, se musel sám živit. Na [[Honoré de Balzac|Balzacovu]] přímluvu začal psát do ''Chronicle de Paris'', kde otiskl několik povídek a kritik. Poté přešel do ''[[Figaro|Figara]]'' a později do ''La Presse''. Zde debutoval článkem o malbách [[Eugène Delacroix|Eugèna Delacroix]]. Dále napsal drtivou kritiku obrazu ''[http://commons.wikimedia.org/wiki/Image:DelarocheCromwell.jpg?uselang=cs Cromwell nad rakví Karla I.]''. Tímto článkem napadl měšťanského malíře [[Hippolyte Delaroche]] na vrcholu popularity. Později začal otiskovat i divadelní kritiky.