Polyamidová vlákna: Porovnání verzí

Přidáno 1 040 bajtů ,  před 3 lety
úprava odkazů, aktualizace
(úprava odkazů, aktualizace)
[[Soubor:PA6-PA66.png|thumbnail|Chemická struktura polyamidových vláken]]
 
'''Polyamidová vlákna''' (mezinárodní zkratka: '''PA''') jsou to vlákna z lineárních [[makromolekula|makromolekul]], v jejichž řetězcích se opakují funkční [[Amidy|amidové]] skupiny (viz [[Karbonylové sloučeniny|Karbonylová skupina]]). <ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Nylon
| url = http://www.fibersource.com/fiber-products/nylon-fiber/
| datum vydání = 20
| datum přístupu = 2017-03-14
| vydavatel = AFMA
| jazyk = anglicky
}}</ref>
 
== Výroba ==
Polyamidové vylezl Američan ''Carothers'' v roce 1928, komerční výroba byla zahájena v roce 1938 (pod označením '''nylon 66''' u firmy [[DuPont]]). Přibližně ve stejnou dobu se začalo v Německu s pokusnou výrobou '''polyamidu 6'''. <ref>{{Citace elektronické monografie
Z mnoha druhů se při výrobě vlákna v širším měřítku uplatnily tři druhy.
| titul = Engineering Thermoplastcs
* polyamid 6
| url = http://www.csuchico.edu/~jpgreene/itec041/m41_ch07/sld002.htm
* polyamid 6,6
| datum vydání = 2017
* polyamid 11
| datum přístupu = 2017-03-14
| vydavatel = CSU, CHICO
| jazyk = anglicky
}}</ref>
Mimo těchto nejznámějších druhů bylo ve druhé polovině 20. století vyvinuto nejméně 30 variant polyamidových vláken.
*<ref name = "Pos"> Pospíšil: ''Příručka textilního odborníka'', SNTL Praha 1981, str. 178-184</ref>
 
Výchozí materiál pro obavšechny druhy je [[ropa]], ze které vznikají chemickým procesem základní suroviny:. <ref>[http://www.cirfs.org/frames_03_08.htm Polyamide]name na stránce= "TheNyl">{{Citace Internationalelektronické Rayon and Synthetic Fibres Committee</ref>monografie
| titul = Nylon Fiber
| url = http://textilelearner.blogspot.de/2011/08/nylon-fiber-nylon-fiber-production_6866.html
| datum vydání = 2017
| datum přístupu = 2017-03-14
| vydavatel = Textile Learner
| jazyk = anglicky
}}</ref>
 
V roce 2014 dosáhla celosvětová výroba cca 3,7 milionu tun. <ref>{{Citace elektronické monografie
S výrobou se započalo v roce [[1939]].
| titul = Global Fibres Overview
V roce 1938 patentoval [[Paul Schlack]] kaprolaktamový způsob výroby polyamidu 6, který se začal průmyslově vyrábět v roce 1939.
| url = https://www.lenzing.com/fileadmin/template/pdf/konzern/prasentationen/CMD_Management_Board_Presentation.pdf
Cestu k výrobě polyamidu na bázi ricinového oleje otevřeli svým patentem p.Zeltner a p.Genas v roce 1944 - k výrobě polyamidu 11 bylo přikročeno v roce 1948.
| datum vydání = 2014-05-16
| datum přístupu = 2017-03-14
| vydavatel = Tecnon OrbiChem
| jazyk = anglicky
}}</ref>
V České republice byla zaznamenána v roce 1989 výroba 700 tun, z pozdější doby zde není žádný výrobce polyamidových vláken známý. <ref name = "Sta"> Statistická ročenka ČSFR 1990, SNTL Praha 1990, ISBN 80 03 00516 7, str. 412–415</ref>
 
== Charakteristické vlastnosti polyamidových vláken (PADv) ==
V roce [[2009]] se ve světě vyrobilo 3,5 milionů tun polyamidových vláken (více než 90% jako [[filament]]y), z toho asi 600 tisíc tun v Evropě. Z celkové produkce připadalo 68 % na PA 6, 30 % na PA 66 a 2 % na aramidy a ostatní druhy polyamidů.<ref>http://www.oerlikontextile.com/de/desktopdefault.aspx/tabid-1763/</ref> V ČR dosáhla výroba v roce [[1989]] více než 700 tun, údaje o produkci z posledních let nejsou známy.
<ref name = "Nyl"/>
 
== Charakteristické vlastnosti polyamidových vláken (PADv) ==
[[Soubor:Rolli_1.jpg|thumbnail|200px|Rolák z PA6, stáří: 37 roků, nejméně 200 x praný, opotřebení je znatelné jen pod lupou]]
* vysoká pevnost za sucha i za mokra
 
== Použití ==
<ref name = "Pos"/>
Technické textile: dopravní pásy, lana, sítě, filtry, chirurgické nitě
 
Bytové textilie: koberce, podlahoviny
V roce 2009 se asi z poloviny filamentů vyrobily punčochy a sportovní oděvy, 26 % se použilo na technické textilie (dopravní pásy, lana, sítě, filtry, chirurgické nitě) a 20 % na [[koberec|podlahoviny]].<ref>Statistika textilních vláken 2009 (anglicky): http://www.oerlikontextile.com/de/desktopdefault.aspx/tabid-1763/y</ref>
 
Punčoch, ponožky, svrchní oděvy
== Zacházení s výrobky z polyamidu ==
[[Soubor:Kevlar_chemical_structure.png|thumbnail|Vzorec para-aramidu]]
<ref name = "Pos"/> Každé vyprání zvyšuje trvanlivost tkanin nebo pletenin z polyamidu. Časté praní se doporučuje zejména u polyamidu 6 ([[silon]], perlon, grilon).
 
Mnohé výrobky jsou napuštěny prostředky proti žloutnutí. Do prací lázně se musí přidávat přesná dávka speciální chemikálie, na které tento prostředek nereaguje. Tkanina nebo pletenina jinak po opakovaném praní zešedne.
Teplota žehličky nesmí u výrobků z čistého polyamidu přesáhnout 120[[Stupeň Celsia|°C]].
 
Eventuální příznaky přecitlivělosti lidské kůže při nošení výrobků z polyamidu nejsou způsobeny vlastnostmi vlákna, nýbrž barvivy, zbytky pracích prostředků a podobně.{{Doplňte zdroj}}
== Aramidová vlákna ==
 
[[Aramid]] je zkratka sousloví '''ar'''omatické poly'''amid'''y. Sloučenina vzniká napojením [[Areny|aromatických]] struktur na polyamidový řetěz, přičemž nejméně 85% aramidových skupin musí být přímo spojeno se dvěma aromatickými okruhy.{{zdroj?}}
<ref name = "Man">{{Citace elektronické monografie
 
| titul = Man-made fibre
| url = https://www.britannica.com/technology/man-made-fiber#toc82580
| datum vydání = 2017
| datum přístupu = 2017-03-14
| vydavatel = Encyclopedia Britanica
| jazyk = anglicky
}}</ref>
{|align="right" border="1" class="wikitable"
|'''Vlákno'''
[[Stupeň Celsia|°C]]
|-
|PA 66
|6
|1,14
Aramid byl vyvinut především jako vlákno odolné proti vysokým teplotám. Takzvané ''meta-aramidy'' (m-aramidy) mají bod tání přes 400° C, jsou odolné proti mnoha chemikáliím, pružné, snadno se zpracují v textilní výrobě. Nejznámější značka: Nomex.
 
Dalším stupněm vývoje jsou ''para-aramidy'' (p-aramidy) vyráběné od 70. let minulého století např. pod značkou [[Kevlar]] nebo [[Twaron]]. Tato vlákna dosahují mimořádně vysokou pevnost v tahu při nízké specifické hmotnosti, srovnatelnou jen s uhlíkovými vlákny. Nevýhodou je malá odolnost proti účinkům světla a snadné nabíjení statickou elektřinou. <ref>Výroba{{Citace aelektronické vlastnosti twaronu (anglicky): http://www.teijinaramid.com/aramids/twaron/</ref>monografie
| titul = Twaron
| url = http://www.teijinaramid.com/brands/twaron/
| datum vydání = 2017
| datum přístupu = 2017-03-14
| vydavatel = Teijin
| jazyk = anglicky
}}</ref>
 
Způsob výroby: mokré spřádání (s podstatně lepšími vlastnostmi vlákna) nebo spřádání za sucha.
 
Aramidy se vyrábějí v několika modifikacích a dodávají se ve formě hedvábí, stříže, vločky nebo i tkaniny<ref>[http://www.hp-textiles.com/ HP-Textiles]</ref name = "Ara">. {{Citace elektronické monografie
| titul = Aramid Fiber
| url = http://www.aramid.eu/
| datum vydání = 2017
| datum přístupu = 2017-03-14
| vydavatel = Fibermax
| jazyk = anglicky
}}</ref>
 
'''Použití''':
Pneumatikové kordy, dopravní pásy, brzdové obložení, ochranné oděvy (proti horku a proti střepinám), do [[kompozitní materiál|kompozitů]] na stavbu lodí, letadel a raket <ref>[http://www.baumann-online.de/ho_alois-kiessling/facharbeiten/Kevlar/kevlar.htm Staatlichename Textilfachschule= Münchberg]<"Ara"/ref>
 
== Reference ==
* {{de}} Kiessling/Matthes: ''Textil-Fachwoerterbuch'', Berlin 1993, ISBN 3-7949-0546-6, str. 20 a 295
* {{de}} Koslowski: ''Chemiefaser-Lexikon:Begriffe-Zahlen-Handelsnamen'', Deutscher Fachverlag 2008, ISBN 3-87150-876-4
* Pospíšil: ''Příručka textilního odborníka'', SNTL Praha 1981, str. 178-184
 
== Související články ==