Praha Masarykovo nádraží: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
+ref |
+ref |
||
Řádek 23:
Historicky je to první [[Železniční stanice|nádraží]] parostrojní železnice v [[Praha|Praze]]. Umístění nádraží a kolejiště navrhl roku [[1842]] [[Jan Perner]], budovy architekt [[Antonín Jüngling]]; postavily je firmy [[Vojtěch Lanna]] a bratři [[Kleinové]] v letech [[1844]]–[[1845]] jako součást trati Praha–[[Olomouc]]. Téměř celé nádraží leží na severovýchodě [[Nové Město (Praha)|Nového Města]]; zhruba pod [[Přemostění Masarykova nádraží|přemostěním]] [[Severojižní magistrála|Severojižní magistrálou]] probíhá hranice [[Městská část a městský obvod|městských částí]] [[Praha 1]] (kde leží celá odbavovací část nádraží) a [[Praha 8]] ([[zhlaví]] a část technického zázemí).
[[8. květen|Na konci II. sv. války 8. května]] [[1945]] během [[Pražské povstání|Pražského povstání]] popravily ustupující německé jednotky [[Waffen-SS|SS]] na Masarykově nádraží a v jeho okolí [[Masakr na Masarykově nádraží|50 zajatců]] z řad hrdinů Pražského povstání.<ref name="Padevět">{{Citace monografie
| příjmení = Padevět
| jméno = Jiří
| odkaz na autora = Jiří Padevět
| titul = Krvavé finále. Jaro 1945 v českých zemích
| url =
| vydavatel = Academia
| místo = Praha
| rok = 2015
| vydání =
| počet stran = 684
| kapitola = Hybernská 1014/13
| typ kapitoly = heslo
| strany = 18-19
| isbn = 978-80-200-2484-0
| jazyk =
}}</ref>
== Vznik a železniční napojení ==
| |||