Konstantinopol: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m Editace uživatele 109.108.108.122 (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je BobM
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m Hlavní kategorie: jako první, řadicí klíč; kosmetické úpravy
Řádek 18:
== Tažení křižáků na Konstantinopol ==
{{Podrobně|Čtvrtá křížová výprava}}
Z vojenského hlediska byla Konstantinopol považována za nedobytnou, díky mocným Theodosiánským hradbám to byla nejsilnější pevnost známého světa. Velké množství útoků a obléhání nemělo šanci díky špičkové obraně města, která v Evropě ani na blízkém východě neměla obdoby. První zatěžkávací zkouška bylo roku 626 [[obléhání Konstantinopole (626)]] [[Perská říše|perskou]] dynastií [[Sasánovci|Sasánovců]] a jejich spojenci [[Avarové|Avary]].
 
V roce [[1204]] byla vyhlášená [[4. křížová výprava]], která původně měla úplně jiný cíl a směr, než se nakonec stalo. Velení se posléze ujali Benátčané, kteří se s armádou křižáků konečně chtěli zbavit největšího konkurenta, tedy Konstantinopole, a ovládnout celé východní středomoří. Byzantský císař [[Alexios III. Angelos]] byl zaskočen tažením křižáků a ani nevěnoval této skutečnosti nějaký zájem. Nikdo by nečekal, že se křižáci, západní křesťané, otočí a místo proti muslimům ohrožujícím [[Svatá země|Svatou zemi]] vytáhnou na východní křesťany. Díky nerozhodnosti císaře a byzantského velení byly nakonec konstantinopolské hradby, k údivu všech, prolomeny. Následovalo brutální vydrancování a masakr obyvatelstva, Konstantinopol byla z poloviny srovnána se zemí, vše, co mělo hodnotu, bylo ukradeno nebo bylo v plamenech. Plenění trvalo 3 dny, odhaduje se, že [[křižáci]] a Benátčané ukradli majetek a cennosti v hodnotě 400 000 stříbrných marek, byla to největší zaznamenaná kořist v historii, což jen svědčilo o bohatství a velikosti Konstantinopole. Konstantinopol se již nikdy z tohoto dobytí nevzpamatovala.
 
Během okupace křižáků bylo z dobyté Konstantinopole a dalších křižáky dobytých enkláv, vytvořeno [[Latinské císařství]] (rozloha státu se hodně měnila z původního, poměrně velkého území, až na zanedbatelné okolí kolem Konstantinopole), které už bylo ale pouhým stínem zašlé slávy Byzance. Nová kultura přivezena křižáky ze západní Evropy neměla s původní byzantskou kulturou příliš společného, nové katolické náboženství vzbuzovalo časté nepokoje a hospodářství a obchod byly během nadvlády křižáků v úpadku. Po dobytí Konstantinopole se byzantská říše rozdělila na [[Nikájské císařství]], [[Trapezuntské císařství]] a [[Epeirský despotát|Epirský despotát]], tyto státy se přihlásily k odkazu byzantské říše. Území dobyté křižáky během křížové výpravy se brzy zformovalo do [[Athénské vévodství|Athénského vévodství]], [[Achájské knížectví|Achájského knížectví]] a [[Soluňské království|Soluňského království]]. Hlavní slovo a [[Protektorský stát|protektorem]] těchto enkláv však mělo být [[Latinské císařství]], ovšem to platilo pouze formálně. Tyto nástupnické křižácké státy v Řecku ale dlouho nevydržely a většina byla dobyta armádou znovu nastolené byzantské říše. Konstantinopol byla osvobozena až roku [[1261]] nikájskými vojsky, a tím bylo v Konstantinopoli znovunastoleno byzantské císařství [[Michael VIII. Palaiologos|Michaelem VIII.]]
Řádek 28:
Byzantská říše se už ale nikdy nevzpamatovala z onoho roku [[1204]], kdy byla Konstantinopol brutálně vypleněna, a začala ztrácet jedno město za druhým. Mohutnou expanzi Turků nebyla byzantská armáda schopna zastavit. Brzy z byzantské říše zbylo pouze pár přilehlých ostrovů, Konstantinopol a její okolí.
 
Dne [[2. duben|2. dubna]] 1452 přitáhla osmanská armáda před Konstantinopol a započalo poslední obléhání Konstantinopole. V době obléhání a i po pádu Konstantinopole náležel byzantské říši také [[Morejský despotát]], malý stát na Peloponésu ovládaný bratrem císaře. Obranu celé Konstantinopole zajišťovala armáda o síle 7000 - 10 000 vojáků a minimálně dalších 10 000 domobranců, osmanská strana tvořená i [[janičáři]] disponovala armádou o síle 80 000 - 150 000 vojáků. [[29. květen|29. května]] [[1453]] Byzantská říše definitivně zanikla [[Pád Konstantinopole|dobytím Konstantinopole]] [[Osmanská říše|Osmanskými Turky]].
 
Po dobytí začalo pronásledování křesťanů a jejich vyhánění. Kostely byly přeměněny na mešity. Turci změnili úřední název na Kostantiniyye a učinili ho hlavním městem Osmanské říše. Roku [[1923]] byla založena Turecká republika a hlavní město se přesunulo do [[Ankara|Ankary]]. Dnešní název [[Istanbul]] (z řeckého spojení εἰς τὴν πόλιν, ''eis tén polin'', do města), který se však používal zcela běžně mezi obyčejnými Turky, se stal úředním názvem až v roce 1930.
 
== Odkazy ==
Řádek 44:
* KOSTELEC, Jan. Studies on the Great Palace in Constantinople: the Palace of Constantine the Great. 2. ''Byzantinoslavica'', 1998, 59(2), s. 279-296. ISSN 0007-7712.
* KOSTELEC, Jan. Studies on the Great Palace in Constantinople. 2: the Magnaura. ''Byzantinoslavica'', 1999, 60(1), s. 161-182. ISSN 0007-7712.
* MACLAGAN, Michael. ''The City of Constantinople''. London: Thames and Hudson, 1968. 198 s.
* MAGDALINO, Paul. ''Studies on the history and topography of Byzantine Constantinople''. Aldershot: Variorum, 1997. ISBN 978-0-86078-999-4.
* MANGO, Cyril. ''Le développement Urbain de Constantinople''. Paris: Diffusion de Boccard, 1985. ISBN 2-7018-0022-6.
Řádek 69:
{{Portály|Byzantská říše}}
 
[[Kategorie:Konstantinopol| ]]
 
[[Kategorie:Starověká římská sídla v Turecku]]
[[Kategorie:Starověká města]]
[[Kategorie:Konstantinopol]]