V obci [[Kněževes nad Oslavou|Kněževes (nad Oslavou]]) se nachází řada [[Kulturní památka|kulturních památek]]. Mezi nejstarší pamětihodnosti obce patří areál bývalého loveckého [[Zámek (stavba)|zámku]], který podle výsledků důsledného archivního i terénního průzkumu zpracovatele stavebně historického průzkumu, [[Archeolog|archeologů]] i majitele objektu ve svých zdech dodnes obsahuje výjimečně dobře dochované gotické jádro původní kněževeské [[Tvrz|tvrze]]. Vrcholně [[Gotika|gotická]] [[tvrz]] prošla podle stejného zdroje [[pozdní středověk|pozdně středověkou]] přestavbou. Nedlouho poté byla doplněna o renesanční přístavbu, která zformovala budovu do blokové podoby. Objekt byl snad již v průběhu druhé poloviny [[17. století]] využíván jako [[letohrádek]], který sloužil jako správní středisko rozsáhlého kněževeského polesí. V této době byl v držení hraběcího rodu z Kounic, od roku [[1676]] pak hraběcího rodu z Ugarte. Již v polovině [[17. století]] se zde také uvádí hajný. Další obdobné doklady pocházejí ze 30. let [[18. století]]. Situaci kněževeského polesí názorně dokladují ještě mapy z druhé poloviny 18. a počátku [[19. století]]. Stavba [[Zámek (stavba)|zámku]] byla za [[Marie Eleonora Holštýnská|Marie Eleonory Holštýnské]], provdané [[vévodkyně]] z Guastally a Sabionetty okolo poloviny 18. století z části výrazně barokně upravena pro potřeby vrchnosti, kdy zde vzniká velký lovecký sál s dosud výjimečně autenticky zachovalým dřevěným trámovým stropem, zdobeným bohatou profilací s řezbami, a klenutý kabinet. V průběhu druhé poloviny [[18. století]] však v rámci reorganizace lesní správy meziříčského panství ztrácí zámek na významu a jeho stavba je připojena k areálu usedlosti čp. 3. Budova je však i poté příležitostně užívána vrchností po celé devatenácté a první čtyři desetiletí [[Dvacáté století|dvacátého století]] až do roku [[1943]], a to zejména v době honů, kdy se zde odehrávala společenská část programu spojená s hostinou. Pro tento účel byly v budově zřízeny jednoduché pokoje pro příležitostné ubytování hostů.
Mimo téměř intaktně dochovaný pozdně gotický [[palác]] [[Tvrz|tvrze]] jsou v budově zachovány i cenné konstrukce z doby [[Baroko|barokní]] přestavby. Jde zejména o rozměrnou, atypicky formovanou, černou kuchyni a velký sál se zmíněným trámovým stropem, který byl po desetiletí ukrytý pod omítaným podhledem (původní trámový strop byl zakryt pravděpodobně již v průběhu první poloviny [[19. století]]). Zámecká budova je zastřešena vysokou mansardovou střechou, původně doplněnou o [[věž]] se zvonem (věž byla sejmuta, zvon se však zachoval a po obnově věže bude navrácen zpět).
Řádek 114:
{{Portály|Morava|Geografie}}
[[Kategorie:Kněževes (okres Žďár nad Sázavou)| ]]▼
