Dějiny Maďarska: Porovnání verzí

Levé křídlo sociální demokracie ustavilo dne [[20. listopad]]u 1918 [[Kommunisták Magyarországi Pártja|Maďarská strana komunistů]], které získávala mnoho stoupenců hlavně mezi dělnickým obyvatelstvem, nezaměstnanými a odzbrojenými vojáky. Pod vlivem [[Říjnová revoluce|revoluce]] v Rusku došlo i v [[Maďarská demokratická republika|Maďarské demokratické republice]] k další revoluci, jejímž výsledkem bylo vyhlášení [[Maďarská republika rad|Maďarské republiky rad]] dne [[21. březen|21. března]] [[1919]].

MRR pod vedením komunisty [[Béla Kun|Bély Kuna]] zavedla v zemi diktaturu proletariátu a revoluční teror s likvidací odpůrců. Nespokojeny s tímto vývojem vystoupily proti [[MRR]] státy [[Malá dohoda|Malé dohody]] a zahájili společnou ofenzívu ([[Rumunské království]] 16. dubna, [[Československo|ČSR]] 27. dubna). [[Maďarská Rudá armáda]] přešla dne [[20. květen|20. května]] do proti útoku a obsadila území jižního Slovenska, kde vytvořila [[16. červen|16. června]] [[Slovenská republika rad|Slovenskou republiku rad]].

Situace byla stabilizována [[1. březen|1. března]] [[1920]], kdy parlament vyhlásil [[Maďarské království]], jeho regentem se stal [[Miklós Horthy]].

Během [[Druhá světová válka|druhé světové války]] stálo Maďarské království na straně [[Nacistické Německo|nacistického Německa]], jelikož chtělo získat zpět většinu území ztracených Trianonskou smlouvou. Ovšem začátku války, tedy útoku [[Nacistické Německo|Třetí říše]] na [[Polsko]], se [[Maďarské království]] neúčastnilo, naopak, přijalo na své území více jak 100 000 uprchlíků z [[Polsko|Polska]]. Plnohodnotným členem [[Osa Berlín-Řím-Tokio|Osy]] se Maďarské království stalo až v dubnu [[1941]]. Následně se vojensky podílelo spolu s Německem a [[Bulharsko|Bulharskem]] na vpádu do [[Jugoslávie]] (na protest proti tomu spáchal maďarský předseda vlády [[Pál Teleki]] sebevraždu). V roce [[1944]] již bylo Německo a jeho spojenci včetně Maďarského království v hluboké defenzívě a [[Rudá armáda]] začala přímo ohrožovat východní hranici Maďarska. [[Miklós Horthy|Horthy]] byl pozván na vyjednávání do [[Klessheim]]u (dnes [[Rakousko]]), kde byl Němci dočasně zajat, aby nemohl vydat rozkaz k odporu. [[Wehrmacht]] posléze obsadil [[Maďarské království]] (tzv. [[Operace Margarethe]]).

Vládní strana [[Magyar Dolgozók Pártja|MDP]] se pod vedením [[János Kádár|Jánose Kádára]] přetransformovala na [[Maďarská socialistická dělnická strana|MSZMP]]. Nový režim si zejména od 60. let zachoval jisté liberální prvky především v ekonomické oblasti (''"[[Gulášový socialismus]]"'' nebo také ''"[[Kádárismus]]"''). Ovšem v roce [[1968]] se MLR, pod výhrůžku vyhlášení [[Stanné právo|stanného práva]], musela účastnit [[Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa|srpnové invaze do ČSSR]]. Zásluhou [[János Kádár|Jánose Kádára]] se v 80. letech Maďarsko mohlo vydat cestou pozvolných reforem a předání moci demokratické opozici.

I přes počáteční úspěchy se vláda později dostávala do problémů. Ekonomická situace země se začala stále více zhoršovat. To nahrávalo tehdejším opozičním stranám především [[Maďarská socialistická strana|MSZP]], která taky ve [[Parlamentní volby v Maďarsku 1994|volbách 1994]] zvítězila s nečekaným ziskem 209 křesel. MSZP tak získala nadpoloviční většinu v parlamentu, ovšem rozhodla se vládnout společně s [[Svaz svobodných demokratů|SZDSZ]], kteří získali 69 křesel. [[Magyar Demokrata Fórum|MDF]], se ziskem pouhých 38 křesel, se přesunulo do opozice. Novým premiérem se stal [[Gyula Horn]]. Vláda chtěla především za pomoci úsporných opatření stabilizovat ekonomiku a snížit schodek státního rozpočtu. Došlo k propuštění státních zaměstnanců a regulaci mezd, což vyvolalo odpor odborářů.

Ve [[Parlamentní volby v Maďarsku 1998|volbách 1998]] zvítězil konzervativní [[Fidesz]] se ziskem 148 křesel a odsunul [[Maďarská socialistická strana|MSZP]], která získala 134 křesel, na druhé místo. Fidesz vytvořil koaliční vládu společně s [[Független Kisgazda-, Földmunkás- és Polgári Párt|FKgP]] a [[Magyar Demokrata Fórum|MDF]]. Premiérem se stal předseda Fidesz [[Viktor Orbán]]. Pod jeho vedením vstoupilo Maďarsko, společně s [[Česko|Českou republikou]] a [[Polsko|Polskem]], roku [[1999]] do vojensko-politického uskupení [[Severoatlantická aliance|NATO]]. Po celou dobu vlády Fidesz se úspěšně rozvíjela ekonomika, snížila se nezaměstnanost a vzrostly potřeby obyvatelstva. Maďarsko se dostalo o krůček blíže ke vstupu do [[Evropská unie|Evropské unie]]. V roce [[2000]] převzal [[Ferenc Mádl]] po [[Árpád Göncz|Árpádu Gönczovi]] úřad prezidenta republiky.

V dalších [[Parlamentní volby v Maďarsku 2002|volbách 2002]] už ovšem zvítězila [[Magyar Szocialista Párt]] a křeslo předsedy vlády obsadil [[Péter Medgyessy]], kterého v roce [[2004]] vystřídal [[Ferenc Gyurcsány]]. [[Fidesz]] se v čele s [[Viktor Orbán|Viktorem Orbánem]] vrátil do opozice. Kde stále zůstává i po [[Parlamentní volby v Maďarsku 2006|volbách 2006]].

Po průběhu relativně úspěšných reforem a kladného referenda se [[Maďarsko]] stalo v roce [[2004]] členem [[Evropská unie|EU]]. V roce [[2005]] byl prezidentem zvolen [[László Sólyom]]. [[Maďarská socialistická strana|MSZP]] obhájila své vítězství i ve [[Parlamentní volby v Maďarsku 2006|volbách 2006]], kde porazila největšího protikandidáta [[Fidesz]] o 26 mandátů ([[Maďarská socialistická strana|MSZP]] získala 190,[[Fidesz]] 164). [[Soubor:Gyurcsany Ferenc-mszp-2-croped.jpg|thumb|[[Ferenc Gyurcsány]] ([[Maďarská socialistická strana|MSZP]])]] Ovšem krátce po těchto volbách se [[17. září]] [[2006]] dostala na veřejnost audionahrávka z neveřejného [[Ferenc Gyurcsány|Gyurcsányova]] povolebního proslovu k poslancům [[Magyar Szocialista Párt|Maďarské socialistické strany]], kde se [[Ferenc Gyurcsány|Gyurcsány]] velmi emotivně a vulgárně vyjadřuje o minulé vládě své strany - ("Žádná evropská země neudělala něco tak pitomého jako my", „Evidentně jsme v minulém roce a půl či dvou letech lhali“, "Maďarsko se podařilo udržet nad vodou jedině díky boží prozřetelnosti, spoustě peněz ve světovém hospodářství a stovkám podvodů"<ref>http://lidovky.zpravy.cz/madarsky-premier-lhal-odhalila-nahravka-f0j-/ln_zahranici.asp?c=A060918_204048_ln_zahranici_fho</ref>) a vyzývá k ekonomickým reformám. V reakci na zveřejnění nahrávky probíhaly v [[Maďarsko|Maďarsku]] zpočátku masové demonstrace (desetitisíce demonstrantů), někdy i násilné, jejichž účastníci požadovali [[Ferenc Gyurcsány|Gyurcsányovu]] rezignaci.

Jelikož vládní [[Maďarská socialistická strana|MSZP]] vede menšinovou vládu, bude se muset na kandidátovi dohodnout s opozicí, a to zejména s bývalým koaličním partnerem [[Svaz svobodných demokratů|SZDSZ]]. Předseda SZDSZ [[Gábor Fodor]] dne [[23. březen|23. března]] v rozhlase prohlásil, "''že ze tří kandidátů je pro ně přijatelný [[György Surányi]]."<ref>{{Citace elektronického periodika

Jeho kandidaturu následně dne [[25. březen|25. března]] SZDSZ podpořil. Obě strany tak drží společně v parlamentu absolutní většinu, proto měl Surányi výraznou šanci stát se příštím maďarským premiérem. Naproti tomu prezident [[László Sólyom]] prohlásil, že nejlepší cestou pro recesí postižené [[Maďarsko]] by byly předčasné volby. Ty požaduje i předseda nejsilnější opoziční strany [[Fidesz]] [[Viktor Orbán]], pro kterého je György Surányi jako premiér rovněž nepřijatelný.<ref>{{Citace elektronického periodika

}}</ref> Do úřadu premiéra byl zvolen dne [[14. duben|14. dubna]] [[Gordon Bajnai]], hlasovalo pro něj 204 z 385 poslanců především ze [[Maďarská socialistická strana|MSZP]] a [[Svaz svobodných demokratů|SZDSZ]].<ref>{{Citace elektronického periodika

}}</ref> Očekává se, že povede úřednickou vládu až do termínu řádných voleb na jaře [[2010]]. Popularita vládní [[Maďarská socialistická strana|Maďarské socialistické strany]] se v současnosti pohybuje na historicky nejhorší úrovni od vzniku strany.<ref>{{Citace elektronického periodika

| příjmení =

| jméno =

| autor =

| odkaz na autora =

| spoluautoři =

| titul = Maďarský premiér Gyurcsány oznámil rezignaci

| periodikum = Novinky.cz

| odkaz na periodikum =

| datum vydání =

| den vydání = 21

| měsíc vydání = 03

| rok vydání = 2009

| datum aktualizace =

| datum přístupu =

| ročník =

| číslo =

| strany =

| url = http://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/164463-madarsky-premier-gyurcsany-oznamil-rezignaci.html

| issn =}}</ref> Jasným favoritem parlamentních voleb, které se konají v příštím roce, je Orbánův [[Fidesz]], který má v současnosti třikrát vyšší preference než vládní MSZP.

* {{Citace monografie | příjmení = Illés | jméno = Béla | odkaz na autora = | titul = Země vykoupená | vydavatel = Naše Vojsko | místo = Praha | rok = 1956 | počet stran = 577 | isbn =}}

* {{Citace monografie | příjmení = Irmanová | jméno = Eva | odkaz na autora = Eva Irmanová | titul = Maďarsko v éře sovětizace | vydavatel = Albis international | místo = Ústí nad Labem | rok = 2008 | počet stran = 384 | isbn = 978-80-86971-99-5}}

* {{Citace monografie | příjmení = Kontler | jméno = László | odkaz na autora = | titul = Dějiny Maďarska | vydání = 2 | vydavatel = Nakladatelství Lidové noviny | místo = Praha | rok = 2008 | počet stran = 613 | isbn = 978-80-7106-616-3}}

* {{Citace monografie | příjmení = Pražák | jméno = Richard | odkaz na autora = Richard Pražák | titul = Dějiny Uher a Maďarska v datech | vydavatel = Libri | místo = Praha | rok = 2010 | počet stran = 536 | isbn = 978-80-7277-391-6}}

* {{Citace monografie | příjmení = Pražák | jméno = Richard | odkaz na autora = | titul = Maďarsko | vydavatel = Libri | místo = Praha | rok = 2005 | počet stran = 141 | isbn = 80-7277-269-4}}