Deprivace: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Překlep značky: editace z mobilu editace z mobilního webu |
Doplnění zdroje značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 19:
V případě smyslové (senzorické) deprivace lidé strádají nedostatkem smyslových podnětů. Příkladem prostředí náchylnému pro senzorickou deprivaci je držení daného jedince v omezeném prostoru bez kontaktu s ostatními stejně jako bez ničeho, co by ho mohlo zabavit nebo stimulovat, v horším případě bez indikace střídání dne a noci nebo dokonce v permanentní tmě. Takové podmínky existovaly v minulosti v některých vězeních, žalářích, hladomornách apod. z bližší minulosti pak na samotkách nebo ústavech různého druhu. Mediálně známými případy dlouhodobě senzoricky deprivovaného člověka jsou [[Mordechaj Vanunu]] a nedávno též [[Bradley Manning]], v jehož případě probíhaly i diskuze, zdali podmínky jeho zadržování jsou či nejsou ve skutečnosti [[mučení]]. Smyslová deprivace byl jedním z předmětů zájmu tajného [[projekt MKULTRA|projektu MK-ULTRA]].
Protože [[lidský mozek]] je evolučně navržen pro určité minimální množství smyslových podnětů, které je zvyklý zažít každý den, jejich odepření může vyústit ve snahu je kompenzovat, tedy vytvářet je tam, kde ve skutečnosti nejsou. Výsledkem tedy mohou být smyslové [[halucinace]]. Smyslovou deprivaci podstoupila v rámci pokusů řada dobrovolníků. Experimentálně bylo zjištěno, že halucinace se dostavují již během několika hodin. Jiným poznatkem bylo snížení krátkodobé vizuální paměti (potažmo paměti respektivních deprivovaných smyslů). Další vlivy zahrnují subjektivní vnímání času a rychlost tepu srdce či frekvence dýchání. Vlivem jednotvárných smyslových zážitků lidská inteligence klesá
=== Deprivace sociální ===
Řádek 61:
| rok = 1963
}}
* [[Marie Vágnerová|VÁGNEROVÁ, M]].Psychopatologie pro pomáhající profese. Praha: Portál, 2008, s. 54
== Související články ==
| |||