|
|}
]]
'''Klas'''
'''Klasifikace podnebí''' je roztřídění jednotlivých [[podnebí]] (klimatů) do podnebných typů a vymezení těchto typů do podnebných oblastí rozprostřených po [[Země|Zemi]]. Třídění probíhá podle mnoha [[kvalitativní]]ch a [[kvantitativní]]ch hledisek. Klasifikace podnebí rozdělujeme do dvou skupin, a to na konvenční a genetické.<ref name="farsky54-55">{{Citace monografie
| příjmení = Farský
| jméno = Ivan
| příjmení2 = Matějček
| jméno2 = Tomáš
| titul = Vybrané kapitoly z fyzické geografie
| vydavatel = Univerzita J. E. Purkyně
| místo = Ústí nad Labem
| rok = 2008
| isbn = 978-80-7044-996-7
| strany = 54-55
| počet stran = 119
| poznámka = Dále jen: „Vybrané kapitoly z fyzické geografie“
}}</ref> Vůbec nejrozšířenější a nejpoužívanější klasifikací je [[Köppenova klasifikace podnebí]], která spadá do konvenčních klasifikací.<ref name="farsky54-55"/>České podnebí je nejčastěji určováno pomocí Köpenovy či [[Evžen Quitt|Quittovy]] klasifikace.
== Konvenční klasifikace podnebí ==
Konvenční klasifikace člení podnebí podle hodnot jednoho nebo více měřených údajů meteorologických prvků (například teplota vzduchu či srážky), případně dle výčtem typických rostlinných znaků konkrétní krajiny.<ref name="farsky56-57">''Vybrané kapitoly z fyzické geografie.'' S. 56-57</ref> Řadíme mezi ně například Köppenova, Bergovu, Penckovu či Thornthwaitovu klasifikaci.
=== Köppenova klasifikace podnebí ===
{{Podrobně|Köppenova klasifikace podnebí}}
Köppenova klasifikace je nejpoužívanější a nejrozšířenější klasifikací podnebí<ref name="farsky54-55"/> a jejím autorem je [[Německo|německý]] klimatolog [[Wladimir Köppen]].<ref>{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = [[Encyclopædia Britannica]]
| titul = Wladimir Köppen
| url = http://www.britannica.com/EBchecked/topic/322065/Wladimir-Koppen
| datum přístupu = 2011-6-15
| jazyk = anglicky
}}</ref> Klasifikace je utvořena podle rozložení teplot vzduchu a atmosférických srážek ve vztahu k [[vegetace|vegetaci]]. Vznikla již roku 1884 přepracováním tzv. Suppanovy klasifikace a původně byla založena na průběhu ročních [[Izotermický děj#Izoterma|izoterm]], délce trvání teplot a rostlinstvu a vegetaci. K jejímu přepracování došlo roku 1918 na základě zohlednění většího množství získaných meteorologických dat. Poslední úprava proběhla v roce 1936 ve spolupráci s německým klimatologem [[Rudolf Geiger|Rudolfem Geigerem]] (někdy je taky proto klasifikace označovaná jako Köppenova-Geigerova klasifikace) a je založena „na teplotním a srážkovém režimu a jeho vlivu na [[biota|biotu]] krajiny.“<ref name="farsky54-55"/>
V Köppenově klasifikaci je stanoveno 5 hlavních klimatických pásem s 11 základními klimatickými typy. Klimatická pásma jsou značena velkými písmeny: A, B, C, D, E.<ref name="farsky56-57"/>
=== Quittova klasifikace podnebí ===
Systém klasifikace vytvořil český klimatolog [[Evžen Quitt]] a publikoval ho roku 1971 v díle ''Klimatické oblasti Československa''. Vycházel ze shromážděných dat v období let 1901 – 1950. Rozlišoval 23 druhů území v [[Československo|Československu]] s různým typem podnebím, které se liší podle 14 různých charakteristik:
*počet [[Letní den|letních]], [[Mrazový den|mrazových]] a [[Ledový den|ledových dnů]]
*počet zamračených a jasných dnů
*počet dnů se sněhovou pokrývkou
*počet dnů alespoň se [[Srážky|srážkami]] 1 mm
*průměrnou [[teplota|teplotou]] vzduchu ve vybraných měsících (leden, duben, červenec, říjen)
*srážkové úhrny za vegetační a mimo vegetační období
*počtem dní, kdy průměrná denní teplota přesáhla 10 °C.
Klima níže položených oblastí rozdělil na 5 teplých klimatických jednotek (T1 nejchladnější nejvlhčí, T5 nejteplejší nejsušší), na 11 mírně teplých (MT1 nejchladnější nejvlhčí, MT11 nejteplejší nejsušší) a na 7 chladných jednotek(CH1 nejchladnější, CH7 nejteplejší) [http://janpivec.wz.cz/pivec.htm]. Na území samostatné ČR se nachází pouze 13 jednotek.
=== Bergova klasifikace podnebí ===
Bergovu klasifikaci podnebí vytvořil ruský klimatolog [[Lev Semjonovič Berg]].<ref name="skokan259">{{Citace monografie
| příjmení = Skokan
| jméno = Ladislav
| titul = Úvod do teorie geografie II
| vydavatel = Univerzita J. E. Purkyně
| místo = Ústí nad Labem
| rok = 1999
| isbn = 80-7044-229-8
| strany = 259
}}</ref> Klasifikace odpovídá přírodním krajinným celkům [[Země]] a hranice podnebných oblastí tvoří přirozené hranice přírodních formací vegetace, půdních druhů a jiných fyzickogeografických poměrů. Berg ve své klasifikaci uvádí ekvivalenty i pro výškovou pásmovitost (měnící se s nadmořskou výškou). Celkem vyčleňuje 11 typů podnebí pro nížiny a 6 typů podnebí pro náhorní plošiny. Jde o:<ref name="farsky56-57"/>
{|
|- valign=top |
|'''typy podnebí nížin'''
# podnebí tundry
# podnebí tajgy
# podnebí listnatých lesů mírného pásma
# monzunové podnebí mírných šířek
# podnebí stepí
# středomořské podnebí
# podnebí subtropických lesů
# podnebí mimotropických pouští
# podnebí tropických pouští
# podnebí savan
# podnebí vlhkých tropických pralesů
| width=2 |
|'''typy podnebí náhorních plošin'''
# podnebí náhorních polárních rovin
# podnebí horských stepí mírného pásma
# podnebí horských pouští mírného pásma
# tibetský typ podnebí vysokohorských pouští
# podnebí horských savan
|}
== Genetická klasifikace podnebí ==
Genetická klasifikace člení podnebí podle základních podmínek jeho vzniku, mezi které řadíme například planetární vzdušnou cirkulaci či převládající výskyt vzduchových hmot.<ref name="farsky56-57"/> Příkladem genetických klasifikací jsou Alisovova či Flöhnova klasifikace.
=== Alisovova klasifikace podnebí ===
Alisovova klasifikace je nejpoužívanějším typem genetické klasifikace podnebí<ref name="farsky58">Vybrané kapitoly z fyzické geografie. S. 58</ref> a jejím autorem je [[Rusko|ruský]] klimatolog [[Boris Pavlovič Alisov]].<ref name="skokan259"/> Podnebí rozděluje podle převládajícího výskytu základních vzduchových hmot do celkem 7 různých pásů. Jde o:<ref name="farsky58"/>
# ekvatoriální pás (rovníkový)
# subekvatoriální pás (rovníkových monzunů)
# tropický pás
# subtropický pás
# mírný pás
# subarktický pás (též subantarktický)
# polární (arktický a antarktický pás)
=== Flöhnova klasifikace podnebí ===
Flöhnova klasifikace naproti tomu vychází ze všeobecné cirkulace atmosféry. Vymezuje čtyři pásy proudění vzduchu, které se v průběhu roku posouvají (důsledkem změny výšky Slunce nad obzorem). Jde o:<ref name="farsky56-57"/>
# rovníkový pás západních větrů
# pasátový pás východních větrů
# mimotropický pás západních větrů
# polární pás východních větrů
== Reference ==
<references />
{{Portály|Geografie}}
[[Kategorie:Meteorologie]]
| 