Wikipedie

Tučapy (okres Uherské Hradiště): Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
Bez shrnutí editace
MatSuBot (diskuse | příspěvky)
Roboti
146 374 editací
m oprava překlepů: šedesátiletého výročí → šedesátého výročí, 28.dubna → 28. dubna, 6.května → 6. května, 16.století → 16. století, č.p. → č.p._, _(_ → _(, _<ref → <ref; CheckWiki: oprava úrovně nadpisu, opr…
Řádek 34:
Obec leží na mírném svahu Chřibů obráceném k severovýchodu.Po vystoupení na pole Roviny za vesnicí se rozvine krásný pohled do údolí řeky Moravy a na protilehlé Bílé Karpaty.Katastrální výměra obce je 245 ha.
 
== '''Základní geografické údaje''' ==
 
Tučapy leží v nížině Dolnomoravského úvalu v nadmořské výšce 320 metrů, v mírně zvlněném reliéfu, kde se střídají široce zaoblené hřbety s mělkými rozevřenými údolími. <ref>{{Citace monografie|příjmení=|jméno=|příjmení2=|jméno2=|titul=Zlínský kraj,města a obce zlínského kraje|vydání=|vydavatel=|místo=|rok=|počet stran=|strany=|isbn=}}</ref>Nerovné terény tučapského katastru jsou na několika místech sesuvné. <ref>{{Citace monografie|příjmení=HUbáček|jméno=J.|příjmení2=|jméno2=|titul=Přírodní poměry okresu|vydání=|vydavatel=|místo=|rok=|počet stran=|strany=|isbn=}}</ref>Sesuvné terény jsou vyvolány příkrými svahy a malou údržlivostí hornin. V takových místech našeho katastru převládají jílovité sedimenty. K sesutí dochází přemokřením celé suťové vrstvy, například táním sněhu nebo delším obdobím vydatných dešťů.V trati Pastviska byl velký sesuv půdy v letech 1937 a 1970. Za vesnicí směrem na Boršice dochází k sesuvu půdy téměř každoročně v jarním období.<ref name=":0">{{Citace monografie|příjmení=Kaňovský|jméno=Jaroslav|příjmení2=|jméno2=|titul=850 let obce Tučapy|vydání=|vydavatel=|místo=|rok=1981|počet stran=|strany=|isbn=}}</ref>
 
Z užitkových hornin se v katastru vyskytuje pískovec v trati Zmoly. Je však zvětralý měkký, spodní vrstvy jsou tvrdší.
Řádek 44:
Po stránce archeologické nebyl katastr obce Tučap dosud prozkoumán.Je známo jen několik nálezů ze 13. a 14. století. Na parcele číslo 46 bylo nalezeno 10 pazourkových paleolitických nástrojů. Z toho byly 2 nožíky, 1 šipka, 5 škrabadel a 2 úlomky. Jedna nádobka sivé barvy 9,5 cm výšky a tři pokličky téže kultury z doby knížecí a železný srp ostře lomeného tvaru s protáhlým rovným koncem. Nálezy jsou uloženy ve Slováckém muzeu v Uherském Hradišti.<ref>{{Citace monografie|příjmení=|jméno=|příjmení2=|jméno2=|titul=Vlastivědný sborník|vydání=|vydavatel=|místo=|rok=1941|počet stran=|strany=63|isbn=}}</ref> Na rozhraní Humének a Panských byly vykopány základy panské tvrze s různou železnou industrií a kostrovými hroby. V roce 1939 byl v blízkosti tvrze v kulturních vrstvách se středověkými střepy vykopán depot tří velkých železných srpů.<ref>{{Citace monografie|příjmení=|jméno=|příjmení2=|jméno2=|titul=Vlastivědný sborník|vydání=1942|vydavatel=|místo=|rok=|počet stran=|strany=|isbn=}}</ref>
 
== '''Historie''' ==
První písemná zmínka o obci se vyskytuje v nadační listině z roku [[1131]], vydané biskupem [[Jindřich Zdík|Jindřichem Zdíkem]].<ref name="pasport">{{Citace elektronické monografie
| url = http://prehledy.pasportizacezk.cz/index.php?kat=23&id=4423
Řádek 57:
Tučapy patří mezi nejstarší obce okresu Uherské Hradiště. Zpočátku podléhala obec panství Spytihněvskému, později panství velehradskému. Velehradský klášter svěřoval panství v Tučapech různým šlechtickým rodům, v držení Tučap se jich vystřídala celá řada.<ref name=":0" /> První písemná zmínka o obci se vyskytuje v nadační listině z roku 1131 k nově postavenému kostelu sv. Václava v Olomouci, vydané biskupem [[Jindřich Zdík|Jindřichem Zdíkem]]. Listina rozděluje majetek olomoucké diecéze, k probošství Spytihněvskému příslušel i majetek vesnic, tedy i obce Tučapy.<ref name=":1">{{Citace monografie|příjmení=|jméno=|příjmení2=|jméno2=|titul=Uherskohradišťsko|vydání=|vydavatel=Muzejní a vlastivědná společnost|místo=Brno|rok=1992|počet stran=|strany=|isbn=80-85048-39-6}}</ref>
 
==== '''Nejstarší záznamy''' ====
Kolem roku 1131 Tučapy spolu s Veligradem, [[Kostelany nad Moravou|Kostelany]] a [[Ořechov (okres Uherské Hradiště)|Ořechovem]] tvořily panství, které náleželo k probošství Spytihněvskému.<ref name=":2">{{Citace monografie|příjmení=Wolny|jméno=Gregor|příjmení2=|jméno2=|titul=Topografie IV.|vydání=|vydavatel=|místo=|rok=|počet stran=|strany=|isbn=}}</ref> Další osudy nejsou po sto let znamenány až do roku 1228, kdy [[Přemysl Otakar I.]] ve své darovací listině vymezuje hranice darovaného území klášteru Velehradskému až po [[Polešovice|Polešovice,]] tam je uvedeno jméno Tzaplanzan. <ref>{{Citace monografie|příjmení=Schwoy|jméno=František Josef|příjmení2=|jméno2=|titul=Topografie II.|vydání=|vydavatel=|místo=|rok=|počet stran=|strany=|isbn=}}</ref>Další záznam v roce 1370,kdy pan Dětřich z Moravan přenechal část tučapského panství panu Jarohněvovi z Buchlovic. Majetek tučapského panství vykazoval 3 dvory a 1 tvrz. Tvrz se zapisuje roku 1527 a 1528. Zbytky tvrze byly objeveny v trati Huménky a Panské.<ref>{{Citace monografie|příjmeníname=Nekuda|jméno=Vladimír|příjmení2=Unger|jméno2=Josef|titul=Hrádky":32" a tvrze na Moravě|vydání=|vydavatel=|místo=|rok=1981|počet stran=|strany=|isbn=}}</ref> Bývaly často zakládány na přírodou chráněném místě. Sídla drobné šlechty jsou s životem a celou strukturou vesnice velmi těsně spjata. Pod pojmem tvrz rozumíme opevněné sídlo drobného šlechtice,které stávalo přímo na vsi nebo v její těsné blízkosti a souviselo zpravidla s hospodářským dvorem. Dvorem rozumíme, komplex budov, obytných i hospodářských. Někdy souvisel dvůr s tvrzí, ale jindy sloužil sám, jako sídlo drobné šlechty.
 
==== '''Archiv''' ====
Obecní archiv ze starších dob není žádný. Nejstarší knihy z minulého století jsou uloženy v Okresním archivu v Uherském Hradišti (protokoly z roku 1827, parcelní protokoly z roku 1828 a záznamy finančního rázu z roku 1891).Starší listiny o výkupech,privilegiích, povinnostech neexistují.Obecní kronika se vede od roku 1930.<ref name=":0" />
 
==== '''Kronika obce''' ====
V letech 1931 - 1985 vedl kroniku Jaroslav Kaňovský. Za německé okupace bylo nařízeno odevzdat kroniky ke zničení. Jaroslav Kaňovský původní uschoval u manželčiných rodičů ve [[Stříbrnice (okres Uherské Hradiště)|Stříbrnicích]] a koupil novou,do které opsal pár méně významných zpráv a tu odevzdal. Za roky 1946 a 1947 záznamy vedl Pavel Pokorník. Po svém návratu do Tučap se vedení kroniky opět ujal Jaroslav Kaňovský. Vedl ji až do roku 1985. Zápis za roky 1986,1990 až 2000 provedl František Hrančík. V letech 1987 - 1989 kroniku vedla Jarmila Křivová. Od roku 2001 do roku 2007 kroniku zapisoval Josef Zbořil. Po něm se vedení kroniky ujala Zuzana Zapletalová.
 
=== '''Dějiny''' ===
Počátky osídlení od 10. století měla pro území okresu Uherské Hradiště význam existence dřívějších velkomoravských hradisek. Kolem některých hradisek se v průběhu středohradišťního období dotvářela postupně hustá síť zemědělských sídlišť - vesnic, na něž plynule navazovalo mladší osídlení z 10.-12. století až do první poloviny 13. století.
 
Nejpozději v průběhu 11. století, ale snad již dříve, vznikly další historicky známé vesnice - mezi nimi i Tučapy.<ref name=":1" />V době, z níž pocházejí nejstarší písemné zprávy o obcích tvořících dnešní uherskohradišťský okres,náležela jejich značná část k zeměpanskému majetku,část k majetku církevnímu a jen v menší části území vládli světští feudálové.<ref name=":1" />Od doby husitské získával na Uherskohradišťsku převahu šlechtický majetek, který se v průběhu 15.-16. století konstituoval do několika rozsáhlých velkostatků.<ref name=":1" /> V 16. století stávala v obci tvrz, jejíž symbol se stal základem obecního znaku. K tvrzi patřily tři dvory, takže součástí obecních znaků se staly i symboly vinařství a zemědělství. <ref name=":0" />V 16. století bylo v Tučapech 6 usedlostí.
 
Výpisy z lánského rejstříku velehradského panství z roku 1645 vykazují, že v tomto roce bylo v Tučapech 8 zahradníků. Zahradníci měli stejný počet polí II. a III. třídy ( každý 11 měr 3 ach v každé třídě) a k tomu 7 2/4 achtelu vinohradů.(1 [[achtel]] je 2,5 aru).Výpis vykazuje i pusté statky, které vznikly před rokem 1656.Tyto pusté statky mělo v držení 9 zahradníků. Jejich výměra zabírala 99 měřic 27 achtelů polí II. třídy a také polí III. třídy. V následujícím století dle výpisu z [[Tereziánský katastr|tereziánského katastru]] velehradského panství z roku 1754 měly Tučapy osadníků mnohem více.19 zahradníků, z nichž každý měl 19 měřic 2 acht polí a vinic, 19 domků na panské půdě, 30 měřic pastvisek,1 měřice 4 achty lesa a množství vinohradů přespolních majitelů.V roce 1785 zde byl zbytek dvora - jedna salaš (ovčírna).<ref name=":2" />Toho roku byl celý zbytek tučapského dvora rozdělen a prodán na svobodiny devíti usedlíkům.<ref>{{Citace monografie|příjmení=Hurt|jméno=|příjmení2=|jméno2=|titul=Dějiny kláštera na Velehradě II.díl|vydání=|vydavatel=|místo=|rok=|počet stran=|strany=|isbn=}}</ref> Panství se dvůr už nevyplácel. Bývalé stavení dvora bylo rozděleno na 6 chaloupek, říká se jim Ve dvoře. Chrasť (tučapský kopec) koupila při rozdělování zbytku dvora boršická obec na pastviště.<ref name=":0" />
 
Za vlády císaře Josefa II. byly znovu vyměřovány pozemky - [[Josefínský katastr|Josefský katastr]] - za účelem rovnoměrného rozvržení berně z půdy a z domů. Výměry z roku 1789 se udávají v jitrech a čtverečních sázích (1 jitro = 56 arů= 3 měřice, 1 čtverečný sáh =3,5 metrů čtverečních) :vrchnost vlastnila 51 jiter - 122 pozemků, obec 49 jiter - 426 pozemků, 42 místních majetníků mělo 238 jiter - 1454 pozemků, 44 přespolních majetníků 10 jiter - 7298 pozemků.<ref name=":0" /> Po zrušení [[Velehradský klášter|Velehradského kláštera]] 1784 byl zrušen i dvůr v Tučapech, dvůr u Modré a v Babicích. V září 1883 koupil velehradské panství Katolický spolek pro Olomouckou diecézi a roku 1890 byli do kláštera povoláni jezuité.
 
V době zániku feudálního zřízení v roce 1848 bylo území dnešního okresu Uherské Hradiště rozděleno do šesti panství, tří statků a obvodu magistrátu Uherského Brodu. Tučapy byly součástí panství Velehrad.<ref name=":1" />
 
==== '''První světová válka''' ====
První světová válka postihla i Tučapy. V obci byly vylepeny mobilizační vyhlášky, které určovaly nástup mužů do války. Z obce do války odešlo 85 mužů. Během čtyřleté války nastoupilo vojenskou službu z Tučap 107 mužů ve věku od 18 do 50 let. Nastal nedostatek peněz, obec dostala předpis výkupu obilí a hovězího dobytka pro armádu. V říjnu roku 1915 dostala obec předepsané dodat pro armádu 300 q žita, 200 q pšenice a 100 q brambor. Předpisy dávek se stále zvětšovaly. Občané se bránil, postrachem se pro ně staly rekvizice až šestkrát ročně. Ceny potravin a oblečení rostly, byly zavedeny příděly potravin. V roce 1916 byla nařízena rekvizice všech mosazných a měděných předmětů (kliky, hmoždíře, kotle) ke zpracování a výrobě vražedných nástrojů. Z vojáků,kteří v letech 1917 - 1918 dostali dovolenou, se mnozí na frontu nevrátili. Ukrývali se na půdách, ve stodolách a v lesích. Z Tučap položilo život ve válce 18 vojáků a 4 občané zůstali nezvěstní. Na jejich památku byl postaven pomník. Rakousko- Uherská říše se rozpadla a 28.10.1918 byl Československý stát prohlášen za samostatný.<ref name=":0" /> Legionáři z Tučap - Botlík Josef 3.pluk, 12.rota,Rusko - Holoubek Metoděj ,Rusko - Malík Cyril 35. pluk,6.rota, střelec,Itálie - Němeček Jan, 2. dělostřelecká divize,Rusko, v odboji KSČ Staré Město vězněn v letech 1939-1945 - Zbořil František 39.pluk,střelec, Itálie.<ref>{{Citace monografie|příjmení=Čoupek|jméno=Jiří|příjmení2=Paule|jméno2=Otakar|titul=Českoslovenští legionáři - rodáci a občané okresu Uherské Hradiště 1914-1920|vydání=|vydavatel=Státní okresní archiv|místo=|rok=2000|počet stran=|strany=|isbn=}}</ref>  První roky po válce vládla v republice bída a nezaměstnanost.
 
==== Druhá světová válka ====
V březnu 1939 překročila německá armáda hranice naší republiky, Adolf Hitler donutil vládu vydat rozkaz ke kapitulaci našeho vojska. Ze svobodné republiky se stal protektorát Čechy a Morava. Začal se organizovat odboj. V Tučapech byla místní skupina ustavena v květnu 1940, k dispozici měla dobře uschované zbraně a střelivo. Vše se však prozradilo a tak došlo k zatýkání a věznění 6 našich občanů. Nedostávalo se potravin a průmyslového zboží. Byl zaveden přídělový systém na lístky. V roce 1942 odebralo německé vojsko ze zdejšího kostela oba zvony. Na nucené práce do Říše bylo odesláno 28 mužů a 4 ženy. Dne 28. dubna 1945 se rumunská vojska přibližovala od Polešovic a Vážan do Tučap. V podvečer byla naše vesnice úplně obsazena vítězným vojskem. K prvnímu slavnostnímu shromáždění se občané sešli 3. května, při čemž provedli volbu 12 členů Národního výboru. Na počest osvobození byla 6. května uspořádána slavnost stavění máje s proslovem, básněmi a hudbou. Z německých věznic a koncentračních táborů se kromě jednoho vězně všichni vrátili.<ref name=":0" /> Jeho jméno bylo připsáno na Památník padlých v 1.světové válce.V roce 1953 proběhla měnová reforma. Všechny peníze byly vyměněny za nové.Byly zrušeny potravinové lístky a zaveden volný nákup.
 
=== '''Název obce Tučapy''' ===
Kdy a z čeho vzniklo jméno naší obce nelze přesně určit. Je původu slovanského z 10. století.
 
Řádek 102:
'''Popis znaku''' ''':''' V zeleném štítě nad zlato-stříbrně čtvrcenou věží s cimbuřím dva propletené stonky vinné révy, každý s jedním hroznem, pravý zlatý, levý stříbrný.
 
. V 16. století se v obci připomíná panská tvrz, jejíž symbol se stal základem obecního znaku. K tvrzi patřily tři dvory. Hlavní hospodářskou činností bylo vinařství a zemědělství, proto se jejich symboly staly součástí obecních znaku. Figura tvrze dokládá přítomnost panského sídla, motiv hroznu připomíná zdejší vinařskou tradici, zelená barva štítu symbolizuje zemědělský charakter obce, zlatostříbrné čtvrcení tvrze a shodné zbarvení hroznu připomínají čtvrcení původního domácího štítu vladyckého rodu z Tučap.
 
== '''URBANISMUS''' ==
O starodávné slovanské kolonizaci svědčí dodnes tvar obce - silniční typ. Silniční vsi mají domy seřazeny vedle sebe po obou stranách silnice. Usedlosti vytvářejí nesouvislou domovní frontu. Hospodářské budovy jsou na jedné straně dvora pod společnou střechou s budovami obytnými. Uprostřed obce je malá náves.<ref name=":1" />
 
Řádek 129:
Jedné skupině domků se říká Dvůr, pod nimi je studánka, říká se jí Panská studánka a pole Panské. V Tučapech v místech pod kaplí a pod panským dvorkem býval rybník. Pozemku se říká Rybníček. Po roku 1848 se o něj dělí usedlí.Mívali tam vrbové proutí na pletení košů,košin a plotů.<ref name=":3" />
 
== '''Památky a pamětihodnosti''' ==
Výraznou z dálky viditelnou dominantou obce je [[Kostel svatého Cyrila a Metoděje (Tučapy)|kostel svatých Cyrila a Metoděje]]. Ve vsi je také pomník padlým v I. světové válce a nad vsí kaplička Božího srdce Páně.<ref name="pasport" />
 
Řádek 136:
'''Tvrz'''
 
Tvrz se zapisuje roku 1527 a 1528. Zbytky tvrze byly objeveny v trati Huménky a Panské. <ref name=":32">{{Citace monografie|příjmení=Nekuda|jméno=Vladimír|příjmení2=Unger|jméno2=Josef|titul=Hrádky a tvrze na Moravě|vydání=|vydavatel=|místo=|rok=1981|počet stran=|strany=|isbn=}}</ref>Bývaly často zakládány na přírodou chráněném místě. Sídla drobné šlechty jsou s životem a celou strukturou vesnice velmi těsně spjata. Pod pojmem tvrz rozumíme opevněné sídlo drobného šlechtice,které stávalo přímo na vsi nebo v její těsné blízkosti a souviselo zpravidla s hospodářským dvorem. Dvorem rozumíme, komplex budov, obytných i hospodářských. Někdy souvisel dvůr s tvrzí, ale jindy sloužil sám, jako sídlo drobné šlechty.<ref name=":32" />
 
'''Kaple'''
 
V obci nebyla kaple ani zvonice.Za císaře Josefa II. vyšlo nařízení,aby každá vesnice měla svou zvonici. Tím se měla v každé vsi zvýšit bezpečnost. Mohlo se zvonit na poplach,při požáru nebo při jiném nebezpečí. Roku 1863 vystavěli občané kapli na památku příchodu sv. Cyrila a Metoděje na Moravu. Byla vystavěna pouze z kamenů a na hliněné maltě. V neděli po Všech svatých roku 1863 byla slavnostně posvěcena. Na památku tohoto svěcení bývá v pondělí po Všech svatých sloužena mše a slaví se hody. V kapli se konala bohoslužba dvakrát v roce.Pro zajištění duchovního správce bylo nutné vybudovat bydlení.V roce 1922 se ustavila Jednota sv. Cyrila a Metoděje, která za přispění občanů vystavěla domek vedle kaple, číslo popisné 39.V roce 1933 byla kaple zbořena a na jejím místě byl postaven filiální kostel.<ref name=":0" /> Obec Tučapy náleží do [[Římskokatolické farnosti Boršice.]]
 
'''Památky'''
Řádek 146:
Kostel svatého Cyrila a Metoděje
 
Na základě povolení památkového úřadu v Brně byla původní kaple v červenci 1933 zbořena.Po zdlouhavé dokumentaci a administrativě, stavební práce pokračovali velmi rychle. Svěcení kaple proběhlo 30.9.1934. Roku 1940 byly poprvé vykonány obřady svatého týdne - Zelený čtvrtek, Velký pátek, Bílá sobota, Vzkříšení, Slavnost Božího těla.<ref name=":12">{{Citace monografie|příjmení=Kaňovský|jméno=Jaroslav|příjmení2=|jméno2=|titul=850 let obce Tučap|vydání=1981|vydavatel=|místo=|rok=|počet stran=|strany=|isbn=}}</ref> V roce 1942 bylo místo pod kazatelnou upraveno pro umístění křtitelnice a nových jesliček. Byl zřízen hřbitov u kostela. Zvony z kostela odvezli Němci na výrobu zbraní. Následující rok byly pořízeny nové zvony. V roce 1946 byla provedena přístavba kostela pro varhany,následující rok byly varhany koupeny. Kostel byl přístavbou posunut k silnici o 52 metrů.<ref name=":5">{{Citace monografie|příjmení=|jméno=|příjmení2=|jméno2=|titul=Kronika obce|vydání=|vydavatel=|místo=|rok=|počet stran=|strany=|isbn=}}</ref> Sochu Panny Marie u kostela dala postavit v roce 1929 Marie Soukalíková č.p. 43
 
Pomník padlých
Řádek 152:
Kaplička Božího srdce Páně
 
Kapličku dal postavit roku 1940 starosta obce Vojtěch Fryšták pro svou nemocnou dceru.
 
'''Drobné sakrální památky'''
Řádek 160:
Železný kříž na kamenném podstavci u silnice mezi obcemi Boršice a Tučapy věnoval roku 1902 P. Jan Studený,farář z Boršic.V roce 2015 byl křížek převeden do majetku Boršic.Obec dostala dotaci na opravu křížku.
 
Kříž na dolním konci vesnice byl postaven v roce 1919 na památku šedesátiletéhošedesátého výročí panování císaře Františka Josefa I. a padesátiletého kněžství otce Pia X. Věnovali dobrodinci a obec Tučapy.<ref name=":0" />
 
V neděli 9.11. 1913 se slavilo 50 let trvání kaple a byly posvěceny dva kříže -kamenný kříž v horní části vesnice darovala rodina Fryštákova a dřevěný kříž u kaple,který věnovala rodina Soukalíkova.
 
'''Přírodní památka [[Koukolky]]'''<p>Nařízením Okresního úřadu Uherské Hradiště byla oblast v roce 2002 prohlášena za přírodní památku, evidenční číslo 2183.</p>Představuje enklávu lučních porostů a bývalých pastvin s teplomilnou florou a faunou druhy rostlin. Rozloha je 1,36 ha.Nadmořská výška je od 260 do 290 metrů nad mořem. Území tvoří svah pod zemědělskými terasami s převážně východní až severovýchodní orientací v nadmořské výšce 260 - 290 metrů. Terén je značně nerovný díky sesuvům v minulém století.
Řádek 172:
Vzhledem k rozloze lokality bylo doporučeno sečení celé lokality najednou, a to jedenkrát ročně v období květen- červen.)V roce 2002 proběhla první likvidace náletových dřevin a sečení travnatých ploch. Lokalita je součást honitby, nenachází se zde žádné myslivecké zařízení. Území je využíváno k procházkám zejména obyvateli Tučap.Občasné návštěvy nepředstavují pro území zátěž.
 
== '''Budování v obci''' ==
=== '''Škola''' ===
Pro venkovský lid bývaly do roku 1774 v českých zemích jen školy farní.Děti chodily pěšky do školy v Boršicích. Škola v Boršicích byla malá a chatrná.Než aby tučapští občané dávali peníze na novou školu v Boršicích, rozhodli se postavit si vlastní školu.Zemská školní rada v Brně stavbu povolila.Stavební kámen získali občané v Huménkách ze starých základů bývalé tvrze.Dne 25.6.1883 byl položen základní kámen.Ještě téhož roku byla stavba dokončena. Dne 2.9.1884 začalo vyučování. Prvním učitelem byl Bartoloměj Beneš, který zde působil od roku 1884 do roku 1891.Zemská školní rada povolila od roku 1921 dvoutřídní školu, ale stále s jednou učebnou.V roce 1934 byla provedena nadstavba školní budovy. V roce 1965 byla dvoutřídní škola pro stále klesající počet žáků změněna na jednotřídní. Veškeré vyučování bylo od 1. září 1976 zrušeno.Děti docházeli do školy Polešovic a Vážan.<ref name=":0" /> V současnosti žáci navštěvují Základní školu v Polešovicích. Po zrušení výuky byla budova školy předána k užívání n.p. Zdravotnického zásobování Brno. V roce 1994 byla budova pronajata soukromému podnikateli.
 
Řádek 194:
'''Telefon a Rozhlas'''
 
V roce 1942 byl v naší obci zřízen telefon. Hovorna byla v hostinci. V roce 1981 bylo v obci 11 telefonních stanic. V prosinci 1947 byl zahájen provoz rozhlasu. Po obci bylo napojeno šest amplionů. Tím skončilo oznamování vyhlášek a nařízení bubnováním.
 
== Spolky v obci ==
* Sbor dobrovolných hasičů
* SK Tučapy
* Český zahrádkářský svaz
* Český svaz chovatelů v roce 1993 ukončila organizace činnost v obci.
* Svaz žen
* Dohlížecí výbor Jednoty zanikl v roce 1990.
 
== '''Kultura''' ==
Společenské akce na vesnici řídili dva stárci - mladší a starší, které si chasa zvolila .Povinností stárek bylo starat se o mše za nemocné a o výzdobu křížů. K povinnosti stárků náleželo pořádání veselic a stavění máje. V současné době společenské akce pořádá Sbor dobrovolných hasičů nebo Obecní úřad.
 
Řádek 215:
Hody se v obci slavily od začátku 20. století vždy po svátku Všech svatých, říkalo se jim Dušičkové. Hlavním pořadatelem hodové veselice po roce 1919 byl Hasičský sbor. Po roce 1945 začaly být pořádány hody s právem.Před hody si chasa zvolila dva stárky, jejichž funkční období bylo celoroční.<ref>{{Citace monografie|příjmení=Tarcalová|jméno=Ludmila|příjmení2=|jméno2=|titul=Hody s právem na Uherskohradišťsku|vydání=|vydavatel=Slovácké muzeum v Uherském Hradišti|místo=|rok=2008|počet stran=|strany=|isbn=}}</ref>Slovácké hody s právem se v Tučapech pořádají nepřetržitě od roku 1983.
 
V roce 1967 proběhla v Základní devítileté škole výstava grafičky a malířky [[Bér Julia|Julie Bérová Šimíková.]]
 
V roce 2000 byla obec oceněna Modrou stuhou za společenský život v obci v rámci soutěže [[Vesnice roku]] v rámci regionu Zlínského kraje.<ref>{{Citace monografie|příjmení=Stejskal|jméno=Jiří|příjmení2=|jméno2=|titul=Deset let obnovy venkova 1991-2001|vydání=|vydavatel=|místo=|rok=|počet stran=|strany=|isbn=}}</ref>
 
Společenské a kulturní akce - Tučapská štamprla,Maškarní ples,Karneval pro děti,Stavění a kácení máje,[[Noc s Andersenem]],sportovní odpoledne,oslavu MDŽ,Slovácké hody s právem,Mikulášské odpoledne ,Štěpánský turnaj - pořádá obec a Sbor dobrovolných hasičů.
Řádek 229:
V roce 1948 bylo zřízeno zvukové kino. Promítání probíhalo v hostinci do roku 1952. Pak bylo kino zrušeno. V roce 1965 bylo zařízení kina přeneseno do zdejší školy.V dalších letech nebyly plány návštěvnosti splněny, v domácnostech přibylo televizorů a provoz kina byl zrušen.
 
== '''Obyvatelstvo''' ==
Ke dni 28.8. 2006 zde žilo 237 obyvatel. Ke dni 9.12. 2016 má obec 253 obyvatel.
 
Řádek 260:
 
== Externí odkazy ==
* {{Commonscat|Tučapy (Uherské Hradiště District)}}
* http://www.tucapyuh.cz/
* http://www.tucapy.knihovna.cz/
* http://sdhtucapy.blgz.cz/
*
{{Pahýl}}
 
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/Tučapy_(okres_Uherské_Hradiště)“