Louis Slotin: Porovnání verzí

'''Louis Alexander Slotin''' ([[1. prosinec|1. prosince]] [[1910]] – [[30. květen|30. května]] [[1946]]) byl kanadský [[fyzik]] a [[chemik]], který pracoval v rámci [[Projekt Manhattan|projektu Manhattan]]. Během druhé světové války se Slotin zabýval výzkumem v [[Národní laboratoř Los Alamos|Národní laboratoři Los Alamos]]. Prováděl experimenty s jádry [[uran (prvek)|uranových]] a [[plutonium|plutoniových]] [[pit (nuclear weapon)|pum]] pro určení [[kritické množství|kritického množství]] štěpného materiálu. Dne 21. května 1946 Slotin při experimentu nedopatřením inicioval [[štěpná jaderná reakce|štěpnou jadernou reakci]], jejímž výsledkem byla emise tvrdého záření. Dostal smrtelnou dávku a zemřel o devět dnů později na [[akutní radiační syndrom]]. Slotin byl druhým člověkem, který zemřel v důsledku nehody při kritickém experimentu – po [[Harry Daghlian|Harrym Daghlianovi]], který byl vystaven záření stejného [[jádra]], které zahubilo Slotina. Slotin byl ze strany vlády Spojených států veřejně oslavován jako hrdina za to, že rychle zareagoval a zabránil tomu, aby zemřeli další lidé. Později byl kritizován za to, že během experimentu nedodržoval předpisy.

Slotin mohl být přítomen dne 2. prosince 1942 při náběhu prvního jaderného reaktoru pod názvem "[[Chicago Pile-1]]" který zkontruoval [[Enrico Fermi]], ale v oficiálních záznamech uváděn nebyl. Během této doby, Slotin také přispěl věděckýmivědeckými články v oblasti [[radiobiologie]]. Jeho odborné znalosti na toto téma vzbudily pozornost vlády Spojených států, byl pozván spolupodílet se na [[Projekt Manhattan|projektu Manhattan]]. Slotin pracoval na výrobě plutonia v rámci spolupráce s budoucím nositelem [[Nobelova cena|Nobelovy ceny]] a to s [[Eugene Paul Wigner|Eugenem Wignerem]] na univerzitě a později v Národní laboratoři [[Národní laboratoře Oak Ridge|Oak Ridge]] v [[Tennessee]]. Po čase se přestěhoval do [[Los Alamos]] v [[Nové Mexiko|Novém Mexiku]], kde v prosinci 1944 začal pracovat jako hlavní fyzik ve skupině [[Robert Bacher|Roberta Bachera]]. 

Práce kterou Stolin v [[Los Alamos]] zaujímál byla převážně nebezpečné testování kritičnosti, nejprve s [[Uran (prvek)|uranem]] ve spolupráci s [[Otto Frisch|Ottou Frischem]] a později s jádry plutonia. Testování kritičnosti přinášelo řadu nových [[Fissile&usg=ALkJrhjsoUw1W8F-Fy5fuJUplGJxxi 9Fw|štěpných]] materiálů, u kterých bylo potřeba stanovit [[Kritické množství|kritické množství]]. [[Kritické množství]] bylo podstatné pro jadernou řetězovou reakci, jak ji popsal ve svých poznámkách fyzik [[Richard Feynman]].  Dne 16. července 1945, Slotin sestavil jádra atomových bomb pro projekt [[Trinity (jaderný test)|Trinity.]] Po první úspěšné explozi jaderné bomby v [[Projekt Manhattan|projektu Manhattan]] se stal známý jako "hlavní zbrojíř Spojených států amerických". Díky jeho odborným znalostem v oblasti montáži jaderných zbraní byl odměněn stříbrnou pamětní medaili za jeho práci a přínos [[Spojené státy americké|Spojeným státům americkým]].

Během následujících devíti dnů, kdy Slotin utrpěl "mučivou posloupnost traumat vyvolanou zářením", včetně těžkého [[Průjem|průjmu]], snížené vylučování moči, oteklé ruce, [[Pátá nemoc|erytém]], "masivní puchýře na rukou a předloktí", [[Intestinal paralysis&usg=ALkJrhhOQPvk2jl-EvTc9cXDSukL-ADyaQ|střevní paralýze]] a [[gangréna]]. Měl také vnitřní popáleniny záření po celém těle, kde lékařský odborník popsal jako "trojrozměrné popálení." Sedmý den se u něj projevila "zmatenost." Louisovy rty zmodraly a dále ležel na lékařském lůžku v kyslíkovém stanu.  Nakonec utrpěl "totální rozpad tělesných funkcí" a upadl do kómatu. Slotin zemřel v 11 hodin dne 30. května, v přítomnosti svých rodičů. Byl pohřben dne 2. června 1946 na hřbitově Shaarey Zedek ve [[Winnipeg|Winnipegu]]u.