Chufuova pyramida: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
reference
MatSuBot (diskuse | příspěvky)
m oprava překlepů: mimověděc → mimovědec, tzv → tzv.; CheckWiki: oprava duplicitních referencí; kosmetické úpravy
Řádek 8:
|-
|}
[[Soubor:Gizeh Cheops BW 1.jpg|thumbnáhled|Chufuova pyramida]]
'''Chufuova pyramida''' (též '''Cheopsova pyramida''' nebo '''Velká pyramida''') je největší [[Egyptské pyramidy|pyramida]] v [[Egypt]]ě, největší známá kamenná stavba vybudovaná v období [[starověk]]u, první a současně jediný do dnešní doby zachovaný z [[Sedm divů světa|klasických divů světa]]. Dnes je pokládána za nejcharakterističtější [[symbol]] [[starověký Egypt|staroegyptské civilizace]]. Proto je také jedním z míst nejvíce zatížených [[turistický ruch|turistickým ruchem]].
 
Pyramida se nachází na [[Gízská nekropole|pyramidovém poli]] v [[Gíza|Gíze]] na předměstí současné [[Káhira|Káhiry]]. Je ústřední částí rozsáhlého pyramidového komplexu vybudovaného v období [[Stará říše|Staré říše]] jako hrobka [[faraon|panovníka]] [[4. dynastie]] [[Chufu]]a v oblasti někdejšího egyptského hlavního města [[Mennofer]]u nejspíše podle projektu [[Catej|vezíra]] [[Hemiunu|Hemiuna]]. [[Starověcí Egypťané|Egypťany]] byl komplex nazýván ''Achtej Chufu'' – „Chufu je na [[achet|obzoru]]“, což nevyjadřuje dojem velikosti stavby zastiňující vše ve svém okolí, jak dříve tvrdili někteří autoři, ale staroegyptskou představu králova posmrtného života ve spojení s kosmickým cyklem hvězd, případně [[sluneční kult ve starověkém Egyptě|slunce]].
 
I bez ohledu na svou velikost vykazuje ve srovnání s ostatními [[egyptské pyramidy|pyramidami]] Chufuova pyramida určité jedinečné rysy; z tohoto důvodu byla (resp. celý Chufuův pyramidový komplex) jedním z [[archeologie|archeologicky]] nejzkoumanějších objektů v Egyptě a také se stala jedním z nejvíce interpretovaných starověkých [[artefakt (archeologie)|artefaktů]], a to nejen vědou, ale i mimověděckýmimimovědeckými disciplínami. V&nbsp;polovině [[19. století]] vznikl až do současnosti živý zvláštní proud nazývaný [[pyramidologie]] reflektující pyramidy (a z nich z pochopitelných důvodů především Chufuovu) v&nbsp;duchu [[hermetismus|hermetismu]] a [[Esoterismus|esoteriky]] jako nositele odvěké moudrosti či zvláštních tajemství,<ref>v české literatuře viz např. {{Citace monografie
| příjmení = Kozák
| jméno = Jaromír
Řádek 37:
 
== Organizace stavby ==
Podle záznamů historika [[Hérodotos|Hérodota]] pracovalo na stavbě v&nbsp;tříměsíčních intervalech okolo sta tisíc [[Otrokářství|otroků]] po dobu asi 20 let.<ref name="Hrych40" /> Dnes se odborníci shodují, že na stavbě pracovalo něco přes 30 tisíc dělníků, někteří mluví dokonce o pouhých 10 tisících – ne však otroků, ale rolníků a [[kvalifikace|kvalifikovaných]] dělníků, pro něž bylo v blízkosti pyramidy zřízeno dokonce i sídliště s několika tisíci domy.<ref name="Hrych39">Hrych, str 62.</ref><ref name="hans24">Huff, str 35.</ref><ref name="Jane20">{{Citace monografie | jméno=Jane | příjmení=Binghamová | titul= Encyklopedie starověkého světa|vydavatel=Perfekt | místo= Bratislava | rok=2004 | jazyk = |strany=104 |}}</ref> Nicméně při množství prací potřebných k postavení takovéto stavby bylo nezbytné uložit denně na své místo cca 800 t materiálu (při stavbě trvající 20 let). Mnozí badatelé poukazují na mistrnou přesnost doprovázející tuto stavbu a existují pochyby o skutečné délce, období i technice výstavby.<ref name="hans24">Huff, str 35.</ref>
 
== Technologie stavby ==
Další nezodpovězená otázka je vlastní technologie stavby, kde se spekuluje o možnostech užití zvedacích nástrojů nebo použití [[Rampa|ramp]]. Použití zvedacích nástrojů podporoval i Hérodotos, ale tato technologie by byla pomalá a vyžadovala by mnoho lidí, použití ramp je mnohem pravděpodobnější, ale má také háček, a to délku ramp při postupující výšce pyramidy.
 
Celá tato stavba byla postavena pravděpodobně jako hrobka krále Chufua, proto je v ní vytesána také [[pohřební komora]]. Tato komora je, oproti předchozím obdobím, kdy byla vždy pod úrovní země, vytesána v samém nitru pyramidy. Není pouze jedna - jak je obvyklé, ale tři - umístěné v různých výškách přibližně nad sebou (jedna z nich je pod úrovní pyramidy). To díky postupu stavby pyramidy a obavám krále z předčasné smrti. Do pravé pohřební komory (třetí v pořadí, s rozměry 10,4&nbsp;×&nbsp;5,2&nbsp;×&nbsp;5,8&nbsp;m) vede chodba, která navazuje na tzv. ''Velkou galerii'', která je 45 metrů dlouhá a 8,5 metru vysoká. Její stěny jsou obloženy osmi vrstvami vápencových bloků tak, že vrchní vrstva překrývá spodní tak těsně, že vzniklou mezerou neprojde ani čepel nože.<ref name="Jane20" /> Desky byly opracovávány pouze měděnými dláty, pískem a vodou. Zdi, strop a zatarasující bloky byly vystavěny z [[granit]]ové [[žula|žuly]], která je velmi tvrdá. Nad pohřební komorou byly z obav architektů vytvořeny dutiny aby zmenšily tlak působící na strop pohřební komory. V pohřební komoře dodnes stojí [[sarkofág]] z jednoho kusu žulového kamene, který sem byl dopraven ještě před dokončením komory, poněvadž by kvůli své velikosti neprošel pozdějším vchodem. Královo tělo zmizelo už před mnoha sty lety (pravděpodobně již v období tzv. Střední Říše), stejně jako pravděpodobně bohatá pohřební výbava.
 
== Okolí pyramidy ==