Václav Štulc: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Cat-a-lot: Přesunuto do kategorie Čeští překladatelé z polštiny |
m Robot: oprava nepojmenovaného parametru; kosmetické úpravy |
||
Řádek 7:
| datum úmrtí = {{Datum úmrtí a věk|1887|8|9|1814|12|20}}
| místo úmrtí = [[Praha]]<br />{{Vlajka a název|Rakousko-Uhersko}}
| citát =
}}
'''Václav Svatopluk Štulc''' ([[20. prosinec|20. prosince]] [[1814]], [[Kladno]] – [[9. srpen|9. srpna]] [[1887]], [[Praha]])
byl [[Česko|český]] [[Seznam českých spisovatelů|spisovatel]], překladatel a vlastenecký kněz.
== Život ==
Narodil se 20. prosince 1814 v Kladně.
V Praze vystudoval [[Akademické gymnázium Štěpánská|Akademické gymnázium]].
Teologická studia absolvoval v letech 1835–1839 také v Praze, na kněze byl vysvěcen 4. srpna 1839.
Od mládí byl českým vlastencem a podporoval finančně [[Národní muzeum|České muzeum]] a [[Matice česká|Matici českou]].
Byl literárně činný, psal básně, přispíval do časopisů ''Jindy a nyní'', [[Květy (časopis)|Květy]], [[Světozor]], [[Časopis katolického duchovenstva]]. Redigoval periodikum ''Blahověst'' (1847–1862), kalendář ''Poutník z Prahy'' (1850–1864), ''Besedy katolické'' (1860), ''Pozor'' (1861–1862) a překládal z němčiny a polštiny.<ref>''Dějiny české literatury. 2.'', s. 655</ref>
V roce 1860 se stal vyšehradským [[děkan]]em a pocity ze svého zvolení vyjádřil tímto čtyřverším směrovaným i ke své osobě:
„Vyšehrade, slavný hrade, prach tvůj v smutný hrob se klade; ducha tvého i tvůj stín, kéž uhájí věrný syn!“
Za své vlastenecké, protihabsburské postoje byl [[děkan]] Václav Štulc dokonce odsouzen na dva měsíce do žaláře, trest si odpykal v dubnu a květnu 1863.
=== Na Vyšehradě ===
Po celý svůj život se věnoval vzkříšení slávy [[Vyšehrad]]u. Proto byl také po smrti dosavadního probošta [[Vojtěch Ruffer|Vojtěcha Ruffera]] jednomyslně zvolen [[Královská kolegiátní kapitula sv. Petra a Pavla na Vyšehradě|vyšehradským]] [[probošt]]em.
Slavnostní instalace se konala 30. července 1871. V této vysoké církevní funkci se mimo jiné zasloužil o výstavbu budovy nové proboštské rezidence, Nového proboštství čp. 89/4 v dnešní Štulcově ulici, u severního vchodu na [[Vyšehradský hřbitov]]. V souvislosti se stavbou Václav Štulc založil po její severní straně menší park, nazývaný tehdy Svatováclavské sady (dnes Štulcovy sady), protože do něj dal přemístit původní barokní jezdeckou sochu [[Svatý Václav|sv. Václava]] z [[Václavské náměstí|Václavského náměstí]] po té, co byla v roce 1879 odstraněna z [[Václavské náměstí|Koňského trhu]] a uložena na čas do obecního skladiště Na Františku.
Václav Štulc ji vlastním nákladem nechal dopravit na [[Vyšehrad]] a umístil v proboštském sadě pod okna své rezidence. po roce 1950 byla v sadech nahrazena kopií od [[Jiří Novák (sochař)|Jiřího Nováka]], ale ponechán strý podstavec z 19.století.
Řádek 33:
=== Pocta V. Štulcovi ===
K poctě Václava Štulce byly vyšehradské sady nazvány Štulcovými a v roce 1910 byl do nich umístěn jeho pomník.
Na pískovcovém podstavci ve tvaru odstupněného hranolu mezi dvěma pylony je umístzěna bronzová polopostava Václava Štulce držícího v ruce svazek listin. Poprsí je dílem sochaře [[Štěpán Zálešák|Štěpána Zálešáka]]. Nápis na podstavci oznamuje: „Proboštu Václavu Štulcovi, křisiteli zašlé slávy hory Vyšehradu věnoval probošt [[Mikuláš Karlach]] 1910“.
Řádek 94:
* [http://www.cdct.cz/old/prosopografie.php?osoba=xaB0dWxjO1bDoWNsYXYgU3ZhdG9wbHVrICgxODE04oCTMTg4Nyk%3D Václav Svatopluk Štulc na stránkách Centra dějin české teologie KTF UK]
{{Autoritní data}}
{{Portály|Křesťanství|Literatura}}
{{DEFAULTSORT:Štulc, Václav}}
| |||