Novoromantismus: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Hlavní kategorie: jako první, řadicí klíč; kosmetické úpravy |
m chyba |
||
Řádek 3:
#* jednak tzv. pozdní [[Romantismus (literatura)|romantismus]], tj. romantická literární díla vznikající zhruba v druhé polovině [[19. století]] (ale i na počátku [[20. století|století dvacátého]]), kdy se stal vůdčím literárním proudem [[kritický realismus]] (např. [[Alfred Tennyson]], [[Joseph Sheridan Le Fanu]], [[Robert Louis Stevenson]], [[Hugo von Hofmannsthal]], [[Edmond Rostand]], [[Alexandr Grin]], [[Stefan Żeromski]], [[Jaroslav Vrchlický]], [[Julius Zeyer]], [[Ambrose Bierce]] nebo [[José Martí]]).<ref name="REF1">Slovník literárních směrů a skupin, Orbis, Praha 1977, str.185-186</ref>
#* jednak jde o souhrnné označení pro různé umělecké směry a proudy objevující se zhruba v letech [[1890]] až [[1920]], jehož představitelé většinou epigonsky a vyumělkovaně napodobovali složitý a archaistický sloh pozdního romantismu a obnovili tím v literatuře romantickou tajemnost, zešeřelost a světobol, konzervativní kult minulosti a katolictví, ale také mystiku a morbidnost (novoromantismus v tomto pojetí zahrnuje i [[Dekadence|dekadenci]] a [[symbolismus]]).<ref name="REF1"/>
# v [[Hudba|hudbě]] proud vzniklý kolem roku [[1830]], se kterým je díky vědomému zdůrazňování národního charakteru umění spjat vznik národních hudebních škol v druhé polovině [[19. století]]. Jeho představitelům (k nejvýznamnějším patřili [[Richard Wagner]], [[Hector Berlioz]] a [[Ferenc Liszt]]) již přestalo stačit samotné hudební vyjádření, a proto se snažili o syntézu více uměleckých druhů, což vedlo ke vzniku tzv. [[Programní hudba|programní hudby]]. Hlavními [[Hudební forma|hudebními formami]] byla [[symfonie]], [[programní předehra]], [[symfonická báseň]] a [[Opera|hudební drama]] spojující hudbu s literaturou a dramatem.<ref>Jiří Šafařík: Dějiny hudby II., Nakladatelství Jan Piszkiewicz, Věrovany 2006</ref>
== Reference ==
| |||