Hercynská podprovincie: Porovnání verzí

Přidáno 146 bajtů ,  před 4 lety
m
drobné opravy
(Rozšíření článku o charakteristiku podprovincie + změna mapky + přidání fotky jako příkladu. Čerpáno z knihy "Biogeografické regiony ČR".)
m (drobné opravy)
Biota hercynské podprovincie je významně ovlivněna zejména geologicky starým podložím, které je tvořeno převážně kyselými horninami. Na tomto podkladu pak vznikly kyselé a živinami chudé půdy předurčující především [[Acidofilní rostliny|acidofilní společenstva]] (např. [[Acidofilní doubrava|acidofilní doubravy]] nebo [[Acidofilní bučina|bučiny]]). Živinami bohatší plochy se vyskytují málo ([[Kras|krasy]], [[Neovulkanit|neovulkanity]]) a typické pro tuto podprovincii jsou malé [[Serpentinit|hadcové]] ostrůvky. Reliéf je většinou [[Zlom|tektonicky rozlámaný]], zarovnaný a různě vysoko zdvižený. Charakteristické pro krajinu Hercynika je výrazný kontrast monotónních [[Plošina (geomorfologie)|plošin]] se zaříznutými skalnatými údolími. Ta jsou nejen významnými migračními trasami, ale jsou i centry [[Biologická diverzita|biodiverzity]].
 
[[Vegetační stupeň dle Zlatníka|Vegetační stupně]] v podprovincii jsou zastoupeny od [[Dubový vegetační stupeň|1. dubového]] až po [[Klečový vegetační stupeň|8. klečový stupeň]], z nichž nejrozsáhlejší v České republice je [[Bukový vegetační stupeň|4. bukový]]. Vegetační stupně v Hercynii leží o 100 – 200 m níže než v sousední [[Západokarpatská podprovincie|Západokarpatskézápadokarpatské]] a [[PanonskáSeveropanonská podprovincie|Panonskéseveropanonské podprovincii]]. Přes malou členitost reliéfu jsou zde četná místa s odlišným lokálním klimatem. Díky [[Inverze teploty vzduchu|teplotní inverzi]] je typická inverze vegetačních stupňů (sestup horské bioty úzkými údolími do nižší nadmořské výšky) a díky rozdílnému přísunu slunečního záření je také typický ostrý kontrast ve vegetaci jižních a severních svahů.
 
Charakteristická je přítomnost podmáčených stanovišť. V nižších polohách to jsou podmáčené [[Jedle|jedliny]], ve vyšších přecházejí do [[Podmáčená smrčina|podmáčených smrčin]] až [[Rašeliniště|rašelinišť]] (na mocnějších rašeliništích s [[Borovice blatka|blatkovými bory]]). Tato vegetace se v okolních podprovinciích téměř nevyskytuje. [[Květena|Flóra]] je středně bohatá, ale kvůli geologicky jednotvárnému území je uniformní. Převažují středoevropské druhy, typické oceánické druhy chybí a kvůli druhovému ochuzení během [[Glaciál|glaciálů]] podprovincie postrádá [[Endemit|endemity]]. Výjimkou jsou některé druhy na [[Serpentinit|hadcích]] a [[Rašeliniště|rašeliništích]]. Teplomilná a horská biota má zčásti charakter reliktů.
 
[[Fauna]] je celkem druhově bohatá a velice podobná zejména sousední [[Západokarpatská podprovincie|Západokarpatskézápadokarpatské podprovincii]]. Tak jako okolní středoevropské podprovincie je ochuzená a pozměněná díky působení [[Pleistocén|pleistocenních]] a [[Holocén|holocenních]] změn klimatu a díky působení člověka. Typický je velký podíl eurosibiřských druhů s rozsáhlými areály, dále jsou zastoupeny druhy od [[Středomoří]] a méně od [[Atlantský oceán|Atlantiku]]. Zvířecí endemiti zde nejsou téměř žádní a podprovincie je osídlena široce rozšířenými druhy [[Kulturní krajina|kulturní krajiny]].<ref name=":0">{{Citace monografie|příjmení=Culek|jméno=Martin|příjmení2=Grulich|jméno2=Vít|příjmení3=Laštůvka|jméno3=Zdeněk|titul=Biogeografické regiony České republiky|url=http://is.muni.cz/publication/1181537|vydavatel=Masarykova univerzita|isbn=9788021066939|doi=10.5817/cz.muni.m210-6693-2013}}</ref>
 
== Dělení ==
125

editací