Verze z 10. 3. 2017, 12:20 editovat Martin Hordějčuk (diskuse \| příspěvky) 125 editací Rozšíření článku o charakteristiku podprovincie + změna mapky + přidání fotky jako příkladu. Čerpáno z knihy "Biogeografické regiony ČR". značka: editace z Vizuálního editoru ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 10. 3. 2017, 15:42 editovat zrušit editaci Martin Hordějčuk (diskuse \| příspěvky) 125 editací m drobné opravy značka: editace z Vizuálního editoru Přejít na další porovnání →
Řádek 8: Biota hercynské podprovincie je významně ovlivněna zejména geologicky starým podložím, které je tvořeno převážně kyselými horninami. Na tomto podkladu pak vznikly kyselé a živinami chudé půdy předurčující především [[Acidofilní rostliny\|acidofilní společenstva]] (např. [[Acidofilní doubrava\|acidofilní doubravy]] nebo [[Acidofilní bučina\|bučiny]]). Živinami bohatší plochy se vyskytují málo ([[Kras\|krasy]], [[Neovulkanit\|neovulkanity]]) a typické pro tuto podprovincii jsou malé [[Serpentinit\|hadcové]] ostrůvky. Reliéf je většinou [[Zlom\|tektonicky rozlámaný]], zarovnaný a různě vysoko zdvižený. Charakteristické pro krajinu Hercynika je výrazný kontrast monotónních [[Plošina (geomorfologie)\|plošin]] se zaříznutými skalnatými údolími. Ta jsou nejen významnými migračními trasami, ale jsou i centry [[Biologická diverzita\|biodiverzity]]. [[Vegetační stupeň dle Zlatníka\|Vegetační stupně]] v podprovincii jsou zastoupeny od [[Dubový vegetační stupeň\|1. dubového]] až po [[Klečový vegetační stupeň\|8. klečový stupeň]], z nichž nejrozsáhlejší v České republice je [[Bukový vegetační stupeň\|4. bukový]]. Vegetační stupně v Hercynii leží o 100 – 200 m níže než v sousední [[Západokarpatská podprovincie\|~~Západokarpatské~~západokarpatské]] a [[~~Panonská~~Severopanonská podprovincie\|~~Panonské~~severopanonské podprovincii]]. Přes malou členitost reliéfu jsou zde četná místa s odlišným lokálním klimatem. Díky [[Inverze teploty vzduchu\|teplotní inverzi]] je typická inverze vegetačních stupňů (sestup horské bioty úzkými údolími do nižší nadmořské výšky) a díky rozdílnému přísunu slunečního záření je také typický ostrý kontrast ve vegetaci jižních a severních svahů. Charakteristická je přítomnost podmáčených stanovišť. V nižších polohách to jsou podmáčené [[Jedle\|jedliny]], ve vyšších přecházejí do [[Podmáčená smrčina\|podmáčených smrčin]] až [[Rašeliniště\|rašelinišť]] (na mocnějších rašeliništích s [[Borovice blatka\|blatkovými bory]]). Tato vegetace se v okolních podprovinciích téměř nevyskytuje. [[Květena\|Flóra]] je středně bohatá, ale kvůli geologicky jednotvárnému území je uniformní. Převažují středoevropské druhy, typické oceánické druhy chybí a kvůli druhovému ochuzení během [[Glaciál\|glaciálů]] podprovincie postrádá [[Endemit\|endemity]]. Výjimkou jsou některé druhy na [[Serpentinit\|hadcích]] a [[Rašeliniště\|rašeliništích]]. Teplomilná a horská biota má zčásti charakter reliktů. [[Fauna]] je celkem druhově bohatá a velice podobná zejména sousední [[Západokarpatská podprovincie\|~~Západokarpatské~~západokarpatské podprovincii]]. Tak jako okolní středoevropské podprovincie je ochuzená a pozměněná díky působení [[Pleistocén\|pleistocenních]] a [[Holocén\|holocenních]] změn klimatu a díky působení člověka. Typický je velký podíl eurosibiřských druhů s rozsáhlými areály, dále jsou zastoupeny druhy od [[Středomoří]] a méně od [[Atlantský oceán\|Atlantiku]]. Zvířecí endemiti zde nejsou téměř žádní a podprovincie je osídlena široce rozšířenými druhy [[Kulturní krajina\|kulturní krajiny]].<ref name=":0">{{Citace monografie\|příjmení=Culek\|jméno=Martin\|příjmení2=Grulich\|jméno2=Vít\|příjmení3=Laštůvka\|jméno3=Zdeněk\|titul=Biogeografické regiony České republiky\|url=http://is.muni.cz/publication/1181537\|vydavatel=Masarykova univerzita\|isbn=9788021066939\|doi=10.5817/cz.muni.m210-6693-2013}}</ref> == Dělení ==

Hercynská podprovincie: Porovnání verzí