Hercynská podprovincie: Porovnání verzí

Přidáno 2 773 bajtů ,  před 4 lety
Rozšíření článku o charakteristiku podprovincie + změna mapky + přidání fotky jako příkladu. Čerpáno z knihy "Biogeografické regiony ČR".
m (Robot: Nahrazení kategorie Biogeografické členění ČR za Biogeografické členění Česka)
(Rozšíření článku o charakteristiku podprovincie + změna mapky + přidání fotky jako příkladu. Čerpáno z knihy "Biogeografické regiony ČR".)
[[Soubor:Hercynska podprovincie.svg|náhled|{{legenda|#A8A800|Hercynská biogeografická podprovincie na území ČR}}]]
[[Soubor:Biogeograficke cleneni CR.svg|náhled|
[[Soubor:Lhánice - řeka Jihlava z vyhlídky Na Babách obr2.jpg|náhled|Typická zaříznutá skalnatá údolí v krajině Hercynika na příkladu údolí řeky Jihlavy]]
'''Biogeografické členění ČR (individuální):'''<br />
'''Hercynská podprovincie''' (někdy též '''Hercynie''') je [[Biogeografie|biogeografická]] jednotka, která v [[Česko|České republice]] zahrnuje celé [[Čechy]] a zhruba polovinu [[Morava|Moravy]] a [[Slezsko|Slezska]]. Přesahuje dále na západ do [[Německo|Německa]] a přibližně odpovídá poloze pohoří [[Česká vysočina|České]] a [[Středoněmecká vysočina|Středoněmecké vysočiny]], která obě vznikla při [[Hercynské vrásnění|hercynském vrásnění]] (odtud název jednotky).
provincie středoevropských listnatých lesů:<br />
{{legenda|#A8A800|hercynská podprovincie}}
{{legenda|#00A884|polonská podprovincie}}
{{legenda|#FFAA00|západokarpatská podprovincie}}
panonská provincie:<br />
{{legenda|#FF5959|severopanonská podprovincie}}
]]
'''Hercynská podprovincie''' (někdy též '''Hercynie''') je v&nbsp;rámci [[biogeografické členění Česka|biogeografického členění Česka]] jednou ze čtyř [[biogeografická podprovincie|podprovincií]] náležících pod [[provincie středoevropských listnatých lesů|provincii středoevropských listnatých lesů]]. V České republice zahrnuje celé [[Čechy]] a zhruba polovinu [[Morava|Moravy]] a [[Slezsko|Slezska]]. Dělí se na 71&nbsp;[[bioregion]]ů.
 
'''Hercynská podprovincie''' (někdy též '''Hercynie''') je vV&nbsp;rámci [[biogeografické členění Česka|biogeografického členění Česka]] jednou ze čtyř [[biogeografická podprovincie|podprovincií]] náležících pod [[provincie středoevropských listnatých lesů|provincii středoevropských listnatých lesů]].<ref Vname=":0" České republice zahrnuje celé [[Čechy]] a zhruba polovinu [[Morava|Moravy]] a [[Slezsko|Slezska]]. Dělí se na 71&nbsp;[[bioregion]]ů./>
[[Vegetační stupňovitost]] se v&nbsp;oblasti vyvinula dubová až alpinská, přičemž nejrozšířenější vegetační stupeň je bukový. [[Květena|Flóra]] je středně bohatá, převažují středoevropské a evropské druhy. [[Fauna]] je všeobecně chudší, velmi ji ovlivnily [[pleistocén]]ní změny klimatu, a je značně podobná sousední [[západokarpatská podprovincie|západokarpatské podprovincii]]. Vliv na ni má fauna ostatních podprovincií.<ref>{{Citace elektronické monografie
 
| příjmení = Divíšek
== Charakteristika ==
| jméno = Jan
Biota hercynské podprovincie je významně ovlivněna zejména geologicky starým podložím, které je tvořeno převážně kyselými horninami. Na tomto podkladu pak vznikly kyselé a živinami chudé půdy předurčující především [[Acidofilní rostliny|acidofilní společenstva]] (např. [[Acidofilní doubrava|acidofilní doubravy]] nebo [[Acidofilní bučina|bučiny]]). Živinami bohatší plochy se vyskytují málo ([[Kras|krasy]], [[Neovulkanit|neovulkanity]]) a typické pro tuto podprovincii jsou malé [[Serpentinit|hadcové]] ostrůvky. Reliéf je většinou [[Zlom|tektonicky rozlámaný]], zarovnaný a různě vysoko zdvižený. Charakteristické pro krajinu Hercynika je výrazný kontrast monotónních [[Plošina (geomorfologie)|plošin]] se zaříznutými skalnatými údolími. Ta jsou nejen významnými migračními trasami, ale jsou i centry [[Biologická diverzita|biodiverzity]].
| příjmení2 = Culek
 
| jméno2 = Martin
[[Vegetační stupeň dle Zlatníka|Vegetační stupně]] v podprovincii jsou zastoupeny od 1. dubového až po 8. klečový stupeň, z nichž nejrozsáhlejší v České republice je 4. bukový. Vegetační stupně v Hercynii leží o 100 – 200 m níže než v sousední [[Západokarpatská podprovincie|Západokarpatské]] a [[Panonská podprovincie|Panonské podprovincii]]. Přes malou členitost reliéfu jsou zde četná místa s odlišným lokálním klimatem. Díky [[Inverze teploty vzduchu|teplotní inverzi]] je typická inverze vegetačních stupňů (sestup horské bioty úzkými údolími do nižší nadmořské výšky) a díky rozdílnému přísunu slunečního záření je také typický ostrý kontrast ve vegetaci jižních a severních svahů.
| příjmení3 = Jiroušek
 
| jméno3 = Martin
Charakteristická je přítomnost podmáčených stanovišť. V nižších polohách to jsou podmáčené jedliny, ve vyšších přecházejí do podmáčených smrčin až [[Rašeliniště|rašelinišť]] (na mocnějších rašeliništích s [[Borovice blatka|blatkovými bory]]). Tato vegetace se v okolních podprovinciích téměř nevyskytuje. [[Květena|Flóra]] je středně bohatá, ale kvůli geologicky jednotvárnému území je uniformní. Převažují středoevropské druhy, typické oceánické druhy chybí a kvůli druhovému ochuzení během [[Glaciál|glaciálů]] podprovincie postrádá [[Endemit|endemity]]. Výjimkou jsou některé druhy na [[Serpentinit|hadcích]] a [[Rašeliniště|rašeliništích]]. Teplomilná a horská biota má zčásti charakter reliktů.
| vydavatel = Geografický ústav, Přírodovědecká fakulta, Masarykova univerzita
 
| titul = Definice biogeografických jednotek: Hercynská podprovincie
[[Fauna]] je celkem druhově bohatá a velice podobná zejména sousední [[Západokarpatská podprovincie|Západokarpatské podprovincii]]. Tak jako okolní středoevropské podprovincie je ochuzená a pozměněná díky působení [[Pleistocén|pleistocenních]] a [[Holocén|holocenních]] změn klimatu a díky působení člověka. Typický je velký podíl eurosibiřských druhů s rozsáhlými areály, dále jsou zastoupeny druhy od [[Středomoří]] a méně od [[Atlantský oceán|Atlantiku]]. Zvířecí endemiti zde nejsou téměř žádní a podprovincie je osídlena široce rozšířenými druhy [[Kulturní krajina|kulturní krajiny]].<ref name=":0">{{Citace monografie|příjmení=Culek|jméno=Martin|příjmení2=Grulich|jméno2=Vít|příjmení3=Laštůvka|jméno3=Zdeněk|titul=Biogeografické regiony České republiky|url=http://is.muni.cz/publication/1181537|vydavatel=Masarykova univerzita|isbn=9788021066939|doi=10.5817/cz.muni.m210-6693-2013}}</ref>
| url = http://is.muni.cz/do/rect/el/estud/prif/ps10/biogeogr/web/index_book_5-2-1-1.html
| datum vydání =
| datum přístupu = 2014-7-14
}}</ref>
 
== Dělení ==
Podprovincie se dělí na celkem 71&nbsp;[[Bioregion|bioregionů]], jimiž jsou:<ref>{{Citace monografie | příjmení = CULEK | jméno = Martin | spoluautoři = a kol. | titul = Biogeografické členění České republiky II. díl | vydavatel = Agentura ochrany přírody a krajiny ČR | místo = Praha | rok = 2005 | počet stran = 589 | strany = | isbn = 80-86064-82-4}}</ref>
Podprovincie se dělí na celkem 71&nbsp;bioregionů, jimiž jsou:<ref>{{Citace monografie | příjmení = CULEK | jméno = Martin | spoluautoři = a kol. | titul = Biogeografické členění České republiky II. díl | vydavatel = Agentura ochrany přírody a krajiny ČR | místo = Praha | rok = 2005 | počet stran = 589 | strany = | isbn = 80-86064-82-4}}</ref> [[Mostecký bioregion|Mostecký (1.1)]] • [[Řipský bioregion|Řipský (1.2)]] • [[Úštěcký bioregion|Úštěcký (1.3)]] • [[Benátský bioregion|Benátský (1.4)]] • [[Českobrodský bioregion|Českobrodský (1.5)]] • [[Mladoboleslavský bioregion|Mladoboleslavský (1.6)]] • [[Polabský bioregion|Polabský (1.7)]] • [[Pardubický bioregion|Pardubický (1.8)]] • [[Cidlinský bioregion|Cidlinský (1.9)]] • [[Třebechovický bioregion|Třebechovický (1.10)]] • [[Prostějovský bioregion|Prostějovský (1.11)]] • [[Litovelský bioregion|Litovelský (1.12)]] • [[Doupovský bioregion|Doupovský (1.13)]] • [[Milešovský bioregion|Milešovský (1.14)]] • [[Verneřický bioregion|Verneřický (1.15)]] • [[Rakovnicko-Žlutický bioregion|Rakovnicko-Žlutický (1.16)]] • [[Džbánský bioregion|Džbánský (1.17)]] • [[Karlštejnský bioregion|Karlštejnský (1.18)]] • [[Křivoklátský bioregion|Křivoklátský (1.19)]] • [[Slapský bioregion|Slapský (1.20)]] • [[Bechyňský bioregion|Bechyňský (1.21)]] • [[Posázavský bioregion|Posázavský (1.22)]] • [[Jevišovický bioregion|Jevišovický (1.23)]] • [[Brněnský bioregion|Brněnský (1.24)]] • [[Macošský bioregion|Macošský (1.25)]] • [[Chebsko-Sokolovský bioregion|Chebsko-Sokolovský (1.26)]] • [[Tachovský bioregion|Tachovský (1.27)]] • [[Plzeňský bioregion|Plzeňský (1.28)]] • [[Blatenský bioregion|Blatenský (1.29)]] • [[Českobudějovický bioregion|Českobudějovický (1.30)]] • [[Třeboňský bioregion|Třeboňský (1.31)]] • [[Děčínský bioregion|Děčínský (1.32)]] • [[Kokořínský bioregion|Kokořínský (1.33)]] • [[Ralský bioregion|Ralský (1.34)]] • [[Hruboskalský bioregion|Hruboskalský (1.35)]] • [[Železnobrodský bioregion|Železnobrodský (1.36)]] • [[Podkrkonošský bioregion|Podkrkonošský (1.37)]] • [[Broumovský bioregion|Broumovský (1.38)]] • [[Svitavský bioregion|Svitavský (1.39)]] • [[Branžovský bioregion|Branžovský (1.40)]] • [[Plánický bioregion|Plánický (1.41)]] • [[Sušický bioregion|Sušický (1.42)]] • [[Českokrumlovský bioregion|Českokrumlovský (1.43)]] • [[Brdský bioregion|Brdský (1.44)]] • [[Votický bioregion|Votický (1.45)]] • [[Pelhřimovský bioregion|Pelhřimovský (1.46)]] • [[Novobystřický bioregion|Novobystřický (1.47)]] • [[Havlíčkobrodský bioregion|Havlíčkobrodský (1.48)]] • [[Železnohorský bioregion|Železnohorský (1.49)]] • [[Velkomeziříčský bioregion|Velkomeziříčský (1.50)]] • [[Sýkořský bioregion|Sýkořský (1.51)]] • [[Drahanský bioregion|Drahanský (1.52)]] • [[Šumperský bioregion|Šumperský (1.53)]] • [[Nízkojesenický bioregion|Nízkojesenický (1.54)]] • [[Krnovský bioregion|Krnovský (1.55)]] • [[Žitavský bioregion|Žitavský (1.56)]] • [[Šluknovský bioregion|Šluknovský (1.57)]] • [[Ašský bioregion|Ašský (1.58)]] • [[Krušnohorský bioregion|Krušnohorský (1.59)]] • [[Hornoslavkovský bioregion|Hornoslavkovský (1.60)]] • [[Českoleský bioregion|Českoleský (1.61)]] • [[Šumavský bioregion|Šumavský (1.62)]] • [[Novohradský bioregion|Novohradský (1.63)]] • [[Javořický bioregion|Javořický (1.64)]] • [[Žďárský bioregion|Žďárský (1.65)]] • [[Lužickohorský bioregion|Lužickohorský (1.66)]] • [[Jizerskohorský bioregion|Jizerskohorský (1.67)]] • [[Krkonošský bioregion|Krkonošský (1.68)]] • [[Orlickohorský bioregion|Orlickohorský (1.69)]] • [[Jesenický bioregion|Jesenický (1.70)]] • [[Chrudimský bioregion|Chrudimský (1.71)]].
 
Podprovincie se dělí na celkem 71&nbsp;bioregionů, jimiž jsou:<ref>{{Citace monografie | příjmení = CULEK | jméno = Martin | spoluautoři = a kol. | titul = Biogeografické členění České republiky II. díl | vydavatel = Agentura ochrany přírody a krajiny ČR | místo = Praha | rok = 2005 | počet stran = 589 | strany = | isbn = 80-86064-82-4}}</ref> [[Mostecký bioregion|Mostecký (1.1)]] • [[Řipský bioregion|Řipský (1.2)]] • [[Úštěcký bioregion|Úštěcký (1.3)]] • [[Benátský bioregion|Benátský (1.4)]] • [[Českobrodský bioregion|Českobrodský (1.5)]] • [[Mladoboleslavský bioregion|Mladoboleslavský (1.6)]] • [[Polabský bioregion|Polabský (1.7)]] • [[Pardubický bioregion|Pardubický (1.8)]] • [[Cidlinský bioregion|Cidlinský (1.9)]] • [[Třebechovický bioregion|Třebechovický (1.10)]] • [[Prostějovský bioregion|Prostějovský (1.11)]] • [[Litovelský bioregion|Litovelský (1.12)]] • [[Doupovský bioregion|Doupovský (1.13)]] • [[Milešovský bioregion|Milešovský (1.14)]] • [[Verneřický bioregion|Verneřický (1.15)]] • [[Rakovnicko-Žlutický bioregion|Rakovnicko-Žlutický (1.16)]] • [[Džbánský bioregion|Džbánský (1.17)]] • [[Karlštejnský bioregion|Karlštejnský (1.18)]] • [[Křivoklátský bioregion|Křivoklátský (1.19)]] • [[Slapský bioregion|Slapský (1.20)]] • [[Bechyňský bioregion|Bechyňský (1.21)]] • [[Posázavský bioregion|Posázavský (1.22)]] • [[Jevišovický bioregion|Jevišovický (1.23)]] • [[Brněnský bioregion|Brněnský (1.24)]] • [[Macošský bioregion|Macošský (1.25)]] • [[Chebsko-Sokolovský bioregion|Chebsko-Sokolovský (1.26)]] • [[Tachovský bioregion|Tachovský (1.27)]] • [[Plzeňský bioregion|Plzeňský (1.28)]] • [[Blatenský bioregion|Blatenský (1.29)]] • [[Českobudějovický bioregion|Českobudějovický (1.30)]] • [[Třeboňský bioregion|Třeboňský (1.31)]] • [[Děčínský bioregion|Děčínský (1.32)]] • [[Kokořínský bioregion|Kokořínský (1.33)]] • [[Ralský bioregion|Ralský (1.34)]] • [[Hruboskalský bioregion|Hruboskalský (1.35)]] • [[Železnobrodský bioregion|Železnobrodský (1.36)]] • [[Podkrkonošský bioregion|Podkrkonošský (1.37)]] • [[Broumovský bioregion|Broumovský (1.38)]] • [[Svitavský bioregion|Svitavský (1.39)]] • [[Branžovský bioregion|Branžovský (1.40)]] • [[Plánický bioregion|Plánický (1.41)]] • [[Sušický bioregion|Sušický (1.42)]] • [[Českokrumlovský bioregion|Českokrumlovský (1.43)]] • [[Brdský bioregion|Brdský (1.44)]] • [[Votický bioregion|Votický (1.45)]] • [[Pelhřimovský bioregion|Pelhřimovský (1.46)]] • [[Novobystřický bioregion|Novobystřický (1.47)]] • [[Havlíčkobrodský bioregion|Havlíčkobrodský (1.48)]] • [[Železnohorský bioregion|Železnohorský (1.49)]] • [[Velkomeziříčský bioregion|Velkomeziříčský (1.50)]] • [[Sýkořský bioregion|Sýkořský (1.51)]] • [[Drahanský bioregion|Drahanský (1.52)]] • [[Šumperský bioregion|Šumperský (1.53)]] • [[Nízkojesenický bioregion|Nízkojesenický (1.54)]] • [[Krnovský bioregion|Krnovský (1.55)]] • [[Žitavský bioregion|Žitavský (1.56)]] • [[Šluknovský bioregion|Šluknovský (1.57)]] • [[Ašský bioregion|Ašský (1.58)]] • [[Krušnohorský bioregion|Krušnohorský (1.59)]] • [[Hornoslavkovský bioregion|Hornoslavkovský (1.60)]] • [[Českoleský bioregion|Českoleský (1.61)]] • [[Šumavský bioregion|Šumavský (1.62)]] • [[Novohradský bioregion|Novohradský (1.63)]] • [[Javořický bioregion|Javořický (1.64)]] • [[Žďárský bioregion|Žďárský (1.65)]] • [[Lužickohorský bioregion|Lužickohorský (1.66)]] • [[Jizerskohorský bioregion|Jizerskohorský (1.67)]] • [[Krkonošský bioregion|Krkonošský (1.68)]] • [[Orlickohorský bioregion|Orlickohorský (1.69)]] • [[Jesenický bioregion|Jesenický (1.70)]] • [[Chrudimský bioregion|Chrudimský (1.71)]].
 
== Reference ==
<references />
{{pahýl}}
 
[[Kategorie:Biogeografické členění Česka]]
125

editací