Verze z 14. 7. 2016, 16:01 editovat DvorapaBot (diskuse \| příspěvky) Roboti 424 259 editací m Robot: Nahrazení kategorie Biogeografické členění ČR za Biogeografické členění Česka ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 10. 3. 2017, 12:20 editovat zrušit editaci Martin Hordějčuk (diskuse \| příspěvky) 125 editací Rozšíření článku o charakteristiku podprovincie + změna mapky + přidání fotky jako příkladu. Čerpáno z knihy "Biogeografické regiony ČR". značka: editace z Vizuálního editoru Přejít na další porovnání →
Řádek 1: [[Soubor:Hercynska podprovincie.svg\|náhled\|{{legenda\|#A8A800\|Hercynská biogeografická podprovincie na území ČR}}]] ~~[[Soubor:Biogeograficke cleneni CR.svg\|náhled\|~~ [[Soubor:Lhánice - řeka Jihlava z vyhlídky Na Babách obr2.jpg\|náhled\|Typická zaříznutá skalnatá údolí v krajině Hercynika na příkladu údolí řeky Jihlavy]] ~~'''Biogeografické členění ČR (individuální):'''<br />~~ '''Hercynská podprovincie''' (někdy též '''Hercynie''') je [[Biogeografie\|biogeografická]] jednotka, která v [[Česko\|České republice]] zahrnuje celé [[Čechy]] a zhruba polovinu [[Morava\|Moravy]] a [[Slezsko\|Slezska]]. Přesahuje dále na západ do [[Německo\|Německa]] a přibližně odpovídá poloze pohoří [[Česká vysočina\|České]] a [[Středoněmecká vysočina\|Středoněmecké vysočiny]], která obě vznikla při [[Hercynské vrásnění\|hercynském vrásnění]] (odtud název jednotky). ~~provincie středoevropských listnatých lesů:<br />~~ ~~{{legenda\|#A8A800\|hercynská podprovincie}}~~ ~~{{legenda\|#00A884\|polonská podprovincie}}~~ ~~{{legenda\|#FFAA00\|západokarpatská podprovincie}}~~ ~~panonská provincie:<br />~~ ~~{{legenda\|#FF5959\|severopanonská podprovincie}}~~ ]] '''Hercynská podprovincie''' (někdy též '''Hercynie''') je v rámci [[biogeografické členění Česka\|biogeografického členění Česka]] jednou ze čtyř [[biogeografická podprovincie\|podprovincií]] náležících pod [[provincie středoevropských listnatých lesů\|provincii středoevropských listnatých lesů]]. V České republice zahrnuje celé [[Čechy]] a zhruba polovinu [[Morava\|Moravy]] a [[Slezsko\|Slezska]]. Dělí se na 71 [[bioregion]]ů.▼ ▲~~'''Hercynská podprovincie''' (někdy též '''Hercynie''') je v~~V rámci [[biogeografické členění Česka\|biogeografického členění Česka]] jednou ze čtyř [[biogeografická podprovincie\|podprovincií]] náležících pod [[provincie středoevropských listnatých lesů\|provincii středoevropských listnatých lesů]].<ref Vname=":0" ~~České republice zahrnuje celé [[Čechy]] a zhruba polovinu [[Morava\|Moravy]] a [[Slezsko\|Slezska]]. Dělí se na 71 [[bioregion]]ů.~~/> [[Vegetační stupňovitost]] se v oblasti vyvinula dubová až alpinská, přičemž nejrozšířenější vegetační stupeň je bukový. [[Květena\|Flóra]] je středně bohatá, převažují středoevropské a evropské druhy. [[Fauna]] je všeobecně chudší, velmi ji ovlivnily [[pleistocén]]ní změny klimatu, a je značně podobná sousední [[západokarpatská podprovincie\|západokarpatské podprovincii]]. Vliv na ni má fauna ostatních podprovincií.<ref>{{Citace elektronické monografie ~~\| příjmení = Divíšek~~ == Charakteristika == ~~\| jméno = Jan~~ Biota hercynské podprovincie je významně ovlivněna zejména geologicky starým podložím, které je tvořeno převážně kyselými horninami. Na tomto podkladu pak vznikly kyselé a živinami chudé půdy předurčující především [[Acidofilní rostliny\|acidofilní společenstva]] (např. [[Acidofilní doubrava\|acidofilní doubravy]] nebo [[Acidofilní bučina\|bučiny]]). Živinami bohatší plochy se vyskytují málo ([[Kras\|krasy]], [[Neovulkanit\|neovulkanity]]) a typické pro tuto podprovincii jsou malé [[Serpentinit\|hadcové]] ostrůvky. Reliéf je většinou [[Zlom\|tektonicky rozlámaný]], zarovnaný a různě vysoko zdvižený. Charakteristické pro krajinu Hercynika je výrazný kontrast monotónních [[Plošina (geomorfologie)\|plošin]] se zaříznutými skalnatými údolími. Ta jsou nejen významnými migračními trasami, ale jsou i centry [[Biologická diverzita\|biodiverzity]]. ~~\| příjmení2 = Culek~~ ~~\| jméno2 = Martin~~ [[Vegetační stupeň dle Zlatníka\|Vegetační stupně]] v podprovincii jsou zastoupeny od 1. dubového až po 8. klečový stupeň, z nichž nejrozsáhlejší v České republice je 4. bukový. Vegetační stupně v Hercynii leží o 100 – 200 m níže než v sousední [[Západokarpatská podprovincie\|Západokarpatské]] a [[Panonská podprovincie\|Panonské podprovincii]]. Přes malou členitost reliéfu jsou zde četná místa s odlišným lokálním klimatem. Díky [[Inverze teploty vzduchu\|teplotní inverzi]] je typická inverze vegetačních stupňů (sestup horské bioty úzkými údolími do nižší nadmořské výšky) a díky rozdílnému přísunu slunečního záření je také typický ostrý kontrast ve vegetaci jižních a severních svahů. ~~\| příjmení3 = Jiroušek~~ ~~\| jméno3 = Martin~~ Charakteristická je přítomnost podmáčených stanovišť. V nižších polohách to jsou podmáčené jedliny, ve vyšších přecházejí do podmáčených smrčin až [[Rašeliniště\|rašelinišť]] (na mocnějších rašeliništích s [[Borovice blatka\|blatkovými bory]]). Tato vegetace se v okolních podprovinciích téměř nevyskytuje. [[Květena\|Flóra]] je středně bohatá, ale kvůli geologicky jednotvárnému území je uniformní. Převažují středoevropské druhy, typické oceánické druhy chybí a kvůli druhovému ochuzení během [[Glaciál\|glaciálů]] podprovincie postrádá [[Endemit\|endemity]]. Výjimkou jsou některé druhy na [[Serpentinit\|hadcích]] a [[Rašeliniště\|rašeliništích]]. Teplomilná a horská biota má zčásti charakter reliktů. ~~\| vydavatel = Geografický ústav, Přírodovědecká fakulta, Masarykova univerzita~~ ~~\| titul = Definice biogeografických jednotek: Hercynská podprovincie~~ [[Fauna]] je celkem druhově bohatá a velice podobná zejména sousední [[Západokarpatská podprovincie\|Západokarpatské podprovincii]]. Tak jako okolní středoevropské podprovincie je ochuzená a pozměněná díky působení [[Pleistocén\|pleistocenních]] a [[Holocén\|holocenních]] změn klimatu a díky působení člověka. Typický je velký podíl eurosibiřských druhů s rozsáhlými areály, dále jsou zastoupeny druhy od [[Středomoří]] a méně od [[Atlantský oceán\|Atlantiku]]. Zvířecí endemiti zde nejsou téměř žádní a podprovincie je osídlena široce rozšířenými druhy [[Kulturní krajina\|kulturní krajiny]].<ref name=":0">{{Citace monografie\|příjmení=Culek\|jméno=Martin\|příjmení2=Grulich\|jméno2=Vít\|příjmení3=Laštůvka\|jméno3=Zdeněk\|titul=Biogeografické regiony České republiky\|url=http://is.muni.cz/publication/1181537\|vydavatel=Masarykova univerzita\|isbn=9788021066939\|doi=10.5817/cz.muni.m210-6693-2013}}</ref> ~~\| url = http://is.muni.cz/do/rect/el/estud/prif/ps10/biogeogr/web/index_book_5-2-1-1.html~~ ~~\| datum vydání =~~ ~~\| datum přístupu = 2014-7-14~~ ~~}}</ref>~~ == Dělení == Podprovincie se dělí na celkem 71 [[Bioregion\|bioregionů]], jimiž jsou:<ref>{{Citace monografie \| příjmení = CULEK \| jméno = Martin \| spoluautoři = a kol. \| titul = Biogeografické členění České republiky II. díl \| vydavatel = Agentura ochrany přírody a krajiny ČR \| místo = Praha \| rok = 2005 \| počet stran = 589 \| strany = \| isbn = 80-86064-82-4}}</ref> Podprovincie se dělí na celkem 71 bioregionů, jimiž jsou:<ref>{{Citace monografie \| příjmení = CULEK \| jméno = Martin \| spoluautoři = a kol. \| titul = Biogeografické členění České republiky II. díl \| vydavatel = Agentura ochrany přírody a krajiny ČR \| místo = Praha \| rok = 2005 \| počet stran = 589 \| strany = \| isbn = 80-86064-82-4}}</ref> [[Mostecký bioregion\|Mostecký (1.1)]] • [[Řipský bioregion\|Řipský (1.2)]] • [[Úštěcký bioregion\|Úštěcký (1.3)]] • [[Benátský bioregion\|Benátský (1.4)]] • [[Českobrodský bioregion\|Českobrodský (1.5)]] • [[Mladoboleslavský bioregion\|Mladoboleslavský (1.6)]] • [[Polabský bioregion\|Polabský (1.7)]] • [[Pardubický bioregion\|Pardubický (1.8)]] • [[Cidlinský bioregion\|Cidlinský (1.9)]] • [[Třebechovický bioregion\|Třebechovický (1.10)]] • [[Prostějovský bioregion\|Prostějovský (1.11)]] • [[Litovelský bioregion\|Litovelský (1.12)]] • [[Doupovský bioregion\|Doupovský (1.13)]] • [[Milešovský bioregion\|Milešovský (1.14)]] • [[Verneřický bioregion\|Verneřický (1.15)]] • [[Rakovnicko-Žlutický bioregion\|Rakovnicko-Žlutický (1.16)]] • [[Džbánský bioregion\|Džbánský (1.17)]] • [[Karlštejnský bioregion\|Karlštejnský (1.18)]] • [[Křivoklátský bioregion\|Křivoklátský (1.19)]] • [[Slapský bioregion\|Slapský (1.20)]] • [[Bechyňský bioregion\|Bechyňský (1.21)]] • [[Posázavský bioregion\|Posázavský (1.22)]] • [[Jevišovický bioregion\|Jevišovický (1.23)]] • [[Brněnský bioregion\|Brněnský (1.24)]] • [[Macošský bioregion\|Macošský (1.25)]] • [[Chebsko-Sokolovský bioregion\|Chebsko-Sokolovský (1.26)]] • [[Tachovský bioregion\|Tachovský (1.27)]] • [[Plzeňský bioregion\|Plzeňský (1.28)]] • [[Blatenský bioregion\|Blatenský (1.29)]] • [[Českobudějovický bioregion\|Českobudějovický (1.30)]] • [[Třeboňský bioregion\|Třeboňský (1.31)]] • [[Děčínský bioregion\|Děčínský (1.32)]] • [[Kokořínský bioregion\|Kokořínský (1.33)]] • [[Ralský bioregion\|Ralský (1.34)]] • [[Hruboskalský bioregion\|Hruboskalský (1.35)]] • [[Železnobrodský bioregion\|Železnobrodský (1.36)]] • [[Podkrkonošský bioregion\|Podkrkonošský (1.37)]] • [[Broumovský bioregion\|Broumovský (1.38)]] • [[Svitavský bioregion\|Svitavský (1.39)]] • [[Branžovský bioregion\|Branžovský (1.40)]] • [[Plánický bioregion\|Plánický (1.41)]] • [[Sušický bioregion\|Sušický (1.42)]] • [[Českokrumlovský bioregion\|Českokrumlovský (1.43)]] • [[Brdský bioregion\|Brdský (1.44)]] • [[Votický bioregion\|Votický (1.45)]] • [[Pelhřimovský bioregion\|Pelhřimovský (1.46)]] • [[Novobystřický bioregion\|Novobystřický (1.47)]] • [[Havlíčkobrodský bioregion\|Havlíčkobrodský (1.48)]] • [[Železnohorský bioregion\|Železnohorský (1.49)]] • [[Velkomeziříčský bioregion\|Velkomeziříčský (1.50)]] • [[Sýkořský bioregion\|Sýkořský (1.51)]] • [[Drahanský bioregion\|Drahanský (1.52)]] • [[Šumperský bioregion\|Šumperský (1.53)]] • [[Nízkojesenický bioregion\|Nízkojesenický (1.54)]] • [[Krnovský bioregion\|Krnovský (1.55)]] • [[Žitavský bioregion\|Žitavský (1.56)]] • [[Šluknovský bioregion\|Šluknovský (1.57)]] • [[Ašský bioregion\|Ašský (1.58)]] • [[Krušnohorský bioregion\|Krušnohorský (1.59)]] • [[Hornoslavkovský bioregion\|Hornoslavkovský (1.60)]] • [[Českoleský bioregion\|Českoleský (1.61)]] • [[Šumavský bioregion\|Šumavský (1.62)]] • [[Novohradský bioregion\|Novohradský (1.63)]] • [[Javořický bioregion\|Javořický (1.64)]] • [[Žďárský bioregion\|Žďárský (1.65)]] • [[Lužickohorský bioregion\|Lužickohorský (1.66)]] • [[Jizerskohorský bioregion\|Jizerskohorský (1.67)]] • [[Krkonošský bioregion\|Krkonošský (1.68)]] • [[Orlickohorský bioregion\|Orlickohorský (1.69)]] • [[Jesenický bioregion\|Jesenický (1.70)]] • [[Chrudimský bioregion\|Chrudimský (1.71)]].▼ ▲Podprovincie se dělí na celkem 71 bioregionů, jimiž jsou:<ref>{{Citace monografie \| příjmení = CULEK \| jméno = Martin \| spoluautoři = a kol. \| titul = Biogeografické členění České republiky II. díl \| vydavatel = Agentura ochrany přírody a krajiny ČR \| místo = Praha \| rok = 2005 \| počet stran = 589 \| strany = \| isbn = 80-86064-82-4}}</ref> [[Mostecký bioregion\|Mostecký (1.1)]] • [[Řipský bioregion\|Řipský (1.2)]] • [[Úštěcký bioregion\|Úštěcký (1.3)]] • [[Benátský bioregion\|Benátský (1.4)]] • [[Českobrodský bioregion\|Českobrodský (1.5)]] • [[Mladoboleslavský bioregion\|Mladoboleslavský (1.6)]] • [[Polabský bioregion\|Polabský (1.7)]] • [[Pardubický bioregion\|Pardubický (1.8)]] • [[Cidlinský bioregion\|Cidlinský (1.9)]] • [[Třebechovický bioregion\|Třebechovický (1.10)]] • [[Prostějovský bioregion\|Prostějovský (1.11)]] • [[Litovelský bioregion\|Litovelský (1.12)]] • [[Doupovský bioregion\|Doupovský (1.13)]] • [[Milešovský bioregion\|Milešovský (1.14)]] • [[Verneřický bioregion\|Verneřický (1.15)]] • [[Rakovnicko-Žlutický bioregion\|Rakovnicko-Žlutický (1.16)]] • [[Džbánský bioregion\|Džbánský (1.17)]] • [[Karlštejnský bioregion\|Karlštejnský (1.18)]] • [[Křivoklátský bioregion\|Křivoklátský (1.19)]] • [[Slapský bioregion\|Slapský (1.20)]] • [[Bechyňský bioregion\|Bechyňský (1.21)]] • [[Posázavský bioregion\|Posázavský (1.22)]] • [[Jevišovický bioregion\|Jevišovický (1.23)]] • [[Brněnský bioregion\|Brněnský (1.24)]] • [[Macošský bioregion\|Macošský (1.25)]] • [[Chebsko-Sokolovský bioregion\|Chebsko-Sokolovský (1.26)]] • [[Tachovský bioregion\|Tachovský (1.27)]] • [[Plzeňský bioregion\|Plzeňský (1.28)]] • [[Blatenský bioregion\|Blatenský (1.29)]] • [[Českobudějovický bioregion\|Českobudějovický (1.30)]] • [[Třeboňský bioregion\|Třeboňský (1.31)]] • [[Děčínský bioregion\|Děčínský (1.32)]] • [[Kokořínský bioregion\|Kokořínský (1.33)]] • [[Ralský bioregion\|Ralský (1.34)]] • [[Hruboskalský bioregion\|Hruboskalský (1.35)]] • [[Železnobrodský bioregion\|Železnobrodský (1.36)]] • [[Podkrkonošský bioregion\|Podkrkonošský (1.37)]] • [[Broumovský bioregion\|Broumovský (1.38)]] • [[Svitavský bioregion\|Svitavský (1.39)]] • [[Branžovský bioregion\|Branžovský (1.40)]] • [[Plánický bioregion\|Plánický (1.41)]] • [[Sušický bioregion\|Sušický (1.42)]] • [[Českokrumlovský bioregion\|Českokrumlovský (1.43)]] • [[Brdský bioregion\|Brdský (1.44)]] • [[Votický bioregion\|Votický (1.45)]] • [[Pelhřimovský bioregion\|Pelhřimovský (1.46)]] • [[Novobystřický bioregion\|Novobystřický (1.47)]] • [[Havlíčkobrodský bioregion\|Havlíčkobrodský (1.48)]] • [[Železnohorský bioregion\|Železnohorský (1.49)]] • [[Velkomeziříčský bioregion\|Velkomeziříčský (1.50)]] • [[Sýkořský bioregion\|Sýkořský (1.51)]] • [[Drahanský bioregion\|Drahanský (1.52)]] • [[Šumperský bioregion\|Šumperský (1.53)]] • [[Nízkojesenický bioregion\|Nízkojesenický (1.54)]] • [[Krnovský bioregion\|Krnovský (1.55)]] • [[Žitavský bioregion\|Žitavský (1.56)]] • [[Šluknovský bioregion\|Šluknovský (1.57)]] • [[Ašský bioregion\|Ašský (1.58)]] • [[Krušnohorský bioregion\|Krušnohorský (1.59)]] • [[Hornoslavkovský bioregion\|Hornoslavkovský (1.60)]] • [[Českoleský bioregion\|Českoleský (1.61)]] • [[Šumavský bioregion\|Šumavský (1.62)]] • [[Novohradský bioregion\|Novohradský (1.63)]] • [[Javořický bioregion\|Javořický (1.64)]] • [[Žďárský bioregion\|Žďárský (1.65)]] • [[Lužickohorský bioregion\|Lužickohorský (1.66)]] • [[Jizerskohorský bioregion\|Jizerskohorský (1.67)]] • [[Krkonošský bioregion\|Krkonošský (1.68)]] • [[Orlickohorský bioregion\|Orlickohorský (1.69)]] • [[Jesenický bioregion\|Jesenický (1.70)]] • [[Chrudimský bioregion\|Chrudimský (1.71)]]. == Reference == <references /> ~~{{pahýl}}~~ [[Kategorie:Biogeografické členění Česka]]

Hercynská podprovincie: Porovnání verzí