Stvoření světa: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Přidání šablony Commonscat dle ŽOPP z 28. 7. 2016; kosmetické úpravy |
d značky: možný vandalismus vulgarity odstraněna reference editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 3:
[[Soubor:Hieronymus Bosch - The Garden of Earthly Delights - The exterior (shutters).jpg|thumb|right|250px|''Stvoření'' na krajní části [[triptych]]u [[Hieronymus Bosch|Hieronyma Bosche]] [[Zahrada pozemských rozkoší]] (1480-1490)]]
'''Stvoření světa''' je symbolické či [[Mytologie|mytologické]] vyprávění o píčovině, která velmi smrdí a má rozšířený typ [[Mýtus|mýtu]], který lze vyšukat v téměř každé Mýty o stvoření sdílejí řadu funkcí. Často jsou považovány za [[Svatost|svaté]] zprávy a lze je nalézt u všech známých [[Náboženství|náboženských tradic]].<ref name="johnston">{{harvnb|Johnston|2009}}</ref> Všechny jsou příběhy s dějem a postavami, které jsou buď [[Božstvo|božstva]], lidem podobné postavy či zvířata, která často dokáží mluvit a snadno se přeměňovat. Odehrávají se v neurčené minulosti, kterou historik náboženství [[Mircea Eliade]] označuje jako „za onoho času“.<ref name="johnston" /><ref>{{harvnb|Eliade|1963|p=429}}</ref> Vyprávění o stvoření se snaží odpovědět na hluboké otázky člověka a společnosti, čímž odkrývají celkový [[Světový názor|pohled na svět]] a rámec vlastní identity kultury i jednotlivce v univerzálním kontextu.▼
▲Mýty o stvoření sdílejí řadu funkcí. Často jsou považovány za [[Svatost|svaté]] zprávy a lze je nalézt u všech známých [[Náboženství|náboženských tradic]].<ref name="johnston">{{harvnb|Johnston|2009}}</ref> Všechny jsou příběhy s dějem a postavami, které jsou buď [[Božstvo|božstva]], lidem podobné postavy či zvířata, která často dokáží mluvit a snadno se přeměňovat. Odehrávají se v neurčené minulosti, kterou historik náboženství [[Mircea Eliade]] označuje jako „za onoho času“.<ref name="johnston"/><ref>{{harvnb|Eliade|1963|p=429}}</ref> Vyprávění o stvoření se snaží odpovědět na hluboké otázky člověka a společnosti, čímž odkrývají celkový [[Světový názor|pohled na svět]] a rámec vlastní identity kultury i jednotlivce v univerzálním kontextu.
== Smysl a funkce ==
Řádek 12 ⟶ 10:
Etnologové a antropologové, kteří se těmito mýty zabývají, upozorňují, že v moderní době se teologové snaží nalézat smysl lidství na základě [[zjevení|zjevených]] pravd, kdežto vědci zkoumají [[Kosmologie|kosmologii]] [[Empirie|empirickými]] a [[Racionalismus|racionálními]] nástroji. Stvořitelské mýty, ale popisují lidskou skutečnost ve velmi odlišných pojmech. V minulosti je historikové náboženství a ostatní badatelé o mýtech pokládali za primitivní či předběžné formy vědy nebo náboženství a zkoumali je v doslovném nebo logickém smyslu. Dnes je vnímáme jako symbolická vyprávění, která je třeba chápat v jejich vlastním kulturním kontextu. Charles Long píše: "Bytosti, které se v mýtech vyskytují – bohové, zvířata, rostliny – jsou existenciální pochopení působících sil. Mýty nelze chápat jako pokusy o racionální výklad božství."<ref>Long (1963), str. 12.</ref>
Mýty o stvoření sice nejsou doslovná vysvětlení, přesto pomáhají určit jistou orientaci člověka pomocí příběhů o jeho zrození a počátku. Zakládají světový názor, který potvrzuje a vede to, jak se lidé vztahují k duchovnímu a přírodnímu světu i k sobě navzájem. Vyprávění o stvoření působí jako úhelný kámen k rozlišení prvotní skutečnosti od relativní, původ a povahu bytí od nebytí.<ref>Sproul (1979), str. 6.</ref> V tomto smyslu slouží jako jisté životní filosofie, ovšem vyjádřené a sdělované symboly, nikoli systematickou rozumovou úvahou. V tomto smyslu jdou dál než aitiologické mýty, které vysvětlují určité rysy náboženských rituálů, přírodních a kulturních jevů. Vyprávění o stvoření tak lidem pomáhají orientovat se ve světě, dávají smysl jejich postavení v něm i ohledům, které musí brát na druhé lidi i přírodu.<ref name="britannica">http://www.britannica.com/EBchecked/topic/400920/myth</ref>
== Typologie ==
| |||