Dualismus (náboženství): Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Forzadifuoco (diskuse | příspěvky)
m interpunkce
přepracování
Řádek 1:
[[Soubor:Naqsh i Rustam. Investiture d'Ardashir 1.jpg|right|thumb|[[Ahura Mazda]] (vpravo), zarathuštrický představitel dobra, předává kolo, symbol královské moci, [[Ardašír I.|Ardašírovi]]]]
'''Dualismus''' (z [[latina|lat]]. {{Cizojazyčně|la|''dualis''}}, dvojitý, podvojný) je přesvědčení, že základem celé skutečnosti je věčný boj mezi božstvy či silami [[dobro|dobra]] a [[zlo|zla]]. Dává tak odpověď na otázku, odkud se ve světě bere zlo, utrpení a smrt.
 
'''Dualismus''' ((z [[latina|lat]]. ''dualis'', dvojitý, podvojný) se v [[náboženství]] objevuje jako víra v protiklad dvou principů, nejčastěji [[Dobro|dobra]] a [[Zlo|zla]], na všech úrovních skutečnosti, včetně [[Kosmologie|kosmologické]], [[Antropologie|antropologické]] a [[Etika|etické]]. Slovo bylo poprvé použito až v 18. století a to pro popis [[Zarathuštrismus|zarathuštrismu]].<ref>{{Citace monografie
V některých náboženských systémech (např. v [[manicheismus|manicheismu]], v některých formách [[gnóze]] a patrně u [[Markión]]a) jsou obě síly v rovnováze a není nic, co by spor mohlo překlenout. Také [[Védy|védská]] ''dvaita'' rozlišuje dobré a zlé božstvo ([[bráhmana|bráhman]] a [[átma]]n), kdežto pro ''advaita'' je všechno bráhman.
| příjmení = Eliade
| jméno = Mircea
| odkaz na autora = Mircea Eliade
| příjmení2 = Culianu
| jméno2 = Ioan Petru
| odkaz na autora2 = Ioan Petru Culianu
| titul = Slovník náboženství
| vydavatel = Československý spisovatel
| místo = Praha
| rok = 1993
| strany = 54
| isbn = 80-202-0483-5
}}</ref>
 
Náboženský dualismus se tradičně dělí do dvou forem či typů:
Většinou je však zlé božstvo podřízeno moci dobra, která nakonec zvítězí. V [[Bible|biblickém]] [[Judaismus|judaismu]] je nositelem zla „padlý anděl“, původně stvořený jediným Bohem.
* Radikální dualismus – víra v existenci dvou souvěčných principů odpovědných za stvoření
* Umírněný či monarchický dualismus – v tomto pojetí se druhý princip, tedy zpravidlo zlo, objevil až poté co první princip provedl stvoření
 
Dualistické motivy lze nalézt v mnoha [[Domorodá náboženství|archaických náboženstvích]], například v mýtech o stvoření o dvou [[Demiurg|demiurzích]] známých především ze [[Sibiř|Sibiře]] a [[Severní Amerika|Severní Ameriky]]. Druhý princip v něm zastupuje postava [[Šprýmař|šprýmaře]], například indiánský [[Kojot (mytologie)|Kojot]], nebo bůh smrti jako [[Něnci|něnecký]] [[Nga]] a [[Altajské jazyky|altajský]] [[Erlik]].
 
Existují také náboženství či náboženské filosofie dualistické sama o sobě, která lze charakterizovat podle toho zda jsou antikosmická, tedy považují svět za špatný, nebo prokosmická, a zda jsou antisomatická, tedy považují tělo za špatné, nebo prosomatická. Příkladem kombinace těchto přístupů u konkrétních náboženství je například:
*[[zarathuštrismus]] – prokosmismus, prosomatimus
*[[Orfismus (náboženství)|orfismus]] – antikosmismus, antisomatismus
*[[platonismus]] – prokosmismus, antisomatismus
 
Kromě zarathuštrismu a zmíněných řeckých filosofií lze mezi dualistická náboženství zařadit například [[manicheismus]], [[gnosticismus]] a různé [[Křesťanská hereze|křesťanské hereze]] jako [[Paulikiáni|paulikiánství]], [[Markionismus|markiónismus]], [[bogomilství]] nebo [[katarství]].<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Eliade
| jméno = Mircea
| odkaz na autora = Mircea Eliade
| příjmení2 = Culianu
| jméno2 = Ioan Petru
| odkaz na autora2 = Ioan Petru Culianu
| titul = Slovník náboženství
| vydavatel = Československý spisovatel
| místo = Praha
| rok = 1993
| strany = 55
| isbn = 80-202-0483-5
}}</ref>
 
== Křesťanství ==
 
V [[křesťanství]] převládá stanovisko [[Svatý Augustin|Augustinovo]], že zlo je nedostatkem dobra, podobně jako je tma nedostatkem světla či ticho absence zvuku. To však neznamená, že zlo resp. ďábel neexistuje. Sám [[Svatý Augustin|Augustin]] o jeho existenci nepochybuje. Důležité je, že jediným věčným je [[Bůh]], který je taktéž stvořitelem a původcem všeho - tedy i ďábla. Ďábel je pak považován za původce zla v tom smyslu, že zneužil svoji svobodu darovanou Bohem a rozhodl se vzepřít proti němu. Původně byl tedy stvořen jako bytost dobrá a sám ze sebe udělal špatného. Pro tradici [[římskokatolická církev|církve]] je reálná existence osoby ďábla nepopiratelná a církevními autoritami mnohokrát potvrzená. Existují nicméně i [[křesťanství|křesťanské]] [[teologie|teologické]] směry, které existenci bytosti zvané ďábel úplně popírají a za tímto výrazem vidí obecně hřích či vlastní zkaženost člověka. Protikladem Boha v křesťanství tedy není ďábel, neboť Bůh žádný protiklad nemá, ale stojí nadevším a je původcem všeho. Za skutečný protiklad ďábla by mohl být považován archanděl Michael jako vedoucí Božích vojsk proti zlu z [[Zjevení Janovo|Apokalypsy]].<br /> Dualismus byl a je z hlediska církve [[hereze]].
 
== Odkazy ==
 
=== Reference ===
<references />
 
=== Literatura ===
 
*{{Citace monografie
| příjmení = Culianu
| jméno = Ioan Petru
| odkaz na autora = Ioan Petru Culianu
| titul = Dualistické gnóze Západu
| vydavatel = Argo
| místo = Praha
| rok = 2008
| isbn = 978-80-7203-930-2
}}
 
V [[křesťanství]] převládá stanovisko [[Svatý Augustin|Augustinovo]], že zlo je nedostatkem dobra, podobně jako je tma nedostatkem světla či ticho absence zvuku. To však neznamená, že zlo resp. ďábel neexistuje. Sám [[Svatý Augustin|Augustin]] o jeho existenci nepochybuje. Důležité je, že jediným věčným je [[Bůh]], který je taktéž stvořitelem a původcem všeho - tedy i ďábla. Ďábel je pak považován za původce zla v tom smyslu, že zneužil svoji svobodu darovanou Bohem a rozhodl se vzepřít proti němu. Původně byl tedy stvořen jako bytost dobrá a sám ze sebe udělal špatného. Pro tradici [[římskokatolická církev|církve]] je reálná existence osoby ďábla nepopiratelná a církevními autoritami mnohokrát potvrzená. Existují nicméně i [[křesťanství|křesťanské]] [[teologie|teologické]] směry, které existenci bytosti zvané ďábel úplně popírají a za tímto výrazem vidí obecně hřích či vlastní zkaženost člověka. Protikladem Boha v křesťanství tedy není ďábel, neboť Bůh žádný protiklad nemá, ale stojí nadevším a je původcem všeho. Za skutečný protiklad ďábla by mohl být považován archanděl Michael jako vedoucí Božích vojsk proti zlu z [[Zjevení Janovo|Apokalypsy]].<br /> Dualismus byl a je z hlediska církve [[hereze]].
 
Od západního dualismu se pak liší dualismus v některých východních náboženských systémech. Ty neoddělují striktně "zlo" a "dobro", ale převládá zde myšlenka, že ani jedno nemůže existovat bez druhého a že obojí má v sobě část toho druhého (viz symbol [[Jin_a_jang|jin a jang]]). Žádné segregované síly "dobra" a "zla" tedy nejsou, jsou to pouze dvě strany jedné mince, vše tak může být "dobrem" i "zlem", a i "dobro" se může "zle projevit".
 
== Související články ==
* [[Dualismus (filosofie)]]
* [[Gnóze]]
* [[Markión]]
* [[Markionismus]]
* [[Anděl v křesťanství#Pád andělů]]
{{Pahýl}}