Klášter Teplá: Porovnání verzí

Období husitských válek klášter přečkal, aniž byl přímo vojensky ohrožen či vypleněn, jako jiné katolické kláštery v té době. Když husité táhli kolem Teplé roku 1421, tak mířili přímo na Tachov a klášter ponechali nepovšimnut. V červenci téhož roku se zde zastavil trevírský arcibisup Otto s bavorským vévodou Otou z Mosbachu. Arcibiskup Otto sem jako velitel křižácké výpravy z Norimberka povolal k setkání kurfiřta Fridricha, který se však nedostavil, a tak arcibiskup po několika dnech klášter zase opustil a vrátil se ke svému vojsku. Klášter, vedený opatem Rackem z Rýzmburka (1411–1444) se chystal na husitský vpád zejména roku 1424, kdy [[Jan Žižka|Jan Žižka]] postupoval se svým vojskem od Klatov k Plzni, ovšem husité ho opět minuli.<ref name="Hlinomaz34"/>

 

 

Klášter hrál určitou roli v období po husitských bouřích, kdy zde [[Jiří z Poděbrad|Jiří z Poděbrad]] vyjednával a uzavřel smlouvu s Hynkem Krušinou ze Švamberka, že nebude pomáhat Pražanům v boji proti jeho jednotě. Z hospodářských problémů se vzpamatovával postupně a se střídavými úspěchy, přičemž nakonec je zažehnal až za opata Zikmunda Hausmanna (1458–1506), který již mohl dokonce vykupovat zpět zastavené majetky. Hausmann, třebaže katolík, udržoval s Jiřím z Poděbrad dobré vztahy, o čemž mimo jiné svědčí i to, že přes klášter volilo cestu i Jiřího známé propagační poselstvo do západní Evropy. Tento postoj však opatovi nesvědčil v katolických církevních kruzích a papežský legát Rudolf, biskup lavantský, na něj valil klatbu a nechal propadnout klášterní statky. Roku 1467 klášter napadli katoličtí páni z jeho okolí. Církevní tresty byly nakonec odvolány v prosinci tohoto roku poté, co se Zikmund nekatolického krále zřekl. Přesto byl klášter následujícího roku vydrancován ještě jednou. Roku 1469 zase pro změnu začal klášterním majetkem disponovat Jiří z Poděbrad, který byl v papežské klatbě.<ref name="Hlinomaz37-38"/>