Dějiny Slovenska: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
i/y |
+ 1939-1945 |
||
Řádek 2:
{{Neověřeno}}
[[File:Bratislava, Hrad, Slovensko.jpg|thumb|[[Bratislavský hrad]], který je jedním z hlavních symbolů [[Bratislava|Bratislavy]] i celého [[Slovensko|Slovenska]], představuje důležité místo slovenských dějin.]]
'''Dějiny Slovenska''' zahrnují nejen historii dnešní [[Slovensko|Slovenské republiky]], ale též států, které se na jejím území rozkládaly v minulosti. Nejstarší lidské osídlení bývá na Slovensku kladeno do období před zhruba 250 000 lety.<ref>{{Citace monografie | příjmení = Kováč | jméno = Dušan | odkaz na autora = Dušan Kováč | spoluautoři = a kol. | titul = Dějiny Slovenska | vydavatel = Nakladatelství Lidové noviny | místo = Praha | rok = 2011 | strany = 12 | poznámka = [Dále jen: Kováč (2011)] | isbn = 978-80-7422-099-9}}</ref> První doklady o přítomnosti [[homo sapiens sapiens]] jsou na slovenském území z období [[Mladý paleolit|mladého paleolitu]], tedy přibližně z let 40 000 až 13 000 [[př. n. l.]].<ref name="Kováč (2011), 12.">Kováč (2011). Str. 12.</ref> Prvním známým a písemnými prameny doloženým národem, který osídlil území Slovenska, byli [[Keltové]], kteří ve druhé polovině 4. století př. n. l. obsadili oblast [[Panonská pánev|Panonské pánve]] a osídlili i dnešní jihozápadní Slovensko.<ref name="Kováč (2011), 15.">Kováč (2011). Str. 15.</ref> Na přelomu [[2. století př. n. l.|2.]] a [[1. století př. n. l.]] pak tuto oblast obsazovaly [[Germáni|germánské kmeny]]. Germáni se i na území Slovenska střetávali s [[Římská říše|Římskou říší]], jejíž hranice známá jako [[Limes Romanus]] zde kopírovala tok [[Dunaj|Dunaje]]. Během [[stěhování národů]] se na Slovensku na určitou dobu usadily též kmeny [[Svébové|Svébů]], [[Hunové|Hunů]], [[Ostrogóti|Ostrogótů]], [[Langobardi|Langobardů]], [[Gepidové|Gepidů]] a od druhé poloviny [[5. století]] se zde dominantním etnikem stali [[Slované]].<ref name="Kováč (2011), 20–21.">Kováč (2011). Str. 20–21.</ref>
Státními útvary Slovanů, jež existovaly na území Slovenska, byli [[Sámova říše]], [[Nitranské knížectví]] a [[Velkomoravská říše]]. Po příchodu [[Maďaři|Maďarů]], kteří na přelomu [[9. století|9.]] a [[10. století]] rozvrátili Velkomoravskou říši, bylo území Slovenska přičleněno do nově vzniklého [[Uherské království (1000–1526)|Uherského království]].<ref name="Kováč (2011), 32–33.">Kováč (2011). Str. 32–33.</ref> Součástí [[Uhersko|Uher]] byla oblast dnešního Slovenska, někdy označovaná jako tzv. [[Horní Uhry]], až do roku [[1918]]. Strategický význam získala země po porážce [[Uherský král|uherského]] a [[Český král|českého krále]] [[Ludvík Jagellonský|Ludvíka Jagellonského]] v [[Bitva u Moháče|bitvě u Moháče]], po níž [[Osmanská říše]] okupovala většinu uherského státu. Na uherský trůn nastoupili [[Habsburkové|Habsburci]], načež byla obrana zbytku tzv. [[Královské Uhersko|Královských Uher]] zkonsolidována právě na Slovensku. Hlavním městem uherského království se tehdy stala [[Bratislava]].<ref name="Kováč (2011), 59.">Kováč (2011). Str. 59.</ref>
Řádek 14:
[[Soubor:Trencin-Roman2.JPG|right|thumb|150px|Nápis na hradní skále v Trenčíne]]
Území mezi [[Dunaj]]em a nížinami kolem řek [[Ipeľ]] a [[Tisa]] na jihu, ohraničené [[Karpaty|karpatskými]] [[průsmyk]]y na východě, hřbetem Karpat na severu, [[Tatry]] táhnoucí se až k západu a přecházející do [[Bílé Karpaty|Bílých]] a [[Malé Karpaty|Malých]] Karpat na západě a snižující se v [[Záhorská nížina|záhorskou nížinu]] a tzv. bratislavskou branu v bralem, na kterém stálo starobylé hradiště nad soutokem [[Morava (řeka)|Moravy]] a Dunaje, to je území dnešního Slovenska. Soudobá mapa jenom zdůrazňuje celistvost území, na kterém se vždy rozvíjel život v lůně přírody, s hojnými údolími a vrchy, nížinami a břehy řek.
První písemná památka na území Slovenska pochází z dob Římské říše v roce 179–180 n. l. kdy byl vytesán do skály na místě dnešního města [[Trenčín]] [[Latina|latinský]] nápis. Pochází z doby, kdy syn [[Commodus|Marka Aurelia Commodus]] vedl trestní výpravu proti [[Germáni|Germánům]] a po jejich porážce s nimi uzavřel příměří. Patrně někde v okolí nápisu (není přesně archeologicky zjištěno kde) stávalo dříve vojenské středisko nebo římský [[kastel]]. Kolem roku 179 n. l. zde přezimovala II. [[římská legie]], která právě zvítězila nad barbary a na počest vítězství byl vytesán latinský nápis:
Řádek 143:
== Slovenský stát (1939–1945) ==
{{Podrobně|Slovenská republika (1939-1945)}}
[[Soubor:Slovakia1941 02.png|thumb|
V nově vzniklé Slovenské republice, která měla všechny znaky samostatného státu, se ustanovil [[Totalitarismus|totalitní]] politický systém, přičemž vůdčí úlohu zaujala [[Hlinkova slovenská ľudová strana]]. Prezidentem a později vůdcem Slovenské republiky se stal předseda HSĽS, [[Jozef Tiso]].<ref name="Kováč (2011), 210–211.">Kováč (2011). Str. 210–211.</ref> Své suverenity se nová republika vzdala podpisem tzv. [[Ochranná smlouva|Ochranné smlouvy]], načež se slovenský stát stal jedním ze [[Satelitní stát|satelitů]] [[Nacismus|nacistického]] [[Německo|Německa]]. Již [[23. březen|23. března]] 1939 pak [[Miklós Horthy|horthyovské]] Maďarsko zaútočilo na východní Slovensko, načež došlo mezi oběma sousedy ke krátkému vojenskému konfliktu známemu jako tzv. [[Malá válka (1939)|Malá válka]]. Maďarské oddíly okupovaly nejvýchodnější část slovenského území a bombardovaly město [[Spišská Nová Ves]]. Po zastavení bojů bylo Slovensko donuceno podstoupit Maďarsku pás území hraničící s někdejší Podkarpatskou Rusí, kde žilo přibližně 40 000 obyvatel.<ref name="Kováč (2011), 209.">Kováč (2011). Str. 209.</ref>
[[File:Jozef Tiso (Berlin).jpg|thumb|left|Setkání [[Jozef Tiso|Jozefa Tisa]] s [[Adolf Hitler|Adolfem Hitlerem]] v říjnu [[1941]]]]
V prvních letech [[Druhá světová válka|druhé světové války]] se ľudácký režim především díky hospodářské konjunktuře způsobené německou válečnou poptávkou těšil poměrně značné loajalitě většiny domácího obyvatelstva. Růst ekonomiky a možnost práce v Německu eliminovaly předválečnou nezaměstnanost a podpoře režimu nahrávalo i srovnání s nepříznivím osudem [[Poláci|Poláků]] či [[Češi|Čechů]].<ref name="Kováč (2011), 214–215.">Kováč (2011). Str. 214–215.</ref> Do války na straně Třetí říše se slovenské oddíly poprvé zapojily během [[Invaze do Polska (1939)|tažení]] proti [[Druhá Polská republika|Polsku]], za což byly ke Slovensku opětovně připojeny dřívě ztracené části [[Orava (region)|Oravy]] a [[Spiš]]e. V roce [[1941]] se slovenská armáda zúčastnila [[Operace Barbarossa|invaze]] do [[Sovětský svaz|Sovětského svazu]].<ref name="Kováč (2011), 216.">Kováč (2011). Str. 216.</ref> Tehdy začal ve slovenské společnosti sílit odpor k pokračující válce a k nedemokratickému režimu, který zostřoval pronásledování svých odpůrců a v souladu s nacistickou ideologií přikročil k plošné perzekuci [[Židé|židovského]] a [[Romové|romského]] obyvatelstva. Během [[holocaust]]u, na kterém se Slovenská republika podílela vyvezením většiny slovenských židů do nacistických [[Koncentrační tábor|koncentračních táborů]], bylo usmrceno přibližně 75 000 slovenských židů.<ref name="Kováč (2011), 220.">Kováč (2011). Str. 209.</ref> Impulz pro aktivizaci místního [[Československý odboj (1939–1945)|odboje]] přinesly tvrdé německé porážky v roce [[1943]]. Nespokojenost slovenské společnosti s [[Fašismus|fašistickým]] režimem a válkou vyvrcholila během [[Slovenské národní povstání|Slovenského národního povstání]] – SNP, které na středním Slovensku vypuklo [[29. srpen|29. srpna]] [[1944]]. Jeho předčasné vypuknutí způsobené prozrazení, špatná organizace i vedení, nasazení elitních německých jednotek, a opoždění [[Karpatsko-dukelská operace|Karpatsko-dukelské operace]] přivodily porážku povstalců. Po obsazení [[Banská Bystrica|Banské Bystrice]], centra povstání, [[27. říjen|27. října]] vydal velitel povstalců generál [[Rudolf Viest]] [[28. října|28. října]] rozkaz k přechodu na [[Partyzánská válka|partyzánský boj]]. Části [[partyzán]]ů se podařilo ve slovenských horách přečkat zimu a někteří přešli na druhou stranu [[Válečná fronta|fronty]].<ref name="Kováč (2011), 223–229.">Kováč (2011). Str. 223–229.</ref>
Postup [[Rudá armáda|Rudé armády]] přivodil na jaře roku 1945 porážku německých sil. [[4. duben|4. dubna]] 1945 byla osvobozena Bratislava, odkud uprchli čelní představitelé ľudáckého režimu. Dočasná československá vláda, která dorazila na osvobozené slovenské území přijala [[5. duben|5. dubna]] během zasedání v Košicích tzv. [[Košický vládní program]]. Poslední zbytek slovenského území osvobodila sovětská vojska [[3. květen|3. května]] 1945, čímž Slovenská republika [[de facto]] zanikla. Na osvobozeném slovenském území došlo k obnovení Československa.<ref name="Kováč (2011), 233.">Kováč (2011). Str. 233.</ref>
== Obnovení Československa ==
Řádek 206 ⟶ 211:
=== Literatura ===
* {{Citace monografie | příjmení = Honzák | jméno = František | odkaz na autora = | spoluautoři = a kol. | titul = Dejiny Slovenska : dátumy, udalosti, osobnosti | vydavatel = Slovart | místo = Bratislava | rok = 2007 | počet stran = 882 | isbn = 80-8085-596-X | jazyk = slovensky}}
* {{Citace monografie | příjmení = Kamenec | jméno = Ivan | odkaz na autora = Ivan Kamenec | titul = Po stopách tragédie | vydavatel = Archa | místo = Bratislava | rok = 1991 | počet stran = 285 | isbn = 80-7115-015-0 | jazyk = slovensky}}
* {{Citace monografie | příjmení = Kamenec | jméno = Ivan | odkaz na autora = Ivan Kamenec | titul = Slovenský stát | vydavatel = Anomal | místo = Praha | rok = 1992 | počet stran = 144 | isbn = 80-900235-3-3 | jazyk = česky}}
* {{Citace monografie | příjmení = Kováč | jméno = Dušan | odkaz na autora = Dušan Kováč | titul = Dějiny Slovenska | vydavatel = Nakladatelství Lidové noviny | místo = Praha | rok = 2011 | vydání = 2 | počet stran = 434 | isbn = 978-80-7422-053-1}}
*
* {{Citace monografie | příjmení = Lacko | jméno = Martin | titul = Slovenská republika 1939-1945 | vydavatel = Perfekt : Ústav pamäti národa | místo = Bratislava | rok = 2008 | počet stran = 206 | isbn = 978-80-8046-408-0 | jazyk = slovensky}}
* {{Citace monografie | příjmení = Lettrich | jméno = Jozef | odkaz na autora = Jozef Lettrich | titul = Dejiny novodobého Slovenska | vydavatel = Archa | místo = Bratislava | rok = 1993 | počet stran = 224 | isbn = 80-7115-045-2 | jazyk = slovensky}}
* {{Citace monografie | příjmení = Mannová | jméno = Elena | titul = Krátke dejiny Slovenska | vydavatel = Academic Electronic Press | místo = Bratislava | rok = 2003 | počet stran = 369 | isbn = 80-88880-53-X | jazyk = slovensky}}
* {{Citace monografie | příjmení = Rychlík | jméno = Jan | odkaz na autora = Jan Rychlík (historik) | titul = Češi a Slováci ve 20. století: spolupráce a konflikty 1914–1992 | vydavatel = Vyšehrad | místo = Praha | rok = 2012 | počet stran = 688 | isbn = 978-80-7429-133-3}}
* {{Citace monografie | příjmení = Steinhübel | jméno = Ján | odkaz na autora = Ján Steinhübel | titul = Nitrianske kniežatstvo : počiatky stredovekého Slovenska : rozprávanie o dejinách nášho územia a okolitých krajín od sťahovania národov do začiatku 12.storočia | vydavatel = Veda | místo = Bratislava | rok = 2004 | počet stran = 576 | isbn = 80-224-0812-3 | jazyk = slovensky}}
|