Knihtisk: Porovnání verzí

'''Knihtisk''' je způsob [[Mechanika|mechanického]] rozmnožování textu nebo obrazu vytvářející identické [[kopie]] [[Grafické techniky|tiskem z výšky]]. Počátky jeho masového používání k tisku [[kniha|knih]] spadají na přelom let [[1447]]/[[1448]] a jsou spojeny s osobou [[Johannes Gutenberg|Johanna Gutenberga]]. Vynález spočíval ve zdokonalení procesu [[sazba|sazby]] skládané ze sériově odlévaných tiskařských liter. Po polovině [[15. století]] se knihtisk rychle rozšířil po [[Evropa|Evropě]] a následně do celého světa. Tisky do roku 1500 se nazývají [[inkunábule]].

 

[[Johannes Gutenberg]] měl mnoho přímých i nepřímých předchůdců, a to jak v Evropě, tak zejména v Asii. Za nejstaršího předchůdce knihtisku lze považovat nejrůznější pečetidla a razítka, jakožto první nástroje pro opakované „psaní“ stejné značky, slova či věty. Z území [[Mezopotámie]], na němž působily kultury sumerská, asyrská a babylonská, se dochovaly známky tiskařské, či spíše razičské činnosti v podobě malých kamenných válečků, kterými se pečetily ještě nevypálené hliněné destičky. Ty pocházejí z doby asi 3000 let př. n. l., stejně jako cihly s tištěnými nápisy ze stejné oblasti. Poměrně známý je tzv. Disk z Faistu z období okolo roku 1600 př. n. l. Je to hliněný kotouč, nalezený roku 1908 na [[Kréta|Krétě]] v paláci Faistu, nesoucí na sobě nápis v hieroglyfickém písmu provedený jednotlivými razidly. Význam textu či textů na disku nebyl dosud rozluštěn.