|
Chateaubriand se narodil v Bretani, přímořském městě [[Saint-Malo]], v bývalé židovské uličce (dnešní Chateaubriandova ulice), v domě číslo 3, který je dnes využíván jako hotel La Gicquelais.
Vikomt FrancoisFrançois-René Chateaubriand pochází z velmi staré aristokratické zkrachovalé rodiny ze Saint-Mala. Rodina Chateaubriandů se zde usadila v roce 1757. Svojí tehdejší důstojnost a váženost získala díky finančním úspěchům Chateaubriandova otce, hraběte René-Augusta (René Auguste de Chateaubriand, rytíře, hraběte z Combourgu, pána z Gaugres, le Plessis- l'Epine, Boulet, Malestroit-en-Dol a dalších míst). René-Auguste Chateaubriand zbohatl především díky námořnímu obchodu s koloniemi<ref>"Il passa aux îles; il s'enrichit dans la colonie et jeta le fondement de la nouvelle fortune de la famille" ''Mémoires d'outre-tombe''(</ref> kde během válek sloužil na válečné lodi a v době míru lovil tresky a obchodoval s černošskými otroky.<ref>Jean-Claude Berchet, ''Chateaubriand mémoraliste'', Librairie Droz, 2000, p. 116</ref> Byl nejmladší z deseti dětí, z nichž čtyři zemřely v nízkém věku; malý FrancoisFrançois byl nucen žít daleko od rodičů v [[Plancoët]] u babičky madame de Bédée, která ho často brala s sebou na návštěvu k jeho prastrýci na panství v Monchoix. Když mu byly tři roky, mohl si otec díky svým ziskům dovolit znovu koupit zámek v [[Combourg]]u v [[Bretaň|Bretani]], do kterého se malý Chateaubriand nastěhoval v roce 1777. Prožil tu celé dětství, jež později popsal jako neradostné vinou zamlklého otce a pověrčivé, churavé, třebaže jinak veselé a kultivované matky Apolline Jeanne Suzanne de Bédée, dceři pána de La Bouëtardaye.
[[Soubor:Tombe Chateaubriand.jpg|thumb|194x194px|Jeho hrob v přístavu Saint-Malo (Francie).]]
Poté úspěšně absolvoval studium v [[Dol]] ([[1777-1781]]) v [[Rennes]] ([[1782]]) a v [[Dinan]]u ([[1783]]). V sedmnácti obdržel z nařízení svého bratra Jeana-Baptisty hodnost podporučíka navarského pluku a o dva roky později se stal kapitánem. Roku [[1788]] přijel do [[Paříž]]e, kde se dostal do kontaktu s [[Jean-François de La Harpe|Jeanem-Françoisem de La Harpe]], [[Jean-Pierre Louis de Fontanes|Jeanem –Pierrem Louisem de Fontanes]] a jinými spisovateli té doby. Zde začíná psát. Jeho prvním literárním příspěvkem byly verše pro ''[[l’Almanach des Muses]]'' (Almanach múz). V literární tvorbě ho inspiroval [[Pierre Corneille]], a také četba knih [[Jean-Jacques Rousseau|Jeana Jacquesa Rousseaua]].
|
