Déšť: Porovnání verzí

[[Soubor:22_Regen_ubt22 Regen ubt.jpeg|thumbnáhled|right|Déšť]]

[[Soubor:Karlovo namesti-schody.JPG|thumbnáhled|right|[[Přívalový déšť]] je vedle rychlého tání sněhu jednou z možných příčin [[bleskové povodně]]]]

'''Déšť''' je [[hydrometeor]], který řadíme mezi kapalné vertikální [[srážky]], tedy [[srážky]] vypadávající z&nbsp;[[oblak]]ů. Tvoří se na [[kondenzační jádro|kondenzačních jádrech]]. Svou roli hraje i &nbsp;[[povrchové napětí]].<ref>http://phys.org/news/2016-03-mechanism-birth-cloud-droplets.html - Researchers find new mechanism to explain the birth of cloud droplets</ref> Déšť je tvořen kapkami [[voda|vody]] o&nbsp;průměru větším než 0,5&nbsp;mm, popřípadě i&nbsp;menšími.<ref>[http://slovnik.cmes.cz/VYKLAD/D_vyklad.htm#0547 Meteorologický slovník: déšť] – CMeS.cz</ref> Pokud jsou vypadávající srážky menší než 0,5&nbsp;mm, mluvíme o&nbsp;''[[mrholení]]''. Ojedinělé vypadávání dešťových kapek se lidově označuje jako ''krápání''.

Úhrn dešťových srážek H je široce sledovaná integrální veličina a udává přírůstek výšky vody v &nbsp;[mm] v &nbsp;nádobě exponované dešti o &nbsp;konstantním průřezu za definovaný časový interval, typicky 24 hodin, někdy za 12 nebo 6 hodin. Před povodněmi býval úhrn srážek i &nbsp;přes 100 &nbsp;mm za 24 hodin, ale to je extrém. Intenzita srážek R je pak časová derivace časového chodu úhrnu srážek, tedy R&nbsp;= dH/dt, zažitou jednotkou je [mm/h]. Typická hodnota intenzity srážek je pro trvalý déšť 1 až 5 &nbsp;mm/h, při přeháňce 20 &nbsp;mm/h, extrémně a vyjímečněvýjimečně i &nbsp;přes 100 &nbsp;mm/h. Většinou platí, že čím je intenzita srážek větší, tím je trvání dešťové události kratší. V &nbsp;praxi se intenzita srážek počítá jako podíl přírůstku úhrnu srážek za např. 5 minut, mluvíme pak o &nbsp;průměrné pětiminutové intenzitě srážek, při výpočtu např. útlumu radiových vln deštěm se používá ideálně desetivteřinová průměrná intenzita srážek. Úhrn případně intenzita srážek nám tedy dává informaci o &nbsp;objemu napršené vody nad nějakou plochou, ale nikoliv z &nbsp;jak velkých kapek je tohoto objemu vody dosaženo -– více viz "spektrum„spektrum kapekkapek“." Intenzitu srážek měříme srážkoměry[[srážkoměr]]y (lidově "dešťoměry"„dešťoměry“), kterých existuje více typů -– Hellmanův neboli sifonový srážkoměr, kapacitní srážkoměr, člunkový (lidově "překlopný"„překlopný“) srážkoměr, váhový srážkoměr, vodní kolo, počítač vodních kapek ("drop counter") aj.

== Spektrum dešťových kapek ==

Spektrum dešťových kapek N(D) (anglicky DSD -– Drop Size Distribution) je funkce ekvivalentního průměru kapek D, když součin N(D) dD udává počet kapek o &nbsp;velikosti D až D+dD v &nbsp;jednotce objemu (dD je diferenciál průměru kapek, v &nbsp;praxi se nahrazuje změnou průměru kapky, typicky např. dD ~ 0,2 &nbsp;mm). Jako rozměr spektra kapek se používá cm^-4−4 nebo mm^-1−1m^-3−3. Spektrum kapek tedy udává, jak jsou početné různé velikosti kapek v &nbsp;jednom konkrétním dešti a v &nbsp;jednom okamžiku (zpravidla se ale spektrum půměruje po minutách). Nejjednodušším analytickým modelem spektra kapek je dvouparametrový model exponenciální N(D) = N_o e^-λD−λD. Pro průměrný déšť se často používá Marshall-Palmerova parametrizace parametru λ v &nbsp;právě zmíněném exponenciálním modelu, kde je parametr λ udáván jako funkce intenzity srážek R [mm/h]. Existují modifikace Marshall-Palmerovy aproximace spekter kapek pro 4 základní typy dešťů, tedy pro trvalý déšť, bouři, přeháňku a mrholení. Přesnější aproximací spektra kapek je tříparametrový model Gamma N(D) = N_o D^µe^-λD−λD, který na rozdíl od exponenciálního modelu již nenadhodnocuje počet velmi malých kapek. Přístroj měřící spektrum kapek se nazývá [[distrometr]], např. videodistrometr, elektromechanický (piezzoelektrický) "Jossův„Jossův-Waldvogelův"Waldvogelův“ distrometr, laserový (optický) distrometr atd.

[[Soubor:Regnbyge.jpg|thumbnáhled|right|Srážkové pruhy]]

V&nbsp;suchých oblastech světa, jako jsou například některá místa Indie, je déšť vítán s&nbsp;radostí. Stát [[Botswana]], ležící v &nbsp;poušti [[Kalahari]], má jako devizu ve státním znaku napsáno slovo „Pula“, což znamená v &nbsp;jazyce [[Setswanština|Setswana]] doslova „déšť“ (používá se ale také ve významu „požehnání“ nebo „úspěch“, například jako přátelský pozdrav). Také místní měna se nazývá [[botswanská pula]].<ref>http://www.pulapulapula.co.uk/Glossary.html</ref>

Některé kultury si vytvořily proti dešti různé ochranné pomůcky: [[deštník]]y, [[pláštěnka (oblečení)|pláštěnky]], pršipláště. Ve stavitelství byly vytvořeny speciální okapové systémy ([[okap]]y, [[žlab]]y, [[svod]]y, tvary [[střecha|střech]], [[chrlič]]e), které odvádějí vodu ze střech. V&nbsp;některých oblastech jsou naopak střechy ploché, aby na nich déšť zůstával. Vodu pak obyvatelé domu pomocí válců jímají do nádob. V&nbsp;některých oblastech lidé během deště zůstávají skryti, je to především kvůli tomu, že je déšť doprovázen [[bouřka]]mi anebo se jedná o&nbsp;extrémní množství srážek ([[Vítr#Monzun|monzuny]]).

Na [[vozidlo|vozidlech]] a jiných dopravních prostředcích výhled skrz sklo [[karoserie]] nebo řídicí kabiny zajišťují [[stěrač]]e. Na veřejných prostranstvích lze k &nbsp;ochraně využít různé [[přístřešek|přístřešky]] (zejména zastávkové), [[altán]]y, [[podloubí]], [[podchod]]y, zastřešené prostory u &nbsp;vchodů budov atd.

[[Soubor:Heavy_rain_Heavy rain (prague).jpg|thumbnáhled|Náhlý mohutný déšť ve městě ([[Praha]], [[Chodov (Praha)|Chodov]])]]

== ReferenceOdkazy ==

=== Externí odkazy ===

* [http://www.chmi.cz/files/portal/docs/meteo/rad/data_jsradview.html Aktuální mapa srážek z &nbsp;radaru]