Rys (rod): Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
využití, už se blížíme ke konci značka: editace z Vizuálního editoru |
→Heraldika, popkultura: dokončení, plus nějaké obrázky, teď už "jen" dozdrojovat a upravit slohově značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 80:
==== Hlava ====
[[Soubor:MSU V2P2 - Felis lynx skull.png|náhled|Lebka rysa ostrovida (nákres)]]
[[Hlava]] rysů je kulatá a posazená na krátkém krku. Uši mají trojúhelníkovitý tvar, jsou relativně dlouhé a zakončené chomáčky chlupů. Kromě rysů rostou tyto chlupy i karakalům, [[Kočka bažinná|kočkám bažinným]] a některým rasám [[Kočka domácí|koček domácích]]. Slouží zřejmě k určování směru větru a k přesnějšímu lokalizování zvuků. Okolo hlavy mají prodlouženou srst, která tvoří [[licousy]], jež propůjčují hlavám rysů typický vzhled poněkud připomínající [[Sovy|sovu]]. Vytvářejí [[Parabolická anténa|parabolický]] tvar a pomáhají zřejmě k lepšímu zachytávání zvuků.
Řádek 154 ⟶ 156:
|13 let
|15 let
|}</center>Rysové se málokdy stávají obětmi vztekliny. Z přibližně tisíce kusů odchycených nebo zabitých na Slovensku v desetiletém období bylo jen 0,6 % infikováno virem vztekliny. Navíc se u rysů nerozvíjí agresivní forma této nemoci a sami rysové významně redukují populaci lišek, které bývají častým zdrojem nákazy. Úmrtí v důsledku jakýchkoli nemocí je zaznamenáno u zhruba 1/4 jedinců. Téměř 3/4 úmrtí dospělých rysů má na svědomí člověk, především v důsledku lovu (často pytláctví) či dopravních nehod. Za smrt nedospělých jedinců může především hlad a parazitické nemoci. 80 % rysů ostrovidů nedosáhne věku, kdy se mohou začít rozmnožovat. Kromě člověka mají rysové málo přirozených nepřátel. V závislosti na druhu a biotopu mohou příležitostně padnout za oběť [[Medvědovití|medvědům]], [[Vlk obecný|vlkům]], [[Puma americká|pumám]], [[Rosomák sibiřský|rosomákům]] a výjimečně i jiným šelmám. V přírodě se rysové obvykle dožívají mírně přes 10 let, v zajetí to může být i 30.<gallery mode="packed" heights="150">
Soubor:Two lynxes playing.jpg|Mláďata rysa ostrovida
Soubor:Behind the 8 Ball.jpg|Mládě rysa kanadského
Soubor:Iberian Lynx cub 07.jpg|Mládě rysa iberského
Soubor:Bobcat 1 (12331542934).jpg|Mládě rysa červeného
</gallery>
== Taxonomie a evoluce ==
Řádek 162 ⟶ 169:
=== Druhy ===
[[Soubor:Lynx issiodorensis 2.JPG|náhled|Fosílie části lebky druhu ''Lynx issiodorensis'']]
Rod ''Lynx'' se v současnosti (2017) dělí do čtyř žijících a jednoho vyhynulého poddruhu. Jsou to:
* [[rys ostrovid]] (''Lynx lynx'')
Řádek 252 ⟶ 261:
==== Evropa ====
[[Soubor:Lynxurius in medieval bestiary.jpg|náhled|Malba rysa z bestiáře ze 13. století. Rys právě močí a vytváří tak údajný drahokam ''lyncurius''.]]
Rys nehrál v evropských kulturách resp. [[Mytologie|mytologii]] důležitou úlohu. V bestiářích je zobrazován jako vlk se skvrnami na hřbetě. Samice rysa údajně mohla porodit jen jednou. Rysí moč se prý měnila na [[drahokam]] zvaný ''Lapis lyncurius'' neboli rysí kámen, který údajně disponoval schopností přitahovat některé jiné materiály či kovy.<ref>{{Citace elektronického periodika|příjmení=|jméno=|titul=Medieval Bestiary : Lynx|periodikum=www.bestiary.ca|vydavatel=|url=http://www.bestiary.ca/beasts/beast135.htm|datum vydání=2011-01-16|datum přístupu=2017-03-02}}</ref> Drahokam prý také dokázal zbavit močových kamenů. Rysové však nechtěli, aby ho lidé využívali a místo po močení zahrabávali pískem. Rysí zrak, dezinterperetací báje o Argonautech považovaný za mimořádně skvělý, údajně dokázal i oslepit, neboť jeho briliantové oči prý vrhaly ostré světlo.
=== Kočka dlouho neznámá ===
První popis rysa ostrovida pochází od [[Plinius starší|Plinia staršího]], který ho srovnával s vlkem: „Effligie lupi, pardorum macullis“ neboli „podobá se vlkovi s pardálími skvrnami“. Podle Plinia existovaly dva druhy rysů: 1) ''Lupus cervarius'' (doslova „vlk napadající jeleny“), který byl využíván v římských arénách a 2) ''Lynx'', což mělo být pohádkové zvíře z [[Etiopie]]. Tyto nepřesné a vágní charakteristiky sloužily jako vzor pro určování a popis rysů po další staletí. Jelikož rys je zvíře velmi plaché a skrytě žijící, jen málokdo se s ním setkal a mohl popis upřesnit. Naopak díky své tajemnosti si vysloužil pověst fantastické a zuřivé šelmy. Lidé se ho velmi obávali, někdy ho nazývali vlk se zebřím rouchem. V [[Bible|Bibli]] se rys vůbec nevyskytuje. Objevuje se v knize [[Milion (kniha)|Milion]] od [[Marco Polo|Marca Pola]] a poprvé byl namalován v ''Livre de chasse'' (Kniha lovu, 1389) od [[Gaston Fébus|Gastona Fébuse]].
[[Soubor:N280 w1150 (7268634726).jpg|náhled|Představa různých druhů rysů koncem 19. století]]
Po dlouhou dobu byli rysové děleni na dva druhy - ''Lynx'' a ''Lupus cervarius.'' Až do 19. století se především v souvislosti s druhým jmenovaným držely různé pověry. ''Lupus cervarius'' podle Pierra Boitarda prokousával svým obětem díru za lebkou a vysával jim odtud mozek. Občas byl považován za původce některých případů údajných zvířecích lidožroutů, například kauzy tzv. [[bestie z Gargaille]] (1819). Skutečně seriózní výzkumy, které tyto pověry vyvrátily a rysa skutečně pravdivě popsaly a zařadily, byly podniknuty až v druhé polovině 20. století.
=== Heraldika, popkultura ===
Rys byl v tradiční heraldice dlouho dělen na dvě rozdílné figury popsané v předchozí kapitole. V moderní heraldice zaujímá rys poměrně důležité místo, je ve znacích několika rodů, provincií a měst například [[Bygland (Norsko)|Byglandu]] v Norsku, [[Kladno|Kladna]] v České republice, [[Bodajbo|Bodajba]] v Rusku, regionu [[Kanta-Häme]] ve Finsku, [[Raseiniai]] v Litvě a dalších. Je považován ze symbolické zvíře [[Makedonie]], objevuje se na její pětidenárové minci. Rys ostrovid je národním zvířetem [[Rumunsko|Rumunska]].<ref>{{Citace monografie|příjmení=Minahan|jméno=James|příjmení2=|jméno2=|titul=The Complete Guide to National Symbols and Emblems [2 Volumes]|url=https://books.google.cz/books?id=jfrWCQAAQBAJ&pg=PA501&lpg=PA501&dq=national+animal+of+romania&source=bl&ots=j_n4nBpsvF&sig=M7SixnGoWNNEYpGjE1RiBYgE4Ac&hl=cs&sa=X&ved=0ahUKEwiKrPygzr_SAhXJdCwKHawIDSo4ChDoAQgYMAA#v=onepage&q=national%20animal%20of%20romania&f=false|vydání=|vydavatel=ABC-CLIO|místo=|rok=2009|počet stran=1097|strany=|isbn=9780313344978|poznámka=Google-Books-ID: jfrWCQAAQBAJ|jazyk=en}}</ref> Nachází se v emblémech některých amerických univerzit a sportovních týmů, například basketbalových [[Charlotte Hornets (2014)|Charlotte Bobcats]] (název týmu Charlotte Hornets v letech 2004-2014) a fotbalových [[Toronto Lynx]]. <gallery mode="packed" heights="150">
Soubor:Baillet loup cervier.jpg|Rys v podobě pruhovaného vlka na rodinném erbu rodiny Baillet ze 17. století
Soubor:Van Nieuwenhove Wappen Brügge.png|Erb Maartena van Nieuwenhove z patricijské bruggské rodiny (1487)
Soubor:Kladno znak mesta.jpg|Znak města Kladno
Soubor:LIT okręg tauroski COA.png|Znak Taurageského kraje v Litvě
Soubor:Blason ville fr Valognes (Manche).svg|Znak francouzské komuny Valognes
Soubor:Hemsedal komm.svg|Znak norského města Hemsedal
Soubor:Coat of Arms of Bodaibo (Irkutsk oblast).png|Znak ruského města Bodajbo
Soubor:PCHS-JROTC-SSI.png|Znak Pheonix Central High School z poloviny 80 let 20. století
</gallery>
=== Využití ===
[[Soubor:Bobcat fur-skins.jpg|náhled|Kožešiny rysa červeného určené k prodeji]]
Ve [[Středověk|středověku]] byly rysí drápy a zuby užívány jako amulety a šelma byla občas lovena pro svou kožešinu. Kožešinu rysa kanadského vyhledávali kolonisté od počátku evropského osídlování Kanady. [[Traper|Trapeři]] a domorodci v oblasti západního pobřeží Kanady pojídali rysí maso. Kožešina rysa červeného je nejprodávanější kožešinou ze všech kočkovitých šelem. Využívá se k výrobě kabátů, koberců a dekorací. Nejvyhledávanější je kůže z oblasti břicha. Většina exportu pochází z USA - v 90. letech to bylo v průměru cca 13 000 kožešin ročně, v roce 2000 již téměř 30 000 a v roce 2013 dokonce 65 000. Na začátku 21. století cena kožešin výrazně vzrostla, což bylo dáno poptávkou z Evropy, Číny a Ruska. V roce 2000 to bylo 85 dolarů za kus, v roce 2013 589 dolarů, nicméně v roce 2015 poklesla na 305 dolarů.<ref name=":4" />
=== Lidský pohled na rysy ===
Rys má prospěch z postupně se měnícího lidského pohledu na predátory. 70 až 80 procent obyvatel západoevropských zemí souhlasí s návratem rysů do přírody, přičemž obyvatelé měst jsou v tomto případě více pro než obyvatelé venkova. Hlavními odpůrci rysů jsou lovci (myslivci), kteří šelmu obviňují ze snižování populace lovné zvěře. Dále jde o chovatele domácích zvířat, jimž rysové způsobují určité ztráty. Například ve Švýcarsku zabije tamních cca 150 rysů asi 8000 kusů jelenovité zvěře ročně. V porovnání s tím usmrtí lidé jen při lovu 40 000 jelenovitých a dalších cca 9000 je zabito při dopravních nehodách (z celkového počtu cca 130 000 žijících v přírodě). Aby se minimalizovaly škody způsobené rysy na dobytku bylo vyzkoušeno mnoho prostředků a metod. Nejefektivnější zůstávají hlídací (ovčáčtí) psi a používání plotů. Obecně je stále povědomí lidí o rysech a jejich způsobu života poměrně nízké, neboť rys žije velmi skrytě a pozorování jsou vzácná. V porovnání s jinými kočkovitými šelmami se mu věnuje jen málo knih a dokumentů.
== Galerie ==
|