Paleobotanika: Porovnání verzí

Byly tak objeveny některé pozoruhodné nové rostlinné skupiny, u známých pak řada [[Morfologie (biologie)|morfologických]] a [[anatomie|anatomických]] detailů (např. stavba těla tzv. [[oenotropní kapradina|oenopteridních kapradin]] z konce [[paleozoit]]u nebo anatomická textura [[kutikula|kutikul]] u četných mesozoických [[gymnosperm]]ů a [[angiosperm]]ů). V období staršího [[paleozoikum|paleozoika]] byl objeven celý nový velmi primitivní řád [[Psilophytales]], jehož zástupci nemají ještě tělo náležitě rozlišeno v [[list]]y a [[Lodyha|lodyhu]] a představují jen systémy větví buď úplně lysých (například ''[[Rhynia]]'', ''[[Hornea]]'', ''[[Pseudosporochnus]]''), nebo opatřených [[trichom]]y (například ''[[Asteroxylon]]''), a které tvořily hlavní díl [[vegetace]] ve spodním a středním [[devon (geologie)|devonu]]. V období [[permokarbon]]ském byly objeveny typy nejblíže příbuzné artikulátním [[Sphenophyll]]ům, které však nemají lodyhy článkované (''[[Noeggerathia]]'' v Evropě během permokarbonu a ''Tingia'' během permokarbonu ve [[východní Asie|východní Asii]]), prozkoumány [[samecPohlavnost|samčí]] [[fruktifikace]] některých neuropteridických a alethopteridických [[pteridosperm]]ů (''[[Goldenbergia]]'', ''[[Whitelessia]]'', ''[[Aulacotheca]]'', ''[[Dolerotheca]]''), byla stanovena skupina nových rostlin zvaných [[Corystospermaceae]] (na př. ''[[Umcomasia]]'', ''[[Spermatocodon]]'', ''[[Pilophorosperma]]'', náležející snad vesměs k otiskům listů zvaným ''[[Dicroidium]]'' a ''[[Thinnfeldia]]''), jejichž listy mají [[kapradina|kapradinovitý]] vzhled, ale vytvářejí [[semeno|semena]] a tato jsou dokonce uzavřena do jakýchsi kupulek, takže tvoří náběh k typům [[krytosemenné rostlinyKrytosemenné|krytosemenným]].

Z pozdějších období, tedy z [[křída|křídy]], [[třetihory|třetihor]] a [[čtvrtohory|čtvrtohor]] nebylo zaznamenáno tolik zásadních nových objevů, neboť rostlinstvo té doby má již stavbu víceméně obdobnou rostlinám dnešním, šlo víceméně o popisování nových [[rod (biologie)|rodů]] a [[druh (biologie)Druh|druhů]] a výzkumy [[paleografie|paleogeografické]]. Dříve si vědci napomáhali (obzvláště v usazeninách ze čtvrtohor) výzkumem [[pyl]]ových zrn (jejich důležitost byla poprvé zhodnocena Postem ve výzkumu [[holocén|holocenních]] a [[pleistocén]]ních rašelin.

Paleobotanika se již dlouho nezabývá pouze otisky a [[fosilie|zkamenělými]] zbytky rostlin. Je možné totiž zkoumat [[zuhelnatění|zuhelnatělé]] části rostlinného těla, které jsou pomocí chemických metod uvolněny z hornin. Otisky fosilních rostlin je také možno zkoumat pomocí slabého [[Ultrafialové záření|ultrafialového]] nebo [[infračervené záření|infračerveného]] světla. Významným zdrojem informací je však i mikroskopický výzkum [[pylové zrnoPyl|pylových zrn]].