Rys (rod): Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
→Indiáni: Evropa značky: možné subjektivní formulace editace z Vizuálního editoru |
→Rys v kultuře: nová kapitolka značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 244:
=== Etymologie ===
Termín „lynx“ [lε: ks] pochází z [[Latina|latinského]] ''lynx'', které bylo převzato z [[Řečtina|řeckého]] ''λξγξ'', což znamená prostě „zvíře“. V přirovnání ''lynx'' označuje prohnanou osobu. „Mít oči jako rys“ znamená skvěle vidět. Tento výraz vznikl zkomolením původního významu „mít oči jako [[Lynkeus]]“, který vyjadřoval údajnou schopnost [[Argonauti|argonauta]] Lynkea (Lyncea) vidět skrze hmotu. Souhvězdí rysa bylo pojmenováno tak proto, že hvězdář Hevelius v 17. století tvrdil, že ho dokáže spatřit jen ten, kdo má obzvláště ostrý zrak, tedy oči jako rys. Výraz „pouštní rys“ označuje karakala, který byl dříve mezi rysy řazen. Rys ostrovid býval někdy označován jako „jelení vlk“, což vychází z latinského ''Lupus cervarius'' znamenající „vlk
=== Mytologie ===
Řádek 253:
==== Evropa ====
Rys nehrál v evropských kulturách resp. [[Mytologie|mytologii]] důležitou úlohu. V bestiářích je zobrazován jako vlk se skvrnami na hřbetě. Samice rysa údajně mohla porodit jen jednou. Rysí moč se prý měnila na [[drahokam]] zvaný ''Lapis lyncurius'' neboli rysí kámen, který údajně disponoval schopností přitahovat některé jiné materiály či kovy.<ref>{{Citace elektronického periodika|příjmení=|jméno=|titul=Medieval Bestiary : Lynx|periodikum=www.bestiary.ca|vydavatel=|url=http://www.bestiary.ca/beasts/beast135.htm|datum vydání=2011-01-16|datum přístupu=2017-03-02}}</ref> Drahokam prý také dokázal zbavit močových kamenů. Rysové však nechtěli, aby ho lidé využívali a místo po močení zahrabávali pískem. Rysí zrak, dezinterperetací báje o Argonautech považovaný za mimořádně skvělý, údajně dokázal i oslepit, neboť jeho briliantové oči prý vrhaly ostré světlo.
=== Kočka dlouho neznámá ===
První popis rysa ostrovida pochází od [[Plinius starší|Plinia staršího]], který ho srovnával s vlkem: „Effligie lupi, pardorum macullis“ neboli „podobá se vlkovi s pardálími skvrnami“. Podle Plinia existovaly dva druhy rysů: 1) rys (''Lupus cervarius'' - doslova „vlk napadající jeleny“), který byl využíván v římských arénách a 2) rys (''Lynx''), což mělo být pohádkové zvíře z [[Etiopie]]. Tyto nepřesné a vágní charakteristiky sloužily jako vzor pro určování a popis rysů po další staletí. Jelikož rys je zvíře velmi plaché a skrytě žijící, jen málokdo se s ním setkal a mohl popis upřesnit. Naopak díky své tajemnosti si vysloužil pověst fantastické a zuřivé šelmy. Lidé se ho velmi obávali, někdy ho nazývali vlk se zebřím rouchem. V [[Bible|Bibli]] se rys vůbec nevyskytuje. Objevuje se v knize [[Milion (kniha)|Milion]] od [[Marco Polo|Marca Pola]] a poprvé byl namalován v ''Livre de chasse'' (Kniha lovu, 1389) od [[Gaston Fébus|Gastona Fébuse]]. Ve [[Středověk|středověku]] byly rysí drápy a zuby užívány jako amulety a šelma byla občas lovena pro svou kožešinu.
Po dlouhou dobu byli rysové děleni na dva druhy - ''Lynx'' a ''Lupus cervarius.'' Až do 19. století se především v souvislosti s druhým jmenovaným držely různé pověry. ''Lupus cervarius'' podle Pierra Boitarda prokousával svým obětem díru za lebkou a vysával jim odtud mozek. Občas byl považován za původce některých případů údajných zvířecích lidožroutů, například kauzy tzv. [[bestie z Gargaille]] (1819). Skutečně seriózní výzkumy, které tyto pověry vyvrátily a rysa skutečně pravdivě popsaly a zařadily, byly podniknuty až v druhé polovině 20. století.
== Galerie ==
| |||