Dvorec: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
== Související články == * Panovnický dvůr |
m odkazy značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 1:
{{Různé významy|tento=historických dvorcích}}
'''Dvorec''' ('''curia''', '''kurie''', někdy i jako '''dvůr''', resp. interpretačně závazné složeniny '''panský dvorec''' nebo '''velmožský dvorec''') je typ sídla spojovaný se společenskými [[Elita|elitami]], který se v historii objevuje v [[doba halštatská|době halštatské]] a vyskytuje se až do vrcholného [[středověk]]u. Dvorec se může vyskytovat jako volně stojící areál, i jako součást [[hradiště|hradištního]] komplexu.
==
===
V rámci raného středověku jsou doklady o dvorcích spojovány se snahami prokázat existenci raně středověkých elit (na [[Velkomoravská říše|Velké Moravě]] hlavně [[Šlechtická družina|bojovnických družin]]). V širším kontextu se tedy při výzkumu charakteru dvorců hledá odpověď na otázky týkající se sociální struktury velkomoravské (ale i raně [[Přemyslovci|přemyslovské]]) společnosti.
Na velkomoravských [[hradiště|hradištích]] (na jejich [[Předhradí (hrad)|předhradích]]) jsou jako relativně samostatné dvorce některými badateli rozpoznávány palisádami nebo ploty oddělené sídelní okrsky. Pokusy je doložit zatím jsou známé z [[hradiště]] v [[Mikulčice|Mikulčicích]] a na [[Pohansko (hradiště)|Pohansku]]. Jednoznačně prokázaným dvorcem je uzavřený areál na [[Pohansko (hradiště)|hradišti Pohansko]], který byl prozkoumán a publikován [[Bořivoj Dostál|Bořivojem Dostálem]]. Nověji tuto interpretaci dále rozšířil [[Jiří Macháček]], který prokázal jeho příbuznost s [[
Vedle existence dvorců na velkomoravských hradištích se hypoteticky uvažuje i o existenci samostatně stojících dvorců mimo hradištní areály, které by prokázaly kvalitativně odlišné společenské postavení elitní vrstvy ve velkomoravské říši. V této souvislosti se nejčastěji uvádí velkomoravské [[pohřebiště]] v [[Morkůvky|Morkůvkách u Klobouk]], které je nejznámějším příkladem bohatých hrobů mimo hradištní komplexy, a zatím zdánlivě i bez sídlištních souvislostí.
===
O existenci dvorců v raně středověkých [[Čechy|Čechách]] se zmiňují písemné prameny z této doby nebo jen o něco mladší. Jedná se většinou o [[legenda|legendy]] o [[svatý Václav|sv. Václavovi]], [[svatá Ludmila|Ludmile]] a [[svatý Vojtěch|Vojtěchovi]]. Takto jsou doloženy dvorce na [[hradiště|hradištích]] ve [[Stará Boleslav|Staré Boleslavi]] (Boleslavův dvůr a dokonce i dvorec jeho [[družiník]]a Hněvsy) a [[Tetín (hradiště)|Tetín]]ě. Na [[Pražský hrad|Pražském hradě]] stál i snad dvorec kněze Pavla. Podle souvislostí, ve kterých jsou dvorce zmiňovány, se předpokládá, že je vlastnily pouze nejvýznamnější osoby: panovníci, velmožové, resp. církevní hodnostáři. Všechny tyto dvorce stály v rámci větších sídelních komplexů.
O podobě dvorců v [[10. století]] informují archeologické výzkumy. Uprostřed opevněného areálu (rozloha v průměru okolo 1 ha) se obvykle nacházelo větší prostranství (doloženo už i na Pohansku u Břeclavi), které pravděpodobně sloužilo jako shromaždiště. Vedle toho je doloženo více budov s obytnou i hospodářskou funkcí. Oproti starším stavbám je jedinou podstatnější změnou přítomnost [[kostel]]a.
Od [[11. století]] vznikaly dvorce i mimo sídlištní komplexy [[hradiště|hradišť]] a jejich funkce se pravděpodobně rozrůznila. Vedle hospodářského účelu se u [[Kosmas|Kosmy]] zmiňuje knížecí dvorec ve [[Zbečno|Zbečně]], který tvořil základnu při loveckých výpravách knížete a jeho
==
Ve [[12. století]] se některé původně panovníkovy dvorce dostaly darem do majetku církevních institucí, např. je toto známo o dvorci v [[Radonice nad Ohří|Radonicích nad Ohří]], který dostal [[strahovský klášter]]. Dvorce vlastnil i pražský ([[Kosmas]] se zmiňuje o jeho dvorci v Žerciněvsi, dnešních Žerčicích u [[Mladá Boleslav|Mladé Boleslavi]]) a olomoucký biskup.
=== Problematika dvorců v souvislosti se vznikem
Existence dvorce jakožto sídla rané [[pozemková šlechta|pozemkové šlechty]] je v českých zemích doložena od druhé poloviny [[12. století]]. Tyto dvorce se mohly nacházet jak na území středověkého [[město|města]] (např. Jarošův dvorec na [[Staré Město (Praha)|Starém Městě pražském]]), tak tvořily venkovská sídla šlechty. V této souvislosti se často nacházely v blízkosti venkovských kostelů (nejčastěji [[tribunový kostel|tribunových]]). V této souvislosti jsou dvorce chápány jako velmi důležitý indikátor emancipace šlechty, které se již nemusela pohybovat v bezprostřední blízkosti panovníka, aby si z jeho milosti udržela nebo i posílila své společenské postavení (skrze udělená [[beneficium|beneficia]]). Fakt, že velmožové dlouhodobě či trvale sídlili na svých venkovských sídlech, svědčí také o jejich vlastnictví více či méně rozsáhlých pozemků, které tvořily hospodářské zázemí dvora a vlastnili také množství jedinců, kteří se o hospodářství starali. Vznikem těchto šlechtických enkláv se zásadně začala měnit celá struktura českých zemí, kde se v dalších staletích mohla šlechta opírající se o své pozemkové majetky domáhat většího podílu na politické moci.
| |||