Ekonomika Albánie: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
z článku Albánie
 
m dopl.
Řádek 1:
{{Infobox - ekonomika
|obrázek = Toptani_Shopping_Mall_Tirana_2016.jpg
|popisek =[[Tirana]] je ekonomické centrum Albánie
|země =[[Albánie]]
|pořadí =
Řádek 10:
|HDP =
|změna HDP =
|HDP obyvatel ={{růst}} $13 368 (PPP, 2017 odhad)<ref>[http://www.financa.gov.al/files/userfiles/Programimi_EkonomikoFiskal/Kuadri_Makroekonomik_dhe_Fiskal/KMF_Periudhen_2014-2016_VKM_NR.73_date_23.01.2013.pdf]</ref><br>$6,222 (Nominal, 2017)
|HDP obyvatel =
|HDP sektory =
|inflace =
|chudoba =14,3% (2012)<ref name="cia.gov">{{cite web|url=https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/al.html|title=The World Factbook|publisher=|accessdate=3 March 2015}}</ref>
|chudoba =34,8% (2012)
|pracovní síla =1,280 mil. (2014)
|pracovní síla sektory =
|nezaměstnanost =17,3% (2015 odhad)<ref name="cia.gov"/>
|průměrná mzda =
|index snadnosti podnikání =
Řádek 22:
|dovoz =
|hrubý zahraniční dluh =
|veřejný dluh = {{negativní růst}}$8,782 mld. (prosinec 2014)<ref name="cia.gov"/>
|příjmy =
|výdaje =
Řádek 30:
'''Ekonomika [[Albánie]]''' prodělala od 90. let přechod od komunistická minulosti do volného trhu.
 
=== Zemědělství ===
[[Soubor:Albania pasture.jpg|náhled|left|Pastevectví v Albánii]]
Vytváří asi 24,6 % [[Hrubý domácí produkt|HDP]]. Téměř 58 % práceschopné populace je samostatně výdělečně činné v&nbsp;[[zemědělství]]. Převažuje rostlinná produkce. Pěstují se [[obilniny|obiloviny]], luskoviny, olejniny, [[Lilek brambor|brambory]], [[cukrová řepa]], [[zelenina]] (v pobřežních [[nížina|nížinách]] a horských kotlinách), v&nbsp;příhodných podmínkách se vyskytuje [[réva vinná|vinná réva]] nebo [[bavlna]]. Významné je pěstování [[tabák]]u, [[oliva|oliv]] a [[ovoce]] ([[jablko|jablka]], [[hruška|hrušky]], [[citrus]]ové plody) při pobřeží. Albánští zemědělci vypěstují 10&nbsp;000&nbsp;t ovoce a zeleniny, z&nbsp;čehož je 90 % prodáno na domácím trhu a 10 % jde na [[Vývoz|export]]. Vyrábí se med, mléko i&nbsp;nealkoholické a alkoholické nápoje. Živočišná výroba byla původně orientována hlavně na chov [[ovce|ovcí]] a koz (většina země je hornatá), ale postupně se zvyšují stavy [[tur domácí|skotu]] a [[prase domácí|prasat]]. Protože je Albánie přímořská oblast, má nezastupitelnou roli i&nbsp;[[rybolov]].
 
Řádek 41:
Celkem 60 % ziskové půdy pochází z&nbsp;pastvin a luk, 15 % z&nbsp;lesů, 15 % úhor a 10 % rašeliniště a bažiny.
 
=== Průmysl ===
[[File:Mallakastra-oil.jpg|thumb|Těžba ropy, Mallakastra]]
[[Soubor:Albania Export Treemap.jpg|náhled|Albánský vývoz]]
Řádek 62:
* služby 22 %
 
==== Stavebnictví ====
Albánské stavebnictví se podílí 9,1 % na tvorbě [[Hrubý domácí produkt|HDP]]. Vedle služeb je za posledních 10&nbsp;let nejvýrazněji se rozvíjejícím odvětvím albánského [[ekonomika|hospodářství]]. Výstavba nových [[hotel]]ů, turistických ubytovacích kapacit, administrativních budov, rekonstrukce stávajících nebo výstavba nových [[sídliště|sídlišť]], soukromých vil, rekonstrukce a výstavba nových [[silnice|silnic]] a rekonstrukce architektonických památek patří mezi každodenní hlavní priority albánského stavebnictví.
 
==== Energetika ====
[[File:Ulza Dam.jpg|thumb|Přehrada Ulza]]
Albánie získává 98 % elektrické energie z&nbsp;[[vodní elektrárna|vodních elektráren]]. Nachází se zde 83 malých a 3&nbsp;střední [[Vodní elektrárna|hydroelektrárny]] (malé hydroelektrárny mají kapacitu do 5 MW).<ref>{{citace elektronické monografie|titul=Energetika v Albánii|datum vydání=2006-06-22|url=http://www.mzv.cz/tirana/cz/obchod_a_ekonomika/energetika_v_albanii.html}}</ref> ERE oznámil, že v roce 2003 tyto malé a střední elektrárny vyrobily 41 milionů kWh. Podle tohoto zdroje kapacita vodních elektráren může být po rekonstrukci zvýšena až na 40&nbsp;MW.
Řádek 73:
Albánie není schopna potřebu elektřiny pokrýt z&nbsp;vlastních zdrojů. Země postrádá dostatečné množství energetických kapacit; není schopna z&nbsp;vlastních prostředků rehabilitovat stávající energetická zařízení, která, místo aby vyráběla elektřinu, chátrají. Tyto nedostatky jsou ve stálé větší míře nahrazovány dovozy ze zahraničí; během odpoledních hodin je [[elektrický proud]] vypínán. Více než 33 % z&nbsp;celkové spotřeby země se musí dovážet ze sousedních zemí, ale i&nbsp;zde se projevují vážné potíže. Systém se potýká nejen s finančními problémy, ale je limitován i&nbsp;špatným technickým stavem rozvodných sítí. Často tak dochází k&nbsp;přetížení a vážným poruchám, které vedou k&nbsp;výpadkům proudu. Od [[1. leden|1. ledna]] [[2005]] byla zvýšena cena elektrické energie, neboť vláda přestala finančně podporovat dováženou energii.
 
=== Služby ===
Služby patří k nejdynamičtěji se rozvíjejícím albánským odvětvím. Podílí se 46 % na tvorbě [[Hrubý domácí produkt|HDP]]. Nejvýznamnějšími z&nbsp;nich jsou [[telekomunikace]], [[turistika]], bankovní a pojišťovací služby
 
==== Telekomunikace ====
Patří mezi nejrychleji se rozvíjející odvětví služeb. K [[1. leden|1. lednu]] [[2005]] došlo k plné [[Ekonomická liberalizace|liberalizaci]] telekomunikačního trhu. Velký nárůst zaznamenal prodej mobilních telefonů. Na albánském trhu jsou v současnosti rozhodující dva operátoři mobilní sítě, která pokrývá téměř 90 % albánského území. Jedná se o&nbsp;[[AMC]] a [[Vodafone Albania]]. V&nbsp;březnu [[2004]] byla založena společnost [[Eagle Mobile]], jejímž hlavním cílem je budování sítě pro mobilní telefony. Společnost je 100 % vlastněna [[Albtelekom]]em (monopolním držitelem pevných linek).
 
=== Doprava ===
{{Podrobně|Železniční doprava v Albánii}}
[[File:Autostrada Durrës-Morina-04.jpg|thumb|Dálnice A1 v severní Albánii.]]