Východní fronta (první světová válka): Porovnání verzí

m
Robot: oprava formátování infoboxu nebo jiné blokové šablony; kosmetické úpravy
m (Robot: oprava formátování infoboxu nebo jiné blokové šablony; kosmetické úpravy)
| střetnutí = Východní fronta
| konflikt = [[První světová válka]]
| obrázek = Eastern Front (World War I).jpg|300px
| 300px
| trvání = 17. srpna 1914 – 3. března 1918
| místo = [[Střední Evropa|Střední]] a [[východní Evropa]]
| zeměpisná šířka =
 
 
== Průběh bojů ==
=== 1914 - přelom 1915/1916 ===
Válka na počátku války na Východní frontě probíhala především na historickém území [[Halič]]e (část dnešního Polska a Ukrajiny), v Kongresovém Polsku (ruský zábor Polska), ve Východním Prusku (dnes Polsko a ruská enkláva Kaliningradská oblast) a přilehlých oblastech Ruska (dnes Litva) a rovněž na území [[Bukovina (země)|Bukoviny]] (dnes součást Rumunska a Ukrajiny). Ruská armáda na počátku války překvapivě poměrně rychle zmobilizovala. Podnikla útok na Východní Prusko. V srpnu 1914 však [[německá armáda]] Rusy porazila v [[Bitva u Tannenbergu|bitvě u Tannenbergu]], ležícím ve Východním Prusku (dnes vesnice Stebark na území Polska).
 
| strany =
| isbn = 978-83-62689-26-2
}}</ref> Německé jednotky pronikly na počátku války jižní částí tohoto území až k řece Visle u Ivanogrodu (dnes Deblin) a odtud se pokusily dobýt Varšavu. Ruské oddíly provedly protiútok a zatlačily německou armádu zpět, téměř na výchozí pozice. Následovala druhá německá ofenzíva namířená proti ruským vojskům v okolí města Lodž. Po německém vítězství a dobytí Lodži se fronta stabilizovala na řece Bzuře, kde až do konce roku 1915 probíhaly těžké zákopové boje (u města Bolimov byl poprvé na východní frontě použit bojový plyn). V severní Kongresovce probíhaly těžké boje až do konce roku 1915 v okolí města Přasnyš a Augustov.
 
Na jihu východní fronty Rusové nicméně od listopadu 1914 úspěšně obléhali pevnost [[Pevnost Przemyśl|Przemyśl]], kterou nakonec v březnu roku 1915 získali. Zvrat v Haliči nastoupil po nové německo-rakousko-uherské ofenzívě a [[Bitva u Gorlice|bitvě u Gorlic]] v červnu roku 1915, kde došlo k protržení fronty. Tehdy Rusové opustili i Przemyśl.<ref>{{Citace monografie
}}</ref>
 
=== Přelom 1915/1916 - 1917 ===
Koncem roku 1915 se situace v Polsku stala pro Rusy neudržitelná. Fronta se nebezpečně vypínala na západ a hrozilo, že Němci v Polsku odříznou značnou část ruské armády. Ruský generální štáb rozhodl, že Polsko vyklidí. Bohužel rychle postupující Němci zatlačili ruskou armádu dál, než to bylo původně zamýšleno. Fronta se na konci 1915 a na počátku 1916 stabilizovala v lépe udržitelných pozicích a zákopy se táhly od hranic s Rumunskem přes střední Ukrajinu, střední Bělorusko a střední Lotyšsko k Baltskému moři. V této podobě se fronta udržela až do roku 1917.
 
V červnu 1916 zahájili Rusové podle očekávání ofenzívu, vedenou generálem Brusilovem (tzv. [[Brusilovova ofenzíva]]).<ref>http://nakladatelstvi-nzb.abchistory.cz/_0010-frantisek-cerny--moje-zaznamy-ze-svetove-valky-1914-1918.htm</ref> Díky této velice úspěšné ofenzívě Rusko dobylo Bukovinu a část Haliče.<ref>{{Citace monografie
}}</ref> V témže roce do války přistoupilo Rumunsko, které se připojilo k bojům proti Německu a Rakousku-Uhersku. O rok později, už po [[Únorová revoluce|únorové revoluci]], proběhla ruská [[Kerenského ofenzíva]], která však byla odražena. Ruská armáda musela ustoupit, při čemž ztratila i velkou část území dobytého při Brusilovově ofenzívě roku 1916.
 
=== 1917-1918 ===
Boje na východní frontě ustaly až v roce 1917, z důvodu revolucí, které se začaly projevovat v Rusku; bolševická revoluce v čele s Leninem (komunismus, bolševici slibují ukončení války) a hnutí za abdikaci cara Mikuláše II. Dne 7. listopadu 1917 proběhla v Rusku [[Říjnová revoluce]], která odstranila vládu vzešlou z únorové revoluce. 26. listopadu zahájili představitelé bolševiků jednání o míru s Německem.<ref name="pacner33">{{Citace monografie
| příjmení = Pacner
322 991

editací