Sedlecký klášter: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m - nicneříkající vlajky v ib
m Robot: oprava formátování infoboxu nebo jiné blokové šablony; kosmetické úpravy
Řádek 1:
{{Infobox - klášter
| jméno = Sedlecký klášter
| originální jméno =
| obrázek = Katedrála Nanebevzetí Panny Marie v Sedlci u Kutné Hory.jpg
| velikost obrázku = 320px
| popisek = Klášterní katedrála Nanebevzetí Panny Marie
| zeměpisná šířka = 49.96
| zeměpisná délka = 15.2902778
| loc-map =
| světadíl = [[Evropa]]
| stát = {{Vlajka a název|Česko}}
| kraj = [[Středočeský kraj|Středočeský]]
| místo = [[Sedlec (Kutná Hora)|Sedlec (část Kutné Hory)]]
| řád = [[cisterciácký řád|cisterciácký]]
| datum založení = [[1142]]
| datum zrušení = [[1783]]
| datum obnovení = [[1454]] (po husitském rabování), na konci 17. století
| mateřský klášter = [[klášter Valdsasy|Valdsasy]]
| dceřiný klášter = [[Zbraslavský klášter|Zbraslav]]<br />[[Klášterní Skalice|Skalice]]
| představený =
| představená =
| znak =
| velikost znaku =
}}
'''Klášter Sedlec''' býval nejstarším [[cisterciácký řád|cisterciáckým]] [[opatství]]m v&nbsp;[[České království|českém království]]. Byl založen roku [[1142]] šlechticem [[Páni z Cimburka|Miroslavem]] zřejmě na radu [[Seznam olomouckých biskupů a arcibiskupů|olomouckého biskupa]] [[Jindřich Zdík|Jindřicha Zdíka]]<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Charvátová
| jméno = Kateřina
| titul = Dějiny cisterckého řádu v Čechách 1142-1420. Fundace 12. století
| vydavatel = Karolinum
| místo = Praha
Řádek 36 ⟶ 37:
== Historie ==
[[Soubor:Cistercian monks.jpg|náhled|upright|vlevo|Cisterciáčtí mniši klučící les ''(středověká miniatura)'']]
Prvotní konvent v Čechách nového řádu přišel z bavorského [[klášter Valdsasy|kláštera Valdsasy]] roku 1142 a nové založení tak bylo napojeno na [[klášter Morimond|morimondskou]] větev řádu.<ref>''Fundace 12. století'', str. 103</ref> Řeholníci získali od fundátora zřejmě většinu jeho majetku<ref>''Fundace 12. století'', str. 104</ref> na jeho tehdejším území okolo Malína. Klášter zpočátku nenabyl příliš velkého významu a až do doby posledních Přemyslovců se s ním v písemnostech příliš často nesetkáváme.
 
Během hladomoru v&nbsp;době po [[bitva na Moravském poli|bitvě na Moravském poli]] se roku 1281 zhoršil stav hospodářství sedleckých mnichů natolik, že bylo nutné požádat [[generální kapitula|generální kapitulu]] o&nbsp;svolení k&nbsp;''rozptýlení konventu'', což znamenalo, že mniši dočasně odejdou na [[grangie]] či do jiných řádových domů.
Řádek 42 ⟶ 43:
{{Citát|Klášter sedlecký totiž upadl do tak veliké nouze, že tam nezůstalo zhola nic, čím by mohli bratři vyváznout ze své bídy...''|[[Zbraslavská kronika]]''<ref>''Fundace 12. století'', str. 106</ref>}}
 
Někdy v tuto dobu byl na místo opata zvolen [[Heidenreich Sedlecký|Heidenreich]], během jehož úřadu klášteru přibylo na významnosti a také byla založena první [[fundace]] na [[Zbraslavský klášter|Zbraslavi]]. Do sedmdesátých let 13. století se také datuje objev ložisek stříbrné rudy, který stojí za vznikem [[Kutná Hora|Kutné Hory]]. Klášter měl z&nbsp;dolů otevřených na svém území nemalé zisky a stejně tak vybíral poplatky z&nbsp;domů, lázní a mlýnů v&nbsp;Kutné Hoře. Heidenreich se stal jedním z&nbsp;rádců mladého krále [[Václav II.|Václava II.]] a právě ten jej požádal o&nbsp;nový konvent pro královský klášter na [[Zbraslav]]i. Roku [[1304]] doplatil klášter na blízkost Kutné Hory při obléhání vojsky [[Albrecht I. Habsburský|Albrechta Habsburského]], kdy mniši raději opustili klášterní budovy a nechali je vojákům napospas. Heidenreichova účast na politických námluvách s&nbsp;novopečeným [[seznam panovníků Svaté říše římské|římským králem]] [[Jindřich VII. Lucemburský|Jindřichem Lucemburským]] o&nbsp;dosazení jeho syna na trůn českých králů, zapříčinila útok kutnohorských měšťanů vyprovokovaný [[Konrád z Aufenštejna|maršálkem]] [[Jindřich Korutanský|Jindřicha Korutanského]]. Osazenstvu kláštera se podařilo útok odrazit.<ref>''Fundace 12. století'', str. 108</ref> Za vlády [[Jan Lucemburský|Jana Lucemburského]] byl klášter zatížen půjčkami svému králi a hospodářská situace donutila mnichy opět k rozptýlení konventu.<ref>''Fundace 12. století'', str. 108–109</ref> Ani finanční pomoc [[Karel IV.|Karla IV.]] a poté i jeho syna [[Václav IV.|Václava IV.]] nedokázala zastavit prohlubující se finanční propad sedleckého kláštera.<ref name="rfr1">''Fundace 12. století'', str. 112–113</ref> Navzdory tomu byl roku [[1357]] založen filiální klášter ve [[Klášterní Skalice|Skalici]] a osazen 12 mnichy v&nbsp;čele s&nbsp;novým opatem.<ref>''Fundace 12. století'', str. 120</ref>
[[Soubor:Kutná Hora, Sedlec, klášterní kostel, monstrance 01.jpg|náhled|upright|Sedlecká monstrance]]
Roku [[1412]] kutnohorští vyvraždili obyvatele klášterní vsi Malín a [[Husitství|husitské houfy]] klášter dobyly a vypálily [[24. duben|24. dubna]] [[1421]].Po husitském vpádu zůstal klášter v&nbsp;troskách, klášterní zboží bylo rozkradeno a přeživší mniši se uchýlili do jiných klášterů.<ref name="rfr1" /> Prozíraví cisterciáci sice archiv a cennosti včas odvezli do rakouského [[klášter Klosterneuburg|Klosterneuburgu]] a do Jihlavy, ale ne vše se jim vrátilo nazpět.{{#tag:ref|Jednou z&nbsp;mála dochovaných cenností je téměř metrová pozlacená monstrance nalezená roku 1702 zazděná ve výklenku štítu konventního kostela.<ref>''Fundace 12. století'', str. 145</ref>|group=pozn.}}<ref>''Fundace 12. století'', str. 115</ref> K&nbsp;obnově došlo [[1454]], kdy se v&nbsp;polorozbořeném klášteře usídlilo pár mnichů. Pro ubohý stav klášterního majetku došlo ke spojení s&nbsp;klášterem ve [[Klášterní Skalice|Skalici]], které vydrželo až do 18. století. Hospodářská situace se srovnala až koncem [[17. století]], ovšem roku 1783 byl klášter císařským dekretem zrušen.<ref>{{Citace sborníku
Řádek 69 ⟶ 70:
== Architektura ==
[[Soubor:Sedlec ruina.jpg|náhled|upright=1.2|Sedlecký klášter před barokní přestavbou]]
Soudí se, že zpočátku žili cisterciáci v&nbsp;jakýchsi provizorních budovách a až v&nbsp;druhé polovině 12. století se začalo se stavbou kláštera. Po polovině 13. století pravděpodobně v&nbsp;klášterní bráně vznikl dvojlodní kostel sv. Filipa a Jakuba, který sloužil i laickým návštěvníkům. Byl zbořen na počátku 19. století, kdy musel ustoupit stavbě silnice.
 
Na přelomu 13. a 14. století byl na půdorysu [[kříž|latinského kříže]] postaven opatem Heidenreichem pětilodní konventní kostel Panny Marie o&nbsp;délce 87 metrů.{{#tag:ref|Sedlecký kostel Panny Marie byl druhou největší stavbou v Čechách hned po konventním chrámu zbraslavského kláštera.|group=pozn.}} Architektonicky navazoval na severofrancouzské katedrály, na pětilodí navazoval trojlodní [[transept]] a polygonální ochoz s&nbsp;věncem kaplí. V&nbsp;klášterním areálu byl opatský dům s kaplí, kaple sv. Kosmy a Damiána, hostinský dům, špitál, hospodářský dvůr se sýpkou a hřbitov Všech svatých.<ref>''Fundace 12. století'', str. 141–142</ref>
 
Kvůli kritickému nedostatku financí byla po husitském řádění obnovena pouze nejnutnější stavení a k&nbsp;zásadní přestavbě došlo až koncem 17. století z&nbsp;iniciativy opata [[Jindřich Snopek|Jindřicha Snopka]] (1651–1709), který svěřil přestavbu konventního kostela nejprve [[Pavel Ignác Bayer|Pavlu Ignáci Bayerovi]]<ref>''Cisterciácké kláštery'', str. 39</ref> a poté mladému staviteli [[Jan Blažej Santini-Aichel|J. B. Santinimu]], jenž dokončil velkolepou přestavbu v&nbsp;duchu [[Barokní gotika|barokní gotiky]].<ref name="rfr2">''Cisterciácké kláštery'', str. 40</ref> Kostelní klenba byla dokončena roku [[1705]] a o&nbsp;tři roky později byl kostel znovu vysvěcen.<ref name="rfr2" /> Interiér byl zařízen dřevěnou architekturou oltářů ve stylu barokní gotiky podle návrhů J. B. Santiniho Aichla, tři oltářní obrazy dodal [[Petr Brandl]].
Řádek 105 ⟶ 106:
* {{Citace sborníku
| příjmení =
| jméno =
| autor =
| odkaz na autora =
Řádek 171 ⟶ 172:
| isbn = 978-80-87258-22-4
}}
* Kotrba, Josef: ''Česká barokní gotika''. Praha 1972
* Teplý, Libor – Vácha, Štěpán, ''Splendissima basilica: Chrám Nanebevzetí Panny Marie a sv. Jana Křtitele v Sedlci u Kutné Hory''. Kutná Hora 2009, ISBN 978-80-254-6017-7
 
Řádek 271 ⟶ 272:
{{Kutnohorské památky}}
{{Portály|Architektura a stavebnictví|Česko|Křesťanství|}}
 
[[Kategorie:Cisterciácké kláštery v Česku]]
[[Kategorie:Gotické kláštery v Česku]]