Wikipedie

Viskózová vlákna: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
m Robot: Wikipedie jako zdroj; kosmetické úpravy
úprava textu a odkazů
Řádek 1:
[[File:CSIRO ScienceImage 7342 Rayon fibre.jpg|thumb|250px|Viskózové vlákno 2800 x zvětšené]]
'''Viskózová vlákna''' (mezinárodní zkratka: '''CV''') jsou výrobky z regenerované celulózy.
'''Viskózová vlákna''' (mezinárodní zkratka: '''CV''') jsou výrobky z regenerované celulózy. <ref name = "Kie"> Kiessling/Matthes: ''Textil-Fachwoerterbuch'', Berlin 1993, ISBN 3-7949-0546-6, str. 400-401</ref>
 
== Chemické složení ==
 
[[Soubor:Cellulose Haworth.svg|thumbnail|250px|Zjednodušený vzorec molekuly celulózy]]
[[Celulóza]], jako základní surovina pro výrobu viskózy, je přírodní [[polymer]], tedy organická sloučenina s molekulovým řetězcem.
'''Viskóza''' se získává '''regenerací''' celulózy. <ref>{{Citace elektronické monografie
{{zdroj?}}
| titul = Untersuchung zur Regeneration
'''Viskóza''' se získává regenerací celulózy.
| url = https://www.academia.edu/14118933/Untersuchungen_zur_Regeneration_und_Trocknung_bei_der_Herstellung_von_Cellulose-Aerogelen
 
| datum vydání = 2016
| datum přístupu = 2017-02-22
| vydavatel = Academia
| jazyk = německy
}}</ref>
== Historický vývoj ==
V roce 1855 objevil Švýcar ''Audemars'' nitrocelulozu, ze které ''Hilaire de Chardonnet'' v roce 1884 poprvé vyrobil [[textilní vlákno]]. Na technologii obdržel francouzský patent a začal vlákno průmyslově vyrábět.
Začátkem 20. století přišla první viskózová vlákna na trh jako (podstatně levnější) náhrada za [[přírodní hedvábí]] a později za [[bavlna|bavlnu]] a [[ovčí vlna|vlnu]].
 
Ve 20. století bylo vyvinuto několk druhů modifikovaných viskózových vláken:
V obou světových válkách byl blokován dovoz všech důležitých textilních materiálů do [[Evropa|Evropy]] a viskózová vlákna zůstala jako téměř jediná surovina pro textilní průmysl.
 
polynozické (1951 Japonsko) <ref>{{Citace elektronické monografie
Koncem 60. let minulého století dosáhla světová produkce tohoto vlákna asi 3,5 milionu [[tuna|tun]], v roce 2009 byly zaznamenány 3,8 miliony tun vláken, z toho asi 85 % [[stříž]]e <ref>http://www.cirfs.org/frames_04.htm</ref> a za rok 2014 se udávala světová produkce s 6 miliony tun. (Z moravskoslezského [[Paskov]]a bylo v témže roce dodáno 258 000 tun celulózy k výrobě viskózových vláken). <ref>Výroční zpráva firmy Lenzing AG za rok 2015: http://www.lenzing.com/fileadmin/template/pdf/konzern/geschaftsberichte_gb_ugb_jfb/GB_2014_D.pdf</ref>
| titul = Polynosic fiber
| url = http://cameo.mfa.org/wiki/Polynosic_fiber
| datum vydání = 2017
| datum přístupu = 2017-02-22
| vydavatel = CAMEO
| jazyk = anglicky
}}</ref>
 
vlákno s vysokou pevností za mokra (HWM) 1960 <ref>{Citace elektronické monografie
== Výroba ==
| titul = The Manufacturing Process of Rayon
Celulóza je sice obsažena v buněčných stěnách každé rostliny, k rentabilní výrobě viskózy se však hodí jen určité druhy dřeva. Typicky se používá [[Buk lesní|buk]] <ref>http://www.lenzing.com/en/pulp/home.html</ref> nebo [[smrk]] <ref>http://www.lenzing.com/fileadmin/template/pdf/konzern/lenzing_gruppe/Brochure_Biocel.pdf</ref>, které obsahují např. 40 a více % celulózy <ref>http://chemistry.ujep.cz/userfiles/files/Celuloza.pdf</ref>, ekonomicky výhodnější mohou být stromy rychleji rostoucí.
| url = http://www.teonline.com/knowledge-centre/manufacturing-process-rayon.html
| datum vydání = 2017
| datum přístupu = 2017-02-22
| vydavatel = Textile Exchange
| jazyk = anglicky
}}</ref>
 
vlákno ''Tencel'' (zvlákňování v rozpouštědle) 1992 <ref name = "Sin"> Sinclair: ''Textiles and Fashion'', Elsevier 2014, ISBN 9780857095619, str. 81-89</ref>
K výrobě 1 tuny vlákna je zapotřebí cca 6 [[Metr krychlový|m<sup>3</sup>]] dřeva a 2 tuny chemikálií.
 
Spotřeba viskózových vláken byly celosvětově poprvé zaznamenána v roce 1930 s cca 240 000 tunami, v roce 1960 se odhadovala na 2 miliony tun a v roce 1973 na 4 miliony tun. <ref>{{Citace elektronické monografie
Postup výroby (ve zkratce):
| titul = Polyester & Cotton: Uneequal Competitors
Ze dřeva je nutno vyrobit nejprve viskózu - chemicky čistou celulózu. Toho se dosahuje např. kyselým sulfitovým varným postupem - várce v hydrogensiřičitanu (např. hořečnatém) a kyselině siřičité. Po várce následuje vícestupňové praní, bělení a třídění, které je pokračováním delignifikace (odstraňování ligninu, hemicelulóz a dalších látek). Výsledným produktem je viskózová celulóza vhodná pro výrobu viskózových vláken.
| url = http://www.coton-acp.org/modules/docpool/files/atelierspolyester-coton.pdf
[[Soubor:Rayon_synth.png|250px|thumb|Schéma výroby viskózy z celulózy použitím hydroxidu sodného a sulfidu uhličitého.]]
| datum vydání = 2016-10-06
<ref>http://www.cirfs.org/frames_03_02.htm</ref> Působením [[hydroxid sodný|hydroxidu sodného]] na ''celulozu'' vznikne ''alkalicelulosa'',
| datum přístupu = 2017-02-22
ta se sulfiduje [[sirouhlík]]em a vzniká ''xanthogenát celulózy''.
| vydavatel = CAMEO
Xanthogenát se rozpouští v hydroxidu sodném, vzniká viskóza.
| jazyk = anglicky
 
}}</ref> V roce 2014 dosáhla spotřeba 6 milionů tun, na jejich výrobě se podílelo asi 30 firem <ref name = "Hol"> {{Citace elektronické monografie
(Po zrání a filtraci) se viskóza zvlákňuje v lázni z [[Kyselina sírová|kyseliny sírové]] a [[Síran zinečnatý|síranu zinečnatého]], vlákenná hmota prochází tryskami (jejichž velikostí je určena jemnost hotového vlákna).
| titul = Die eigentliche Baumwolle
 
| url = http://www.proholz.at/zuschnitt/48/die-eigentliche-baumwolle-machen-ja-wir/
Vlákno se v plastickém stavu dlouží, případně chemicky upravuje nebo stříhá na určitou [[stapl]]ovou délku.
| datum vydání = 2017
 
| datum přístupu = 2017-02-22
Viskózová vlákna se dodávají jako [[filament]] nebo [[stříž]], lesklá, matovaná, barvená nebo bělená ve hmotě v [[Jemnost příze|jemnostech]] a délce (u stříže) podle účelu použití.
| vydavatel = proHolz
 
| jazyk = německy
Vedle základního typu vlákna se vyrábí modifikované druhy, např.: vysoce pevné, [[modalová viskózová vlákna|modalové]]<ref>http://www.cirfs.org/frames_03_03.htm</ref> nebo polynozické.
}}</ref> Jedna z největších je rakouská firma [[Lenzing AG]] (17 % podíl), ke které patří také závod v moravskoslezském [[Paskov]]ě (258 000 tun celulózy). <ref name = "Hol"> {{Citace elektronické monografie
| titul = Die eigentliche Baumwolle
| url = http://www.proholz.at/zuschnitt/48/die-eigentliche-baumwolle-machen-ja-wir/
| datum vydání = 2017
| datum přístupu = 2017-02-22
| vydavatel = proHolz
| jazyk = německy
}}</ref>
== Výroba ==
<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Manufacturing
| url = https://www.slideshare.net/MArslanSohail/viscose-rayon-m-arslan-sohail-ts1-a/4
| datum vydání = 2017
| datum přístupu = 2017-02-22
| vydavatel = Linkedin Corporation
| jazyk = anglicky
}}</ref>
[[Soubor:Rayon_synth.png|250px|thumb|Schéma výroby viskózy z celulózy použitím hydroxidu sodného a sulfidu uhličitého]]
Surovina k výrobě viskózového vlákna je celulóza vyrobená síranovou technologií z bukového (v Evropě) nebo smrkového a eukalyptového dřeva (v Asii). <ref name = "Fok">{{Citace elektronické monografie
| titul = Fokus Mehrwert
| url = http://www.lenzing.com/fileadmin/template/pdf/konzern/geschaftsberichte_gb_ugb_jfb/GB_2014_D.pdf
| datum vydání = 2014
| datum přístupu = 2017-02-22
| vydavatel = Lenzing
| jazyk = německy
}}</ref>
 
Z celulózy se rozpuštěním v hydroxydu sodném tvoří xanthogenát, ze kterého po průchodu tryskou v lázni z kyseliny sírové a síranu zinečnatého vzniká nepřetržitě textilní vlákno. Vlákno se potom zjemňuje dloužením, chemicky upravuje a případně stříhá na délku podle podmínek dalšího použití.
== Vlastnosti ==
<ref name = "Pos"> Pospíšil a kol.: ''Příručka textilního odborníka'', SNTL Praha 1981, str. 164-173</ref>
Obyčejné viskózové vlákno dosahuje v suchém stavu jen asi 80-90% pevnosti [[bavlna|bavlny]] a za mokra klesá na polovinu vlastní hodnoty.
 
Vedle základního typu vlákna se (zpravidla s pomocí chemické úpravy zvlákňovací lázně) vyrábějí modifikované druhy, např. [[lyocell]], vysoce pevná, [[modalová viskózová vlákna|polynozická]], vlákna se [[hořlavost textilií|sníženou hořlavostí]](FR) aj <ref name = "Pos"> Pospíšil a kol.: ''Příručka textilního odborníka'', SNTL Praha 1981, str. 164-172</ref>
Modifikované druhy viskózy se vyrábí až s dvojnásobnou pevností oproti bavlně a tato klesá v mokrém stavu jen asi o 25%.
 
Na 1 tunu viskózových vláken se spotřebuje cca 3 tuny dřeva. <ref>{{Citace elektronické monografie
Výrobky z viskózového vlákna mají příjemný omak, dobrou savost a (ve směsích s jinými vlákny a v závislosti na struktuře tkaniny) nemačkavost.
| titul = Medienübergreifende Umweltkontrolle
Při vyšších teplotách se však snadno sráží a nejsou odolné proti biologickým vlivům.
| url = http://www.umweltbundesamt.at/fileadmin/site/umweltthemen/industrie/pdfs/MUK/07_Lenzing.pdf
| datum vydání = 2004
| datum přístupu = 2017-02-22
| vydavatel = Umweltbundesamt (Rakousko)
| jazyk = německy
}}</ref>
 
Vlákna se vyrábějí v jemnostech 0,9 - 28 [[tex (jednotka)|dtex]], [[filament]]y od 6,7 tex f18 až do 200 tex f 700 <ref name = "Pos"/>
S [[barvení textilií|barvením]] běžnými prostředky (i ve vlákenné hmotě) a [[bělení textilií|bělením]] nejsou u viskózy žádné problémy.
 
Většina vláken se stříhá na délku 20-60 <ref name = "Sin"/> na začátku 21. století se asi 10 % zpracovává na netkané textilie <ref name = "Net"> Jirsák/Kalinová: ''Netkané textilie'', TU Liberec 2003, ISBN 80-7083-746-2</ref> a 15 % vláken se vyrábí ve formě filamentu. <ref name = "Sin"/>
Za dlouhovlákennou [[bavlna|bavlnu]]<ref>Ceny bavlny na burze v Brémách v říjnu 2014: http://www.baumwollboerse.de/index.php?l=1&n=9,0,0</ref> se často platí dvojnásobek a za jemnou [[ovčí vlna|vlnu]]<ref>Ceny australské vlny v 1. dekádě 21. století: http://blumenthal-zeitung.blogspot.de/2014/03/swm-wollpreise.html</ref> čtyřnásobek ceny obyčejné (nemodifikované) viskózové stříže<ref>Ceny viskózové stříže v září 2014: https://www.zauba.com/import-viscose-fibre/hs-code-55041000-hs-code.html</ref>.
 
== PoužitíVlastnosti ==
Viskózová vlákna všech druhů mají specifickou hmotnost 1,52 cN/cm<sup>3</sup> a vysokou navlhavost (26-28%).
[[Soubor:Rayon closeup 1.jpg|thumbnail|200px|Detail tkaniny z viskózové [[příze]] (cca 50x zvětšeno)]]
Standardní vlákna mají nízkou pevnost a vysokou tažnost za mokra, jsou sráživá při vyšších teplotách a hořlavá. Snadno se barví a bělí, po vyprání mají jen nízký sklon ke třepení a [[žmolkování]]. <ref name = "Pos"/>
<ref name = "Pos"> Pospíšil a kol.: ''Příručka textilního odborníka'', SNTL Praha 1981, str. 164-173</ref>
Viskózový filament se používá u všech výrobků, které mají mít vlastnosti podobné přírodnímu hedvábí a nesmějí být příliš drahé. Jsou to zejména [[tkanina|tkaniny]] na halenky, šatovky a podšívkovina.
 
Průměrná cena viskózových vláken dosahovala ve 2. dekádě 21. století cca 2 USD / kg. <ref name = "Fok"/>
Viskózová stříž se snadno mísí s bavlnou, vlnou nebo syntetickými vlákny. [[Příze]] se nejčastěji používá k výrobě tkanin na (krátkodobě) módní vrchní ošacení. Hlavní důvod (mimo nižších nákladů) je líbivý lesk, který viskóza výrobkům dodává. Jestliže však podíl tohoto vlákna ve směsi přesahuje 30 %, kalhoty nebo sako se rychle opotřebí.
 
Srovnání fyzikálně mechanických vlastností některých druhů viskozových vláken s bavnou: <ref name = "Pos"/>
U modifikovaných druhů viskózových vláken jsou tyto nedostatky téměř zcela odstraněny a i směsi s vyšším obsahem viskózy jsou vhodné pro vrchní ošacení. Oblíbené je také na příklad pletené spodní prádlo ze směsi modal/bavlna v poměru 50/50.
{| class="wikitable"
|-
! Druh vlákna !!standardní !!HWM<br />(pevnost<br />za mokra) !! [[modalová viskózová vlákna|polynozická]] !! [[Lyocell|tencel]] !! vysoce pevná<br />(kordový<br />filament)!![[bavlna]]
|-
| Pevnost za sucha (cN/[[tex (jednotka)|tex]]) || 12-18 || 30-35 || 30-50 || 40-44 ||42-70||20-40
|-
| Tažnost za sucha (%) || 15-30 || 15-30 || 8-18 || 14-16 || 7-15|| 7-9
|-
| Pevnost za mokra (% suché pev.) || 55-65 || 70-80 || 70-80 || 85 || 70-80 || 110-120
|-
| Tažnost za mokra (%) || 110-130 || 120-150 || 120-150 || 110-10 || 150-200 || 150-200
|}
== Použtí ==
[[Soubor:Rayon closeup 1.jpg|thumbnail|250px|Detail tkaniny z viskózové [[příze]] (cca 50x zvětšeno)]]
* [[Stapl]]ové příze z viskózové [[stříž]]e se vyrábějí převážně ze směsi s přírodními a umělými vlákny v jemnostech asi do 10 tex. <ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = The Development of Viscose Industry
| url = http://www.lenzing.com/fileadmin/template/pdf/konzern/lenzinger_berichte/ausgabe_76_1997/LB_1997_04_Keshavamurthy.pdf
| datum vydání = 1997
| datum přístupu = 2017-02-20
| vydavatel = Lenzinger Berichte
| jazyk = anglicky
}}</ref>
:Tkaniny a pleteniny z nich se používají na svrchní ošacení, spodní prádlo, bytové a dekorační textilie ručně pletací příze
* [[Filament]]ové příze se zpracovávají do tkaním (asi 80 %) nebo pletením s použitím především na podšívkovinu, pneumatikové kordy
* [[Netkané textilie]] z viskózových vláken jsou známé hlavně ze zdravotnických potřeb <ref name = "Pos"/>
 
== Reference ==
Řádek 62 ⟶ 134:
== Literatura ==
* Alfons Hofer, ''Stoffe : 1. Textilrohstoffe, Garne, Effekte'', str. 108-155 , 7. völlig überarbeitetet Auflage, Frankfurt am Main : Deutscher Fachverlag, 1992, ISBN 3-87150-366-5
* Kiessling/matthes: ''Textil-Fachwoerterbuch'', Berlin 1993, ISBN 3-7949-0546-6, str. 400
* T.Meyer zur Capellen: ''Lexikon der Gewebe'', Deutscher Fachverlag, Frankfurt/Main 2001, ISBN 3-87150-725-3, str. 361
 
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/Viskózová_vlákna“