Pasteurella multocida: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
+
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m Robot doplnil chybějící <references />; kosmetické úpravy
Řádek 1:
{{Taxobox
| jméno = ''Pasteurella multocida''
| obrázek =
| popis obrázku =
| šířka obrázku =
| doména = [[bakterie]] (Bacteria)
| kmen = [[Proteobacteria]]
Řádek 18:
| url = http://www.catalogueoflife.org/col/details/species/id/010cddd308f54b36264bd7781e0df049
| jazyk = anglicky
}}</ref>
}}
 
Řádek 32:
| strany = 169
| jazyk = česky
}}</ref> ''Pasteurella multocida'' se ale vyskytuje i jako [[komenzál]] na [[Sliznice|sliznicích]] [[Dutina ústní|dutiny ústní]] či [[Horní cesty dýchací|horních cest dýchacích]] u klinicky zdravých zvířat a onemocnění způsobí při oslabení imunity v důsledku vnějších vlivů, případně je ''Pasteurella multocida'' [[Sekundární infekce|sekundárním patogenem]] nebo součástí smíšených infekcí. ''Pasteurella multocida'' může způsobit i onemocnění člověka a to infekci měkkých tkání, případně i celkové septické onemocnění po kousnutí psem, kočkou či králíkem.<ref name=""veterinární mikrobiologie""/>
 
== Vzhled ==
Řádek 47:
| isbn = 9780723432371
| jazyk = anglicky
}}</ref> modře se obarví jen oba konce tyčinek, střed zůstane světlý. Takto se dá identifikovat zvláště v orgánových roztěrech barvených dle Giemsy,<ref name=""veterinární mikrobiologie""/> v hnisavých ložiscích a v hnisu ale může být pro přímou detekci bakteriálních buněk příliš málo.<ref name="Sherris490">{{Citace monografie
| příjmení = Ryan
| jméno = Kenneth J.
Řádek 91:
== Antigenní vlastnosti ==
 
S výjimkou R-fáze mají bakteriální buňky na svém povrchu termostabilní kapsulární K-antigen a O-antigen,<ref name=""veterinární mikrobiologie""/> které patří chemicky mezi [[lipopolysacharidy]].<ref name=""microbiology314""> MARLEY, Bryan. ''Clinical Veterinary Microbiology'',s. 314</ref><ref name="ferrets"/> Podle specifického typu K-antigenu se ''P. multicida'' dělí na pět séroskupin, A, B, D, E a F.<ref name=""microbiology314""/><ref name="ferrets"/> a na 16 různých somatických sérotypů podle typu O-antigenu (ty jsou očíslované 1-16)<ref name=""microbiology314""/><ref name=""veterinární mikrobiologie""/> Jednotlivé sérovary ''P. multocida'' se označují písmenem označující séroskupinu, následuje dvojtečka a číslo somatického sérotypu.
 
Některé sérovary jsou přímo spojené s určitým onemocněním a liší se od sebe i patogenitou k určitému hostiteli.
Řádek 147:
| url = http://vetweb.cz/progresivni-atroficka-rinitida-prasat-review/
| jazyk = česky
}}</ref> Podle tohoto nového systému se u prasat vyskytují kapsulární biovary 1, 2, 3, 8, 12, 13 a 14.<ref name="veterinářství"/>
 
== Faktory patogenity ==
Řádek 157:
== Kultivace na mikrobiologických půdách ==
 
''P. multocida'' roste na [[Agar|obyčejném]], lépe na krevním agaru,při optimální teplotě kolem 37 &nbsp;°C a pH 7,2-7,8. Viditelné kolonie vytvoří za 24 - 48 hodin. V tekutých půdách obohacených [[Pepton|peptonem]], hydrolyzátem [[Kasein|kaseinu]] nebo ptačím [[Sérum|sérem]] naroste za 16-24 hodin s difuzním zákalem a následným viskózním sedimentem. Při kultivaci ze smíšených infekcí se používá selektivní medium obsahující [[antibiotikum]] [[klindamycin]], které brání růstu jiných bakterií.<ref name=""microbiology310""> MARLEY, Bryan. ''Clinical Veterinary Microbiology'',s. 310</ref>
 
Pasteurely na pevných kultivačních půdách snadno disociují, takže se můžeme setkat s hladkou, mukózní i drsnou fází růstu ''P. multocida''. Silně virulentní a opouzdřené bakterie izolované z akutních [[Epizootie|epizootií]] zpravidla rostou v S-fázi v podobě hladkých, lesklých, konvexních, charakteristicky nasládle zapáchajících a světlolomných kolonií velikosti 2–3 mm, s tendencí splývat. Sérotyp A tvoří větší, mukoidní kolonie, a to díky přítomností velkého pouzdra tvořeného [[Kyselina hyaluronová|kyselinou hyaluronovou]].<ref name=""microbiology310""/> Kolonie sérotypu D mohou díky své světlolomnosti nabývat měňavých barev.<ref name="ferrets">{{Citace monografie
Řádek 171:
| isbn = 978-0-7216-9377-4
| jazyk = anglicky
}}</ref>
 
Ze sporadických případů chronické cholery lze vykultivovat kolonie plošší, menší (1–2 mm), namodralé barvy, nesvětlolomné a ohraničené. Takové izoláty jsou obvykle méně virulentní a neopouzdřené. Někdy vyrůstají pasteurely v podobě mukózních, vlhkých, velkých, šedých a splývajících kolonií - tato M-fáze je typická pro pasteurely kultivované z případů chronických [[Bronchopneumonie|bronchopneumonií]]<ref name=""veterinární mikrobiologie""/> a či o neopouzdřené avirulentní kmeny. Virulentní izoláty mohou během kultivací disociovat a růst v podobě namodralých, šedých i drsných kolonií. Rozdílné růstové formy mohou být do určité míry ovlivněny složením média; mají význam pro výběr imunogenních kmenů. V R-fázi rostou především starší kmeny po opakované pasáži na živných půdách.<ref name=""veterinární mikrobiologie""/>
Řádek 179:
== Rozšíření ==
 
Vyskytuje se celosvětově, většinou jako komenzál na sliznicích bezpříznakových nosičů. Volně ve vodě může přežít i rok, dlouho přežívá také v organickém materiálu.<ref name=""microbiology307""/> Bakterie ničí [[sluneční světlo]], při vysušení zanikají za 2-3 dny. Teploty nad 60 &nbsp;°C ničí pasteurely během několika minut. Za stejnou dobu je ničí běžné dezinfekční prostředky – [[formaldehyd]], [[fenol]], [[louh sodný]] i [[Draselný louh|draselný]], [[betapropiolakton]] nebo [[glutaraldehyd]].
 
== Historie výzkumu ==
Řádek 206:
| isbn = 3794521692
| jazyk = německy
}}</ref> O rok později byla bakterie izolována [[Henri Toussaint|Henri Toussaintem]]em<ref name="poultry"/><ref name="Geschichte"/> a ten také dokázal, že je tato příčinou cholery.<ref name="poultry"/>
 
V roce 1880 izoloval bakterii také [[Louis Pasteur]].<ref name="poultry"/> Ten v sérii experimentů prokázal, že staré kultury pasážované na živných půdách nezpůsobují po inokulaci onemocnění drůbeže, ale navozují u zvířat [[Imunita (biologie)|imunitu]] proti infekci.
Řádek 231:
 
== Reference ==
 
<references />
 
[[Kategorie:Pasteurellaceae]]