Tučapy (okres Uherské Hradiště): Porovnání verzí

bez shrnutí editace
'''Tučapy''' se nachází v [[Okres Uherské Hradiště|okrese Uherské Hradiště]], kraj [[Zlínský kraj|Zlínský]], zhruba 10 km západně od [[Uherské Hradiště|Uherského Hradiště]]. Leží na mírném svahu Chřibů obráceném k severovýchodu.Po vystoupení na pole Roviny za vesnicí se rozvine krásný pohled do údolí řeky Moravy a na protilehlé Bílé Karpaty.Katastrální výměra obce je 245 ha.
 
== '''1.Základní geografické údaje''' ==
1.1 Umístění obce v krajině
 
Tučapy leží v nížině Dolnomoravského úvalu v nadmořské výšce 320 metrů, v mírně zvlněném reliéfu, kde se střídají široce zaoblené hřbety s mělkými rozevřenými údolími. <ref>{{Citace monografie|příjmení=|jméno=|příjmení2=|jméno2=|titul=Zlínský kraj,města a obce zlínského kraje|vydání=|vydavatel=|místo=|rok=|počet stran=|strany=|isbn=}}</ref>Nerovné terény tučapského katastru jsou na několika místech sesuvné. <ref>{{Citace monografie|příjmení=HUbáček|jméno=J.|příjmení2=|jméno2=|titul=Přírodní poměry okresu|vydání=|vydavatel=|místo=|rok=|počet stran=|strany=|isbn=}}</ref>Sesuvné terény jsou vyvolány příkrými svahy a malou údržlivostí hornin. V takových místech našeho katastru převládají jílovité sedimenty. K sesutí dochází přemokřením celé suťové vrstvy, například táním sněhu nebo delším obdobím vydatných dešťů.V trati Pastviska byl velký sesuv půdy v letech 1937 a 1970. Za vesnicí směrem na Boršice dochází k sesuvu půdy téměř každoročně v jarním období.<ref name=":0">{{Citace monografie|příjmení=Kaňovský|jméno=Jaroslav|příjmení2=|jméno2=|titul=850 let obce Tučapy|vydání=|vydavatel=|místo=|rok=1981|počet stran=|strany=|isbn=}}</ref>
Po stránce archeologické nebyl katastr obce Tučap dosud prozkoumán.Je známo jen několik nálezů ze 13. a 14. století. Na parcele číslo 46 bylo nalezeno 10 pazourkových paleolitických nástrojů. Z toho byly 2 nožíky, 1 šipka, 5 škrabadel a 2 úlomky. Jedna nádobka sivé barvy 9,5 cm výšky a tři pokličky téže kultury z doby knížecí a železný srp ostře lomeného tvaru s protáhlým rovným koncem. Nálezy jsou uloženy ve Slováckém muzeu v Uherském Hradišti.<ref>{{Citace monografie|příjmení=|jméno=|příjmení2=|jméno2=|titul=Vlastivědný sborník|vydání=|vydavatel=|místo=|rok=1941|počet stran=|strany=63|isbn=}}</ref> Na rozhraní Humének a Panských byly vykopány základy panské tvrze s různou železnou industrií a kostrovými hroby. V roce 1939 byl v blízkosti tvrze v kulturních vrstvách se středověkými střepy vykopán depot tří velkých železných srpů.<ref>{{Citace monografie|příjmení=|jméno=|příjmení2=|jméno2=|titul=Vlastivědný sborník|vydání=1942|vydavatel=|místo=|rok=|počet stran=|strany=|isbn=}}</ref>
 
== '''Historie''' ==
První písemná zmínka o obci se vyskytuje v nadační listině z roku [[1131]], vydané biskupem Jindřichem Zdíkem.<ref name="pasport">{{Citace elektronické monografie
| url = http://prehledy.pasportizacezk.cz/index.php?kat=23&id=4423
Tučapy patří mezi nejstarší obce okresu Uherské Hradiště. Zpočátku podléhala obec panství Spytihněvskému, později panství velehradskému. Velehradský klášter svěřoval panství v Tučapech různým šlechtickým rodům, v držení Tučap se jich vystřídala celá řada.<ref name=":0" /> První písemná zmínka o obci se vyskytuje v nadační listině z roku 1131 k nově postavenému kostelu sv. Václava v Olomouci, vydané biskupem [[Jindřich Zdík|Jindřichem Zdíkem]]. Listina rozděluje majetek olomoucké diecéze, k probošství Spytihněvskému příslušel i majetek vesnic, tedy i obce Tučapy.<ref name=":1">{{Citace monografie|příjmení=|jméno=|příjmení2=|jméno2=|titul=Uherskohradišťsko|vydání=|vydavatel=Muzejní a vlastivědná společnost|místo=Brno|rok=1992|počet stran=|strany=|isbn=80-85048-39-6}}</ref>
 
==== '''2.1.Nejstarší záznamy''' ====
 
Kolem roku 1131 Tučapy spolu s Veligradem, Kostelany a Ořechovem tvořily panství, které náleželo k probošství Spytihněvskému.<ref name=":2">{{Citace monografie|příjmení=Wolny|jméno=Gregor|příjmení2=|jméno2=|titul=Topografie IV.|vydání=|vydavatel=|místo=|rok=|počet stran=|strany=|isbn=}}</ref> Další osudy nejsou po sto let znamenány až do roku 1228, kdy Přemysl Otakar I. ve své darovací listině vymezuje hranice darovaného území klášteru Velehradskému až po Polešovice, tam je uvedeno jméno Tzaplanzan. <ref>{{Citace monografie|příjmení=Schwoy|jméno=František Josef|příjmení2=|jméno2=|titul=Topografie II.|vydání=|vydavatel=|místo=|rok=|počet stran=|strany=|isbn=}}</ref>Další záznam v roce 1370,kdy pan Dětřich z Moravan přenechal část tučapského panství panu Jarohněvovi z Buchlovic. Majetek tučapského panství vykazoval 3 dvory a 1 tvrz. Tvrz se zapisuje roku 1527 a 1528. Zbytky tvrze byly objeveny v trati Huménky a Panské.<ref>{{Citace monografie|příjmení=Nekuda|jméno=Vladimír|příjmení2=Unger|jméno2=Josef|titul=Hrádky a tvrze na Moravě|vydání=|vydavatel=|místo=|rok=1981|počet stran=|strany=|isbn=}}</ref> Bývaly často zakládány na přírodou chráněném místě. Sídla drobné šlechty jsou s životem a celou strukturou vesnice velmi těsně spjata. Pod pojmem tvrz rozumíme opevněné sídlo drobného šlechtice,které stávalo přímo na vsi nebo v její těsné blízkosti a souviselo zpravidla s hospodářským dvorem. Dvorem rozumíme, komplex budov, obytných i hospodářských. Někdy souvisel dvůr s tvrzí, ale jindy sloužil sám, jako sídlo drobné šlechty.
 
==== '''2.1.1 Archiv''' ====
 
Obecní archiv ze starších dob není žádný. Nejstarší knihy z minulého století jsou uloženy v Okresním archivu v Uherském Hradišti (protokoly z roku 1827, parcelní protokoly z roku 1828 a záznamy finančního rázu z roku 1891).Starší listiny o výkupech,privilegiích, povinnostech neexistují.Obecní kronika se vede od roku 1930.<ref name=":0" />
 
==== '''2.1.2 Kronika obce''' ====
 
V letech 1931 - 1985 vedl kroniku Jaroslav Kaňovský. Za německé okupace bylo nařízeno odevzdat kroniky ke zničení. Jaroslav Kaňovský původní uschoval u manželčiných rodičů ve Stříbrnicích a koupil novou,do které opsal pár méně významných zpráv a tu odevzdal. Za roky 1946 a 1947 záznamy vedl Pavel Pokorník. Po svém návratu do Tučap se vedení kroniky opět ujal Jaroslav Kaňovský. Vedl ji až do roku 1985. Zápis za roky 1986,1990 až 2000 provedl František Hrančík. V letech 1987 - 1989 kroniku vedla Jarmila Křivová. Od roku 2001 do roku 2007 kroniku zapisoval Josef Zbořil. Po něm se vedení kroniky ujala Zuzana Zapletalová.
 
=== '''Dějiny''' ===
'''2.2.Hlavní vývojové etapy - dějiny'''
 
Počátky osídlení od 10. století měla pro území okresu Uherské Hradiště význam existence dřívějších velkomoravských hradisek. Kolem některých hradisek se v průběhu středohradišťního období dotvářela postupně hustá síť zemědělských sídlišť - vesnic, na něž plynule navazovalo mladší osídlení z 10.-12. století až do první poloviny 13. století.
 
V době zániku feudálního zřízení v roce 1848 bylo území dnešního okresu Uherské Hradiště rozděleno do šesti panství, tří statků a obvodu magistrátu Uherského Brodu. Tučapy byly součástí panství Velehrad.<ref name=":1" />
 
==== '''První světová válka''' ====
První světová válka postihla i Tučapy. V obci byly vylepeny mobilizační vyhlášky, které určovaly nástup mužů do války. Z obce do války odešlo 85 mužů. Během čtyřleté války nastoupilo vojenskou službu z Tučap 107 mužů ve věku od 18 do 50 let. Nastal nedostatek peněz, obec dostala předpis výkupu obilí a hovězího dobytka pro armádu. V říjnu roku 1915 dostala obec předepsané dodat pro armádu 300 q žita, 200 q pšenice a 100 q brambor. Předpisy dávek se stále zvětšovaly. Občané se bránil, postrachem se pro ně staly rekvizice až šestkrát ročně. Ceny potravin a oblečení rostly, byly zavedeny příděly potravin. V roce 1916 byla nařízena rekvizice všech mosazných a měděných předmětů (kliky, hmoždíře, kotle) ke zpracování a výrobě vražedných nástrojů. Z vojáků,kteří v letech 1917 - 1918 dostali dovolenou, se mnozí na frontu nevrátili. Ukrývali se na půdách, ve stodolách a v lesích. Z Tučap položilo život ve válce 18 vojáků a 4 občané zůstali nezvěstní. Na jejich památku byl postaven pomník. Rakousko- Uherská říše se rozpadla a 28.10.1918 byl Československý stát prohlášen za samostatný.<ref name=":0" /> Legionáři z Tučap - Botlík Josef 3.pluk, 12.rota,Rusko - Holoubek Metoděj ,Rusko - Malík Cyril 35. pluk,6.rota, střelec,Itálie - Němeček Jan, 2. dělostřelecká divize,Rusko, v odboji KSČ Staré Město vězněn v letech 1939-1945 - Zbořil František 39.pluk,střelec, Itálie.<ref>{{Citace monografie|příjmení=Čoupek|jméno=Jiří|příjmení2=Paule|jméno2=Otakar|titul=Českoslovenští legionáři - rodáci a občané okresu Uherské Hradiště 1914-1920|vydání=|vydavatel=Státní okresní archiv|místo=|rok=2000|počet stran=|strany=|isbn=}}</ref>  První roky po válce vládla v republice bída a nezaměstnanost.
 
==== Druhá světová válka ====
V březnu 1939 překročila německá armáda hranice naší republiky, Adolf Hitler donutil vládu vydat rozkaz ke kapitulaci našeho vojska. Ze svobodné republiky se stal protektorát Čechy a Morava. Začal se organizovat odboj. V Tučapech byla místní skupina ustavena v květnu 1940, k dispozici měla dobře uschované zbraně a střelivo. Vše se však prozradilo a tak došlo k zatýkání a věznění 6 našich občanů. Nedostávalo se potravin a průmyslového zboží. Byl zaveden přídělový systém na lístky. V roce 1942 odebralo německé vojsko ze zdejšího kostela oba zvony. Na nucené práce do Říše bylo odesláno 28 mužů a 4 ženy. Dne 28.dubna 1945 se rumunská vojska přibližovala od Polešovic a Vážan do Tučap. V podvečer byla naše vesnice úplně obsazena vítězným vojskem. K prvnímu slavnostnímu shromáždění se občané sešli 3. května, při čemž provedli volbu 12 členů Národního výboru. Na počest osvobození byla 6.května uspořádána slavnost stavění máje s proslovem, básněmi a hudbou. Z německých věznic a koncentračních táborů se kromě jednoho vězně všichni vrátili.<ref name=":0" /> Jeho jméno bylo připsáno na Památník padlých v 1.světové válce.V roce 1953 proběhla měnová reforma. Všechny peníze byly vyměněny za nové.Byly zrušeny potravinové lístky a zaveden volný nákup.
 
'''2.3 Název obce Tučapy'''
 
=== '''2.3 Název obce Tučapy''' ===
Kdy a z čeho vzniklo jméno naší obce nelze přesně určit. Je původu slovanského z 10. století.
 
O původu jmen několika vesnic pod hradem Buchlovem se vypravuje tato pověst. Za starých časů se vesničkám neříkalo nijak,byly to jen skupiny chalup a dvorů.Zatoulaný pes hradního pána z Buchlova dal vesnicím jména. Zbrojnoši začali psa hledat v Tučapech zvolali : "Tu čapí". Postupně vznikly názvy vesnic Břestek,Tupesy, Zlechov, Střílky, Tučapy.<ref>{{Citace monografie|příjmení=Buchlovan Beneš|jméno=Bedřich|příjmení2=|jméno2=|titul=Buchlovská knížka pověstí|vydání=|vydavatel=Dvorek|místo=Uherské Hradiště|rok=1991|počet stran=46|strany=|isbn=80-900866-0-8}}</ref>
 
'''2.4 Pečeť obce'''
 
Nejstarší obecní pečeť Tučap pochází z první poloviny 19. století. Byla mosazná o průměru 35 mm. V pečetním poli, lemovaném jemnou linkou, je v barokním štítě vpravo hrozen, vlevo vinařský nůž. Opis -PECZET DIEDINY TUCZAP - je vrouben vavřínovým věncem a mezery mezi slovy jsou vyplněny ornamentem. Vinný hrozen je dokladem pěstování vinné révy v obci
 
'''2.5 Znak a prapor'''
 
Právo užívat prapor a znak bylo obci uděleno 26.5.2000 .Při oslavách 870 let první zmínky o obci v roce 2001 byly vysvěceny obecní symboly - prapor a znak
O starodávné slovanské kolonizaci svědčí dodnes tvar obce - silniční typ. Silniční vsi mají domy seřazeny vedle sebe po obou stranách silnice. Usedlosti vytvářejí nesouvislou domovní frontu. Hospodářské budovy jsou na jedné straně dvora pod společnou střechou s budovami obytnými. Uprostřed obce je malá náves.<ref name=":1" />
 
'''3.1 Budovy'''
 
První obyvatelé se usadili v místech nynějšího dolního konce vesnice. K trvalému pobytu je udržely pozemky panských dvorů. příbytky upravili z dřeva a hlíny. Dříve se domy označovaly domovními znameními nebo vývěsními štíty podle řemesel a cechů majitelů. Soupis domů se uskutečnil z příkazu Marie Terezie v roce 1750. V naší obci značení začalo od Boršic. První dům po levé straně silnice byl označen číslem 1. Číslování postupně pokračovalo po levé straně až po číslo 26, tam překročilo číslování na pravou stranu vesnice a pokračovalo číslem 27 opačným směrem až k číslu 35. Statistika z roku 1750 potvrzuje, že v té době bylo v Tučapech 35 rodinných domků. V průběhu dalších dvou století vyrostla další stavení, která dostala další čísla. Již v době, kdy byl u nás zaváděn Josefínský katastr, bylo u nás ve skutečnosti více čísel, více domů než bylo úředně zjištěno. Mnoho domů mělo více než jedno číslo, bydleli tam tzv. hofeři. Takže v seznamu z roku 1789 je zapsáno v Tučapech 49 čísel, ale roku 1820 už jen 45 domovních čísel. Od začátku 20. století se ke stavbě domů užívalo hliněných cihel, zvaných vepřovice. Krytinou střechy byla sláma. Těchto doškových chaloupek bylo v roce 1930 v Tučapech šest, poslední byla zbořena v roce 1932. Původně mělo obydlí jen jednu místnost,později byla část místnosti oddělena a určena pro přípravu jídel.V dalších letech se stavěla vpředu jizba, za ním malá tmavá kuchyně,pak komůrka a chlévy pro dobytek. Vedle jizby zůstával průjezd do dvora.Později se nad nekrytým průjezdem stavěly kůlny pod společnou střechou celého stavení.Někde za dvorem bývalo humno.Na pokraji humna stávala stodola,za ní bylo humno vysázeno ovocnými stromy.Jizba mívala dvě malá okna a nízký strop.Podél stěn,na kterých visely obrázky svatých, stávaly lavice a v rohu stůl. Na kachlových kamnech s pecí spávaly děti.Nad postelí viselo bidlo na šaty a kožichy. Na další oblečení byly truhlice a kostny. Kamna i pec se vytápěly z kuchyně, v ní byl koutek zvaný ohniště a nad ním otevřený komín, v něm se udilo maso.Kouř unikal otvory, říkalo se jim dymník.<ref name=":0" />
Po roku 1945 se začalo v obci více budovat. Bylo postaveno 9 nových rodinných domků a obecní dům MNV. U starých domků v předních částech byla úzká okna nahrazována trojdílnými a čtyřdílnými. Omítka přední strany byla nabarvena dvěma i třemi barvami. před okny byly upraveny květinové zahrádky. Komory byly upraveny na obývací místnost, chlévy byly zrušeny a přebudovány na koupelny a prádelny.
 
3.2 '''Názvy tratí'''
 
Floriány, Obecniska, Horky, Roviny, Ludiny, Hajné, Huménko, Panské, Krajina, Vinohrad, Kučovánky, Oujezdy, Desátkoví, Záhumenice, Chrástí, Klínky, Padělky, Stará hora, Koščálniska, Seča, Rybníky, Grefty.<ref name=":1" />
Výraznou z dálky viditelnou dominantou obce je [[Kostel svatého Cyrila a Metoděje (Tučapy)|kostel svatých Cyrila a Metoděje]]. Ve vsi je také pomník padlým v I. světové válce a nad vsí kaplička Božího srdce Páně.<ref name="pasport" />
 
'''4. Nedochované pamětihodnosti'''
 
4.1 Tvrz
 
Tvrz se zapisuje roku 1527 a 1528. Zbytky tvrze byly objeveny v trati Huménky a Panské. <ref name=":32">{{Citace monografie|příjmení=Nekuda|jméno=Vladimír|příjmení2=Unger|jméno2=Josef|titul=Hrádky a tvrze na Moravě|vydání=|vydavatel=|místo=|rok=1981|počet stran=|strany=|isbn=}}</ref>Bývaly často zakládány na přírodou chráněném místě. Sídla drobné šlechty jsou s životem a celou strukturou vesnice velmi těsně spjata. Pod pojmem tvrz rozumíme opevněné sídlo drobného šlechtice,které stávalo přímo na vsi nebo v její těsné blízkosti a souviselo zpravidla s hospodářským dvorem. Dvorem rozumíme, komplex budov, obytných i hospodářských. Někdy souvisel dvůr s tvrzí, ale jindy sloužil sám, jako sídlo drobné šlechty.<ref name=":32" />
 
4.2 Kaple
 
V obci nebyla kaple ani zvonice.Za císaře Josefa II. vyšlo nařízení,aby každá vesnice měla svou zvonici. Tím se měla v každé vsi zvýšit bezpečnost. Mohlo se zvonit na poplach,při požáru nebo při jiném nebezpečí. Roku 1863 vystavěli občané kapli na památku příchodu sv. Cyrila a Metoděje na Moravu. Byla vystavěna pouze z kamenů a na hliněné maltě. V neděli po Všech svatých roku 1863 byla slavnostně posvěcena. Na památku tohoto svěcení bývá v pondělí po Všech svatých sloužena mše a slaví se hody. V kapli se konala bohoslužba dvakrát v roce.Pro zajištění duchovního správce bylo nutné vybudovat bydlení.V roce 1922 se ustavila Jenota sv. Cyrila a Metoděje, která za přispění občanů vystavěla domek vedle kaple, číslo popisné 39.V roce 1933 byla kaple zbořena a na jejím místě byl postaven filiální kostel.<ref name=":0" /> Obec Tučapy náleží do [[Římskokatolické farnosti Boršice.]]
 
'''4.3 Památky'''
 
4.3.1 Kostel svatého Cyrila a Metoděje
 
Na základě povolení památkového úřadu v Brně byla původní kaple v červenci 1933 zbořena.Po zdlouhavé dokumentaci a administrativě, stavební práce pokračovali velmi rychle. Svěcení kaple proběhlo 30.9.1934. Roku 1940 byly poprvé vykonány obřady svatého týdne - Zelený čtvrtek, Velký pátek, Bílá sobota, Vzkříšení, Slavnost Božího těla.<ref name=":12">{{Citace monografie|příjmení=Kaňovský|jméno=Jaroslav|příjmení2=|jméno2=|titul=850 let obce Tučap|vydání=1981|vydavatel=|místo=|rok=|počet stran=|strany=|isbn=}}</ref> V roce 1942 bylo místo pod kazatelnou upraveno pro umístění křtitelnice a nových jesliček. Byl zřízen hřbitov u kostela. Zvony z kostela odvezli Němci na výrobu zbraní. Následující rok byly pořízeny nové zvony. V roce 1946 byla provedena přístavba kostela pro varhany,následující rok byly varhany koupeny. Kostel byl přístavbou posunut k silnici o 52 metrů.<ref name=":5">{{Citace monografie|příjmení=|jméno=|příjmení2=|jméno2=|titul=Kronika obce|vydání=|vydavatel=|místo=|rok=|počet stran=|strany=|isbn=}}</ref> Sochu Panny Marie u kostela dala postavit v roce 1929 Marie Soukalíková č.p.43
 
4.3.2 Pomník padlých
 
4.3.3 Kaplička Božího srdce Páně
 
Kapličku dal postavit roku 1940 starosta obce Vojtěch Fryšták pro svou nemocnou dceru.
 
'''4.4 Drobné sakrální památky'''
 
Sochu Panny Marie u kostela dala postavit v roce 1929 Marie Soukalíková.
V neděli 9.11. 1913 se slavilo 50 let trvání kaple a byly posvěceny dva kříže -kamenný kříž v horní části vesnice darovala rodina Fryštákova a dřevěný kříž u kaple,který věnovala rodina Soukalíkova.
 
'''4.5 Přírodní památka [[Koukolky]]'''<p>Nařízením Okresního úřadu Uherské Hradiště byla oblast v roce 2002 prohlášena za přírodní památku, evidenční číslo 2183.</p>Představuje enklávu lučních porostů a bývalých pastvin s teplomilnou florou a faunou v druhy rostlin, z nichž některé se zde vyskytují již na jediné lokalitě .Rozloha je 1,36 ha.Nadmořská výška je od 260 do 290 metrů nad mořem. Jedná se o východní svah.Informační cedule uvádí výskyt těchto rostlinných druhů. Lokalita byla vyhlášena v kategorii přírodní památka v roce 2002. V tomtéž roce proběhla první likvidace náletových dřevin a sečení travnatých ploch. Lokalita je součást honitby, nenachází se zde žádné myslivecké zařízení. Území je využíváno k procházkám zejména obyvateli Tučap.Občasné návštěvy nepředstavují pro území zátěž.
 
Louky a pastviny na jihovýchodním okraji Chřibů, asi 0,5 km od obce Tučapy. Území tvoří svah pod zemědělskými terasami s převážně východní až severovýchodní orientací v nadmořské výšce 260 - 290 metrů. Terén je značně nerovný díky sesuvům v minulém století.<p>Geologie - Podklad tvoří zlínské souvrství račanské jednotky magurského flyše charakteristické střídáním pískovců zčásti vápnitých a pískovců glaukonitických.</p><p>Geobotanicky náleží území do zóny karpatské ostřicové dubohabřiny.Flora -</p>( Luční společenstvo je z hlediska zastoupení travin charakteristické výskytem válečky Luční. Z ohrožených rostlinných druhů zde nalezneme vstavač osmahlý a vstavač vojenský, kozinec vičencovitý, vyskytuje se zde hvězdnice chlumní. V území je i značný podíl křovin, nejčastěji zde roste svída krvavá, růže šípková, hloh nebo ptačí zob obecný.
Vzhledem k rozloze lokality bylo doporučeno sečení celé lokality najednou, a to jedenkrát ročně v období květen- červen.)
 
== 5.Budování v obci ==
== '''5.1 Škola''' ==
 
Pro venkovský lid bývaly do roku 1774 v českých zemích jen školy farní.Děti chodily pěšky do školy v Boršicích. Škola v Boršicích byla malá a chatrná.Než aby tučapští občané dávali peníze na novou školu v Boršicích, rozhodli se postavit si vlastní školu.Zemská školní rada v Brně stavbu povolila.Stavební kámen získali občané v Huménkách ze starých základů bývalé tvrze.Dne 25.6.1883 byl položen základní kámen.Ještě téhož roku byla stavba dokončena. Dne 2.9.1884 začalo vyučování. Prvním učitelem byl Bartoloměj Beneš, který zde působil od roku 1884 do roku 1891.Zemská školní rada povolila od roku 1921 dvoutřídní školu, ale stále s jednou učebnou.V roce 1934 byla provedena nadstavba školní budovy. V roce 1965 byla dvoutřídní škola pro stále klesající počet žáků změněna na jednotřídní. Veškeré vyučování bylo od 1. září 1976 zrušeno.Děti docházeli do školy Polešovic a Vážan.<ref name=":0" /> V současnosti žáci navštěvují Základní školu v Polešovicích. Po zrušení výuky byla budova školy předána k užívání n.p. Zdravotnického zásobování Brno. V roce 1994 byla budova pronajata soukromému podnikateli.
 
'''5.2 Kulturní dům'''
 
V akci "Z" byla postavena budova kulturního sálu s pohostinstvím a obchodem Jednota. Stavba trvala v letech 1972-1975. V pohostinství se často střídali nájemníci.
 
'''5.3 Silnice'''
 
V roce 1890 se začala stavět silnice z Boršic do Tučap. Silnice vedla kolem hluboké zmoly, říkalo se jí "Cikánova zmola". V květnu 1935 byly zasazeny při okresní silnici od Boršic do Tučap konečníky a kilometrovníky. V červnu začalo spravování silnice na horním konci. V tomtéž roce bylo dokončeno budování silnice z Tučap do Vážan, kterou budoval Uherskohradišťský okres. Roku 1945 byla vybudována kanalizace a poté byly vydlážděny silnice a cestychodníky.
 
'''5.3.1 Doprava'''
 
Zásobování palivem a potravin do obchodů se konávaly koňskými nebo kravskými potahy.Spojení s okresním městem se vzhledem k velké vzdálenosti (12 km) uskutečnilo jen zřídka a to jen koňskými potahy. Hospodyně chodili pěšky na trh do Uherského Hradiště, někdy do Bzence. Přes pole k vlakovému nádraží v Nedakonicích vedl chodník,za deštivého počasí špatně schůdný. V letech 1925 se objevily na silnicí první autobusy soukromých majitelů, kryté plachtami.Jezdili mezi Uherským Hradištěm a Buchlovicemi. V letech 1929 - 1931 dojížděl i z Tučap autobus soukromého majitele denně do Uherského Hradiště a několikrát denně do Nedakonic.Další autobus jezdil přes Boršice, na zastávku do Boršic lidé chodili pěšky. Pravidelná doprava státním autobusem byla zahájena 1. ledna 1952.
 
'''5.4 Vodovod'''
 
V roce 1906 Tučapy zřídily jeden u nejstarších vodovodů okresu Uherské Hradiště.
 
'''5.5 Telefon a Rozhlas'''
 
V roce 1942 byl v naší obci zřízen telefon. Hovorna byla v hostinci. V roce 1981 bylo v obci 11 telefonních stanic. V prosinci 1947 byl zahájen provoz rozhlasu. Po obci bylo napojeno šest amplionů. Tím skončilo oznamování vyhlášek a nařízení bubnováním.
 
== 6.Spolky v obci ==
* Sbor dobrovolných hasičů
* SK Tučapy
* Dohlížecí výbor Jednoty zanikl v roce 1990.
 
== '''7. Kultura''' ==
Společenské akce na vesnici řídili dva stárci - mladší a starší, které si chasa zvolila .Povinností stárek bylo starat se o mše za nemocné a o výzdobu křížů. K povinnosti stárků náleželo pořádání veselic a stavění máje. V současné době společenské akce pořádá Sbor dobrovolných hasičů nebo Obecní úřad.
 
'''7.1 Hlavní kulturně-historické události či tradice'''
 
K vedení pochodu při Velikonočním klepání jsou ustanoveni žáci,kteří vycházejí Základní školu. Tzv. stárci neklepou,ale mají v rukou odznak k udržování pořádku.<ref name=":0" /> Zvyk klepání na Velikonoce trvá v Tučapech dodnes. Začíná na Zelený čtvrtek a končí v poledne na Bílou sobotu.<ref name=":5" />
V roce 2000 byla obec oceněna Modrou stuhou za společenský život v obci v rámci soutěže [[Vesnice roku]] v rámci regionu Zlínského kraje.<ref>{{Citace monografie|příjmení=Stejskal|jméno=Jiří|příjmení2=|jméno2=|titul=Deset let obnovy venkova 1991-2001|vydání=|vydavatel=|místo=|rok=|počet stran=|strany=|isbn=}}</ref>
 
'''7.2 Divadlo'''
 
První divadelní hrou v roce 1920 bylo drama - Černý kříž v lese. Poté se téměř každoročně střídala divadla s různou tematikou. V prosinci 1940 zavítala do obce divadelní společnost,která sehrála 11 divadelních her a 2 pohádky.V letech 1920 -1958 vylo celkem sehráno 73 divadelních představení.<ref name=":0" />
 
'''7.3 Kino'''
 
V roce 1948 bylo zřízeno zvukové kino. Promítání probíhalo v hostinci do roku 1952. Pak bylo kino zrušeno. V roce 1965 bylo zařízení kina přeneseno do zdejší školy.V dalších letech nebyly plány návštěvnosti splněny, v domácnostech přibylo televizorů a provoz kina byl zrušen.
 
== '''8.Obyvatelstvo''' ==
Ke dni 28.8. 2006 zde žilo 237 obyvatel. Ke dni 9.12. 2016 má obec 253 obyvatel.
 
57

editací