Muflon evropský: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
mBez shrnutí editace
Vivian (diskuse | příspěvky)
Řádek 40:
V prehistorických dobách žili mufloni na evropské pevnině, jak dosvědčují archeologické nálezy kostí a lebek. V době historické, po poslední ledové době žili už pouze na ostrovech Sardinie a Korsiky.<ref name="Savci"/> Muflon i jeho nejbližší příbuzný ovce mufloní neboli kruhorohá (''Ovis orientalis'') byli dávno v pravěku domestikováni a stali se základem chovu domácích ovcí.
 
Podle jiné, dnes převažující, teorie je však muflon potomkem domácí neolitické ovce a na Korsiku i Sardinii byl v 8.–6. tisíciletí př. n. l. dovezen lidmi. Teprve zde pak zpětně zdivočel. Prokázat skutečný původ muflona je značně problematické. Na rozdíl od koz, kde je spolehlivým vodítkem tvar rohů, je u ovcí téměř nemožné podle kosterních pozůstatků rozlišit divoké ovce od zvířat v raném stadiu domestikace.
 
Z Korsiky a Sardinie se muflon již v historickém období začal šířit po celém [[Středomoří]]. Patrně ho znali již staří [[Starověké Řecko|Řekové]], zcela jistě ho chovali staří [[Římané]], kteří jeho maso podávali na hostinách. Používali ho i při [[Gladiátorské zápasy|hrách v cirku]].<ref>Dunkle, Roger: ''Gladiátoři''. Praha: Vyšehrad, 2011, s. 297-318</ref>
 
Z Itálie se mufloni později dostali do [[Rakousko|Rakouska]] a [[Německo|Německa]]. Již na konci 17. století byli mufloni chováni v císařské oboře u [[Vídeň|Vídně]], odkud se zřejmě dostali i na naše území. Zprávy o chovu divokých ovcí na našem území pocházejí už ze 16. a 17. století, není však jisté, jestli šlo o muflony nebo nějaký asijský druh (ovce mufloní, ovce stepní [[argali]]). Teprve u zpráv z 2. pol. 19. století není pochyb o tom, že se jednalo skutečně o muflony. Nejprve byli vysazeni do Staré obory u [[Hluboká nad Vltavou|Hluboké nad Vltavou]], odtud se postupně rozšířili do dalších oblastí. Nejlépe se jim daří na skalách a kamenité půdě, kde si mohou dobře obrušovat neustále dorůstající [[Kopýtko|kopýtka]] – spárky. U muflonů chovaných na měkkém podkladě spárky přerůstají a způsobují kulhání zvířat. V současné době je [[Česko]] světovou špičkou v chovu muflonů.<ref>[http://www.lumix33.estranky.cz/clanky/mufloni-zver/mufproovc Historie muflonů - Magazín Koktejl]</ref> Z lesního závodu v [[Židlochovice|Židlochovicích]] u Brna například pochází 8 z 10 největších mufloních trofejí na světě. I když přesné světové počty muflonů nejsou známy, v Česku žije zhruba 35,8 % světové mufloní populace. Mufloni se v Česku loví od 1. 8. do 31. 12., většinou na čekané, roční odstřel zde činí asi 7500 jedinců a mírně se zvyšuje. To, že se v Česku muflonovi tak daří, má i své stinné stránky. Mufloní zvěř je v mnoha lokalitách několikanásobně přemnožena a působí značné škody na lesním porostu i přízemní vegetaci. Trofejí z muflona jsou rohy - toulce, trofej se většinou upravuje jako celá [[Preparace|preparovaná]] hlava, nikoli jako lebka. Výtečná mufloní [[Zvěřina (maso)|zvěřina]] se chutí podobá [[Jehněčí maso|jehněčímu masu]], avšak zvěřina z beranů ulovených v době říje silně páchne.
Z Itálie se mufloni později dostali do [[Rakousko|Rakouska]] a [[Německo|Německa]]. Již na konci 17. století byli mufloni chováni v císařské oboře u [[Vídeň|Vídně]], odkud se zřejmě dostali i na naše území.
Zprávy o chovu divokých ovcí na našem území pocházejí už ze 16. a 17. století, není však jisté, jestli šlo o muflony nebo nějaký asijský druh (ovce mufloní, ovce stepní [[argali]]). Teprve u zpráv z 2. pol. 19. století není pochyb o tom, že se jednalo skutečně o muflony. Nejprve byli vysazeni do Staré obory u [[Hluboká nad Vltavou|Hluboké nad Vltavou]], odtud se postupně rozšířili do dalších oblastí. Nejlépe se jim daří na skalách a kamenité půdě, kde si mohou dobře obrušovat neustále dorůstající [[Kopýtko|kopýtka]] – spárky. U muflonů chovaných na měkkém podkladě spárky přerůstají a způsobují kulhání zvířat. V současné době je [[Česko]] světovou špičkou v chovu muflonů.<ref>[http://www.lumix33.estranky.cz/clanky/mufloni-zver/mufproovc Historie muflonů - Magazín Koktejl]</ref> Z lesního závodu v [[Židlochovice|Židlochovicích]] u Brna například pochází 8 z 10 největších mufloních trofejí na světě. I když přesné světové počty muflonů nejsou známy, v Česku žije zhruba 35,8 % světové mufloní populace. Mufloni se v Česku loví od 1. 8. do 31. 12., většinou na čekané, roční odstřel zde činí asi 7500 jedinců a mírně se zvyšuje. To, že se v Česku muflonovi tak daří, má i své stinné stránky. Mufloní zvěř je v mnoha lokalitách několikanásobně přemnožena a působí značné škody na lesním porostu i přízemní vegetaci. Trofejí z muflona jsou rohy - toulce, trofej se většinou upravuje jako celá [[Preparace|preparovaná]] hlava, nikoli jako lebka. Výtečná mufloní [[Zvěřina (maso)|zvěřina]] se chutí podobá [[Jehněčí maso|jehněčímu masu]], avšak zvěřina z beranů ulovených v době říje silně páchne.
 
== Potrava ==
Řádek 53 ⟶ 52:
 
== Rozmnožování ==
Doba námluv probíhá v listopadu, někdy i v prosinci. Muflončata se rodí asi po 22 týdnech, většinou po jednom, někdy po dvou mláďatech. Mláďata se rodí nejen všem dospělým muflonkám, ale dokonce i silným muflonkám starým pouze jeden rok. Muflončata se rodí již počátkem března a samičky během jara a léta tak fyzicky vyspějí, že koncem roku již přichází do říje. Tyto muflonky pak přivádějí na svět mláďata koncem června. Hlas muflonnímufloní zvěře je podobný hlasu ovcí, je to krátké bečení, které již z dálky označuje táhnoucí či pasoucí se tlupu. Varovným signálem při vzrušení je ostré syknutí.
 
== Odkazy ==