Verze z 7. 12. 2016, 20:54 editovat LukasOfCzechia (diskuse \| příspěvky) 200 editací mBez shrnutí editace značka: editace z Vizuálního editoru ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 28. 2. 2017, 13:18 editovat zrušit editaci Vivian (diskuse \| příspěvky) 48 editací m →‎Rozmnožování značka: editace z Vizuálního editoru Přejít na další porovnání →
Řádek 40: V prehistorických dobách žili mufloni na evropské pevnině, jak dosvědčují archeologické nálezy kostí a lebek. V době historické, po poslední ledové době žili už pouze na ostrovech Sardinie a Korsiky.<ref name="Savci"/> Muflon i jeho nejbližší příbuzný ovce mufloní neboli kruhorohá (''Ovis orientalis'') byli dávno v pravěku domestikováni a stali se základem chovu domácích ovcí. Podle jiné, dnes převažující, teorie je však muflon potomkem domácí neolitické ovce a na Korsiku i Sardinii byl v 8.–6. tisíciletí př. n. l. dovezen lidmi. Teprve zde pak zpětně zdivočel. Prokázat skutečný původ muflona je značně problematické. Na rozdíl od koz, kde je spolehlivým vodítkem tvar rohů, je u ovcí téměř nemožné podle kosterních pozůstatků rozlišit divoké ovce od zvířat v raném stadiu domestikace. Z Korsiky a Sardinie se muflon již v historickém období začal šířit po celém [[Středomoří]]. Patrně ho znali již staří [[Starověké Řecko\|Řekové]], zcela jistě ho chovali staří [[Římané]], kteří jeho maso podávali na hostinách. Používali ho i při [[Gladiátorské zápasy\|hrách v cirku]].<ref>Dunkle, Roger: ''Gladiátoři''. Praha: Vyšehrad, 2011, s. 297-318</ref> Z Itálie se mufloni později dostali do [[Rakousko\|Rakouska]] a [[Německo\|Německa]]. Již na konci 17. století byli mufloni chováni v císařské oboře u [[Vídeň\|Vídně]], odkud se zřejmě dostali i na naše území. Zprávy o chovu divokých ovcí na našem území pocházejí už ze 16. a 17. století, není však jisté, jestli šlo o muflony nebo nějaký asijský druh (ovce mufloní, ovce stepní [[argali]]). Teprve u zpráv z 2. pol. 19. století není pochyb o tom, že se jednalo skutečně o muflony. Nejprve byli vysazeni do Staré obory u [[Hluboká nad Vltavou\|Hluboké nad Vltavou]], odtud se postupně rozšířili do dalších oblastí. Nejlépe se jim daří na skalách a kamenité půdě, kde si mohou dobře obrušovat neustále dorůstající [[Kopýtko\|kopýtka]] – spárky. U muflonů chovaných na měkkém podkladě spárky přerůstají a způsobují kulhání zvířat. V současné době je [[Česko]] světovou špičkou v chovu muflonů.<ref>[http://www.lumix33.estranky.cz/clanky/mufloni-zver/mufproovc Historie muflonů - Magazín Koktejl]</ref> Z lesního závodu v [[Židlochovice\|Židlochovicích]] u Brna například pochází 8 z 10 největších mufloních trofejí na světě. I když přesné světové počty muflonů nejsou známy, v Česku žije zhruba 35,8 % světové mufloní populace. Mufloni se v Česku loví od 1. 8. do 31. 12., většinou na čekané, roční odstřel zde činí asi 7500 jedinců a mírně se zvyšuje. To, že se v Česku muflonovi tak daří, má i své stinné stránky. Mufloní zvěř je v mnoha lokalitách několikanásobně přemnožena a působí značné škody na lesním porostu i přízemní vegetaci. Trofejí z muflona jsou rohy - toulce, trofej se většinou upravuje jako celá [[Preparace\|preparovaná]] hlava, nikoli jako lebka. Výtečná mufloní [[Zvěřina (maso)\|zvěřina]] se chutí podobá [[Jehněčí maso\|jehněčímu masu]], avšak zvěřina z beranů ulovených v době říje silně páchne.▼ Z Itálie se mufloni později dostali do [[Rakousko\|Rakouska]] a [[Německo\|Německa]]. Již na konci 17. století byli mufloni chováni v císařské oboře u [[Vídeň\|Vídně]], odkud se zřejmě dostali i na naše území. ▲Zprávy o chovu divokých ovcí na našem území pocházejí už ze 16. a 17. století, není však jisté, jestli šlo o muflony nebo nějaký asijský druh (ovce mufloní, ovce stepní [[argali]]). Teprve u zpráv z 2. pol. 19. století není pochyb o tom, že se jednalo skutečně o muflony. Nejprve byli vysazeni do Staré obory u [[Hluboká nad Vltavou\|Hluboké nad Vltavou]], odtud se postupně rozšířili do dalších oblastí. Nejlépe se jim daří na skalách a kamenité půdě, kde si mohou dobře obrušovat neustále dorůstající [[Kopýtko\|kopýtka]] – spárky. U muflonů chovaných na měkkém podkladě spárky přerůstají a způsobují kulhání zvířat. V současné době je [[Česko]] světovou špičkou v chovu muflonů.<ref>[http://www.lumix33.estranky.cz/clanky/mufloni-zver/mufproovc Historie muflonů - Magazín Koktejl]</ref> Z lesního závodu v [[Židlochovice\|Židlochovicích]] u Brna například pochází 8 z 10 největších mufloních trofejí na světě. I když přesné světové počty muflonů nejsou známy, v Česku žije zhruba 35,8 % světové mufloní populace. Mufloni se v Česku loví od 1. 8. do 31. 12., většinou na čekané, roční odstřel zde činí asi 7500 jedinců a mírně se zvyšuje. To, že se v Česku muflonovi tak daří, má i své stinné stránky. Mufloní zvěř je v mnoha lokalitách několikanásobně přemnožena a působí značné škody na lesním porostu i přízemní vegetaci. Trofejí z muflona jsou rohy - toulce, trofej se většinou upravuje jako celá [[Preparace\|preparovaná]] hlava, nikoli jako lebka. Výtečná mufloní [[Zvěřina (maso)\|zvěřina]] se chutí podobá [[Jehněčí maso\|jehněčímu masu]], avšak zvěřina z beranů ulovených v době říje silně páchne. == Potrava == Řádek 53 ⟶ 52: == Rozmnožování == Doba námluv probíhá v listopadu, někdy i v prosinci. Muflončata se rodí asi po 22 týdnech, většinou po jednom, někdy po dvou mláďatech. Mláďata se rodí nejen všem dospělým muflonkám, ale dokonce i silným muflonkám starým pouze jeden rok. Muflončata se rodí již počátkem března a samičky během jara a léta tak fyzicky vyspějí, že koncem roku již přichází do říje. Tyto muflonky pak přivádějí na svět mláďata koncem června. Hlas ~~muflonní~~mufloní zvěře je podobný hlasu ovcí, je to krátké bečení, které již z dálky označuje táhnoucí či pasoucí se tlupu. Varovným signálem při vzrušení je ostré syknutí. == Odkazy ==

Muflon evropský: Porovnání verzí