Samuraj: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
→‎Filmy o samurajích: Přidání odkazu na jeden z filmů.
→‎Seppuku: doplnění udaje ohledně nástroje kterým si dotyčný rozpáral břišní dutinu
Řádek 33:
V [[období Edo]] se [[seppuku]] stala [[rituál]]em s pevně stanoveným postupem:
<br />Nejprve byla připravena rohož tatami, na níž se umístil velký bílý polštář. Svědkové rituálu se diskrétně postavili k jedné straně. Samuraj, často oděný do bílého [[kimono|kimona]], poklekl na polštář ve formálním stylu, na patách. Za ním a nalevo klečel jeho kaišakunin, často blízký přítel, i když jeho povinnost v tomto rituálu nebyla velmi populární. Jeho úkolem bylo ochránit sebevražedného samuraje před utrpením velké míry bolesti a to tak, že mu usekl hlavu poté, co si samuraj rozřízl břicho.
Před samurajem leželležela na lakovaném podnose nůžkratší kantana [[wakizaši]] (společník). Když se samuraj cítil připravený, rozvázal si kimono a odhalil břicho. Jednou rukou zvedl nůž a druhou rukou z něj sňal pochvu, kterou odložil stranou. Když se takto připravil, rozřízl si břicho z levé strany na pravou. Čepel poté v ráně obrátil o 90 stupňů. Mnoho samurajů ale nemuselo vytrpět tuto neuvěřitelnou agonii, jelikož kaišakunin splnil svůj úkol při prvním náznaku samurajovy bolesti. Plně dokončený řez byl známý jako džumondži a jeho vykonání bylo považováno za velmi působivě vykonanou seppuku.
 
Je nezbytné říci, že psychický stav samuraje byl před spácháním seppuku velmi důležitý. Známe několik příběhů o samurajích, kteří ztratili vyrovnanost a v některých případech pak byli přímo donuceni [[seppuku]] vykonat. Koneckonců, samurajové byli také jen lidé, a možná že jen díky celoživotní přípravě mohli seppuku čelit s předstíranou chladnokrevností.