Komory: Porovnání verzí

Odebrány 3 bajty ,  před 4 lety
m
Mayotte bez accentu všude
(aktualizace HDP)
m (Mayotte bez accentu všude)
| commons = Category:Comoros
}}
'''Komory''', oficiálně '''Komorský svaz''' ([[francouzština|francouzsky]] ''Union des Comores'', [[arabština|arabsky]] اتحاد القمر ), (do roku [[2002]] '''Islámská federativní republika Komory''') je ostrovní [[federace|federativní]] [[republika]] v [[Indický oceán|Indickém oceánu]], ležící na severním konci [[Mosambický průliv|Mosambického průlivu]] mezi [[Mosambik]]em a [[Madagaskar]]em nedaleko pobřeží [[Východní Afrika|východní Afriky]]. Stát se rozkládá na třech ze čtyř hlavních ostrovů [[Sopka|vulkanických]] [[Komorské ostrovy|Komorských ostrovů]], jimiž jsou [[Ngazidja]], [[Nzwani]] a [[Mwali]] (známější pod francouzskými názvy ''[[Grande Comore]]'', ''[[Anjouan]]'', resp. ''[[Mohéli]]''). Součástí státu není čtvrtý ostrov [[Mahoré]] (''[[Mayotte]]''), jehož území si Komory nárokují, nicméně jeho obyvatelé v [[referendum|referendech]] konaných v letech [[1974]] a [[1976]] opakovaně hlasovali pro setrvání ve svazku s [[Francie|Francií]]. Po konání referend se otázka MayottéMayotte dostala do pozadí, vláda dala přednost řešení naléhavějších otázek jako vytvoření životaschopné ekonomiky. Obyvatelé MayottéMayotte začali maximálně využívat svého svazku s Francií a v období 80. a 90. let nahradila Francie Jihoafrickou republiku ve svém významu pro ekonomiku a politický život ostrova. Název ostrovů pochází z arabského ''„al-qamar“'', znamenajícího „[[měsíc]]“ nebo „bělost“. Pojmem al Qamar ale původně arabští geografové označovali Madagaskar. Symbol měsíce je i součástí státní vlajky. Na vlajce jsou dále 4 hvězdy symbolizující 4 ostrovy souostroví a jména Alláh a Mohamed.
 
Úředními jazyky jsou [[komorština]] (Shikomor, [[Bantuské jazyky|bantuský jazyk]]), [[arabština]] a [[francouzština]]. Komory jsou členem [[Organizace spojených národů|OSN]], [[Africká unie|Africké unie]], [[Frankofonie]], [[Organizace islámské konference]], [[Arabská liga|Arabské ligy]] a [[Komise Indického oceánu]] a dalších mezinárodních organizací.
Politický život začal nabývat na významu po roce [[1961]], kdy Francie udělila Komorám autonomii ve vnitřních záležitostech. Politika byla ovládána bohatými profrancouzskými elitami, zpravidla potomky předkoloniálních sultánských rodin. Nejvlivnějšími stranami byly vládní Zelená strana (Parti Vert, pozdější Union Démocratique des Comores/Demokratický svaz Komor – UDC) a opoziční Bílá strana (Parti Blanc, pozdější Rassemblement Démocratique du Peuple Comorien/Demokratické shromáždění komorského lidu – RDPC). Nejvlivnějším politikem byl [[Saíd Mohamed Šejk]], předseda Zelené strany a předseda vládní rady. Opozice se snažila prosadit pozemkovou reformu a změnu jednostranného zaměření komorského exportu.
 
Počátkem 70. let se stále více aktivizovala část komorské veřejnosti, především studentů, a začala požadovat úplnou nezávislost na Francii. UDC i RDPC začaly vnímat nezávislost jako „politováníhodnou nutnost“. V roce [[1974]] proběhlo referendum na téma nezávislosti, která byla podpořena na třech ze čtyř hlavních ostrovů, s výjimkou Mayotte, který se vyslovil pro pokračování svazku s Francií a bylobyl jejím zámořským teritoriem (od roku 2011 je 101. departamentem Francie). O rok později byla parlamentem nezávislost tří ostrovů jednostranně vyhlášena.
 
Další vývoj byl velmi složitý a nepřehledný a především chronicky nestabilní. Vláda se měnila následkem převratů, útoků žoldáckých oddílů i francouzské intervence. Země se rychle stala značně závislou na zahraniční pomoci. V roce 1997 ostrovy [[Anjouan]] a [[Mohéli]] vyhlásily nezávislost. Následně probíhaly pokusy jednotek z [[Grande Comore]] o invazi na Anjouan a další převraty na Grande Comore i na Anjouanu.
55

editací