Verze z 2. 1. 2017, 16:57 editovat JAnDbot (diskuse \| příspěvky) Roboti 1 711 609 editací m Autoritní data ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 26. 2. 2017, 01:42 editovat zrušit editaci Valdemar (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé, Revertéři 64 092 editací m přesun Přejít na další porovnání →
Řádek 19: \| infoaktual = 2015 \| obrázek = Ustek domy s podl DSCN7475.JPG \| popisek = Úštěk -– domy s podloubím na náměstí \| znak = Úštěk_znak.png \| vlajka = Ustek CZ flag.svg Řádek 29: \| loc-map = {{LocMap \|Česko \|position=right \|lat_deg=50 \|lat_min=35 \|lat_sec=36 \|lon_deg=14 \|lon_min=20 \|lon_sec=55 \|float=center \|caption= \|label=Úštěk}} }} [[Soubor:Ustek-PikartskaVez1.jpg \|thumb\|upright=1.0\|Pikhartská věž (1428) ]]▼ [[Soubor:Ustek kostel od JV DSCN7462.JPG\|thumb\|upright=1.0\|Kostel sv. Petra a Pavla (1764-72) ]]▼ '''Úštěk''' ({{Vjazyce2\|de\|''Auscha''}}) je město v severních Čechách, 17 km severovýchodně od [[Litoměřice\|Litoměřic]]. Je tvořeno malým [[Úštěk-Vnitřní Město\|historickým jádrem]], dvěma předměstími a 21 vesnickými místními částmi. Vlastní město leží na výrazném pískovcovém návrší v nadmořské výšce kolem 240 m na rozhraní [[Chráněná krajinná oblast\|CHKO]] [[České středohoří]] a [[Chráněná krajinná oblast Kokořínsko\|Kokořínsko]]. Městem prochází silnice č. 15 a železniční trať č. 087 spojující Litoměřice s [[Česká Lípa\|Českou Lípou]]. [[Poštovní směrovací číslo\|PSČ]] zdejší pošty je 411 45. Řádek 36 ⟶ 35: == Historie == ▲[[Soubor:Ustek-PikartskaVez1.jpg \|~~thumb~~náhled\|vlevo\|upright~~=1.0~~\|Pikhartská věž ~~(1428)~~ ]] Ostroh nad údolím Loubního (Úštěckého) potoka byl osídlen už v pravěku, archeologické nálezy jsou i z 10. století. Ve [[14. století]] zde pánové z Michalovic vybudovali hrad a [[1361]] byl Úštek vyhlášen za město. Roku [[1387]] zastavili Michalovicové město Berkům z Dubé, kteří pokračovali ve stavbě opevnění a městských bran, Litoměřické a Lipské, které byly zbořeny v 19. století. Roku 1426 koupil Úštěk Václav Carda z Petrovic, husitský hejtman, který hradby rozšířil a postavil před hradem Pikhartskou věž. Od roku 1475 pařil Úštěk Sezimům z Ústí, kteří brány opravili a vsadili do nich české nápisy. Po konfiskacích roku 1622 získali část panství jezuité, kteří roku 1675 koupili i druhou část. V té době se začalo rozvíjet pěstování chmele. Roku 1722 byl zrušen hřbitov na náměstí a postaveno honosné děkanství, roku 1764 byl zbořen starý kostelík sv. Michala a na jeho místě postaven kostel sv. Petra a Pavla. Část domů na náměstí zničil roku 1765 požár, po zrušení jezuitského řádu koupili měšťané hrad a přestavěli na pivovar. Roku 1838 koupili Úštěk Lobkovicové a připojili k Roudnici. V 19. století zde začal vznikat průmysl, zejména textilní barvírny, a roku 1849 se Úštěk stal soudním okresem. Po roce 1938 se musela vystěhovat část českého obyvatelstva, po roce 1945 německá většina a Úštěk byl znovu osídlen.<ref>''Ottův slovník naučný'', heslo Úštěk.</ref>▼ Ostroh nad údolím Loubního (Úštěckého) potoka byl osídlen už v pravěku, archeologické nálezy jsou i z 10. století. Ve [[14. století]] zde pánové z Michalovic vybudovali hrad a [[1361]] byl Úštek vyhlášen za město. Roku [[1387]] zastavili Michalovicové město Berkům z Dubé, kteří pokračovali ve stavbě opevnění a městských bran, Litoměřické a Lipské, které byly zbořeny v 19. století. Roku 1426 koupil Úštěk Václav Carda z Petrovic, husitský hejtman, který hradby rozšířil a postavil před hradem Pikhartskou věž. Od roku 1475 pařil Úštěk Sezimům z Ústí, kteří brány opravili a vsadili do nich české nápisy. ▲Ostroh nad údolím Loubního (Úštěckého) potoka byl osídlen už v pravěku, archeologické nálezy jsou i z 10. století. Ve [[14. století]] zde pánové z Michalovic vybudovali hrad a [[1361]] byl Úštek vyhlášen za město. Roku [[1387]] zastavili Michalovicové město Berkům z Dubé, kteří pokračovali ve stavbě opevnění a městských bran, Litoměřické a Lipské, které byly zbořeny v 19. století. Roku 1426 koupil Úštěk Václav Carda z Petrovic, husitský hejtman, který hradby rozšířil a postavil před hradem Pikhartskou věž. Od roku 1475 pařil Úštěk Sezimům z Ústí, kteří brány opravili a vsadili do nich české nápisy. Po konfiskacích roku 1622 získali část panství jezuité, kteří roku 1675 koupili i druhou část. V té době se začalo rozvíjet pěstování chmele. Roku 1722 byl zrušen hřbitov na náměstí a postaveno honosné děkanství, roku 1764 byl zbořen starý kostelík sv. Michala a na jeho místě postaven kostel sv. Petra a Pavla. Část domů na náměstí zničil roku 1765 požár, po zrušení jezuitského řádu koupili měšťané hrad a přestavěli na pivovar. Roku 1838 koupili Úštěk Lobkovicové a připojili k Roudnici. V 19. století zde začal vznikat průmysl, zejména textilní barvírny, a roku 1849 se Úštěk stal soudním okresem. Po roce 1938 se musela vystěhovat část českého obyvatelstva, po roce 1945 německá většina a Úštěk byl znovu osídlen.<ref>''Ottův slovník naučný'', heslo Úštěk.</ref> == Pamětihodnosti == {{viz též\|Seznam kulturních památek v Úštěku}} ▲[[Soubor:Ustek kostel od JV DSCN7462.JPG\|~~thumb~~náhled\|vlevo\|upright~~=1.0~~\|Kostel sv. Petra a Pavla ~~(1764-72)~~ ]] * V památkové rezervaci se každoročně začátkem srpna koná tradiční [[jarmark]], jakož i jiné slavnosti, oživené ochotnickými spolky. * Gotický [[Úštěk (hrad)\|hrad]] ze [[14. století]], později přestavěný na residenci a [[Pivovar Úštěk\|pivovar]]. Řádek 61 ⟶ 64: * [[Alois Klar]] (1763-1833), filolog a filantrop, jeden ze zakladatelů [[Klárův ústav\|Klárova ústavu]] pro slepce == Galerie == <gallery> [[Soubor:Ustek nam k zapadu DSCN7464.JPG~~\|thumb\|upright=1.0~~\|Náměstí k západu]]▼ Soubor:Ustek-Jarmark2002-02.jpg\|Úštěcký jarmark Soubor:Ustek fara Brogg 1721 DSCN7465.JPG\|Děkanství z roku 1722 Řádek 67 ⟶ 72: Soubor:Úštěk-Jewish cemetery.jpg\|Židovský hřbitov v Úštěku </gallery> ▲[[Soubor:Ustek nam k zapadu DSCN7464.JPG\|thumb\|upright=1.0\|Náměstí k západu]] == Odkazy == Řádek 85 ⟶ 88: {{Město Úštěk}} {{Okres Litoměřice}} {{Autoritní data}} {{Portály\|Česko\|Geografie}}

Úštěk: Porovnání verzí