Juan Manuel Fangio: Porovnání verzí

V roce [[Formule 1 v roce 1954|1954]] přestoupil k týmu [[Mercedes GP|Mercedes]], který se vrátil po 15 letech. Vůz [[Mercedes W196]] však nebyl připraven pro začátek sezóny a tak Fangio zahájil rok s vozem [[Maserati]]. Získal svůj druhý titul; z dvanácti Velkých cen jich vyhrál celkem osm. Situace v dalším roce byla obdobná, Fangio dostal nového kolegu [[Stirling Moss|Stirlinga Mosse]]. Mercedes byl znovu k neporažení. Situace se změnila až po tragédii v [[Le Mans]], kde zemřelo 84 lidí, Mercedes se rozhodl ukončit sportovní činnost a také Fangio zvažoval možnost odchodu ze světa Velkých cen. Znovu zasáhl [[Juan Perón]] a vyjednal pro Manuela místo u [[Scuderia Ferrari|Ferrari]]. A tak Fangio získal v roce [[Formule 1 v roce 1956|1956]] s vozem Ferrari již čtvrtý titul. Svůj poslední titul získal v roce [[Formule 1 v roce 1957|1957]] za volantem vozu [[Maserati]]. Sezóna [[Formule 1 v roce 1957|1957]] byla Fangiovou poslední kompletní sezónou, slavil i své poslední vítězství a získal svůj poslední titul.

V Fangiolednu absolvoval[[Formule další dva závody1 v roce 1958|1958]] skončil čtvrtý na [[FormuleGrand 1Prix Argentiny 1958|Velké ceně Argentiny]]. V únoru byl před plánovaným závodem v roce[[Havana|Havaně]] 1958na [[Kuba|1958Kubě]] unesen [[Hnutí 26. července|Hnutím 26. července]]. Po 26 hodinách byl propuštěn a spředán argentinskému velvyslanectví.<ref>http://technet.idnes.cz/fidel-castro-unos-pilota-f1-d04-/tec_technika.aspx?c=A170223_135558_tec_technika_mla</ref> S kariérou se rozloučil čtvrtým místem na [[Grand Prix Francie 1958|Grand Prix Francie]] s vozem Maserati. Vozy Maserati v tomto roce za Ferrari značně zaostávaly. K Velké ceně Francie se váže i historka, která dokazuje, jakému respektu se Fangio těšil mezi svými kolegy. [[Mike Hawthorn]] jedoucí v čele na voze [[Ferrari Dino]] měl možnost předjet Fangia o jedno kolo, ale přibrzdil a nechal Fangia projet cílem se stejným počtem kol. Své jednání poté okomentoval slovy: „Fangio se nepředjíždí o jedno kolo“.