Gabriela Beňačková: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m záměna obrázku za lepší
m Robot: oprava formátování infoboxu; kosmetické úpravy
Řádek 2:
| jméno = Gabriela Beňačková
| obrázek = Gabriela_Beňačková_MET.jpg
| popisek =
| velikost obrázku =
| široký obrázek =
| barva pozadí = sólový zpěvák
| rodné jméno =
| jinak zvaný =
| přezdívka =
| datum narození = {{Datum narození a věk|1947|3|25}}
| místo narození = [[Bratislava]], [[Československo]]
| datum úmrtí =
| místo úmrtí =
| původ =
| nástroje =
| hlasový obor = lyrický [[soprán]]
| žánr = [[opera]], [[vážná hudba]]
| povolání = [[Zpěvák|operní pěvkyně]]; lektorka zpěvu a hudební pedagožka
| aktivní roky = 1970 - současnost
| vydavatel = Supraphon, Decca Classics, Arthaus, Unitel Classica, Universal Music aj.
| příbuzná témata =
| web =
| významný nástroj =
| Ocenění = Grammy Awards, Preis der deutschen Schallplattenkritik, Choc du Monde de la Musique, Cannes Classical Award
| Choť = Josef Čáp (1984 - 2002)
| Příbuzní = [[Nora Beňačková]] (sestra)
}}
'''Gabriela Beňačková-Čápová''' (* [[25. březen|25. března]] [[1947]] [[Bratislava]]) je česká [[Opera|operní]] pěvkyně – [[Soprán|sopranistka]] [[Slováci|slovenského]] původu. Kritici její tzv. spinto lyrický soprán nazývali hlasem s pověstnou „slovanskou slzou“ nebo jej doplňovali přívlastkem stříbrný.<ref>{{Citace elektronické monografie
| autor = Tamara Vrla
| titul = Gabriela Beňačková: Janáček psal nejspíš všechny ty krásné role přímo pro mne
Řádek 35 ⟶ 39:
 
== Umělecké začátky ==
Od dětství se věnovala baletu, hře na klavír a zpěvu. Zpívala v dětském sboru Československého rozhlasu v [[Bratislava|Bratislavě]]. Od roku [[1962]] studovala zpěv na bratislavské [[Konzervatoř|konzervatořikonzervatoř]]i u M. Móryové, v letech [[1966]] až [[1967]] u T. Kresákové na konzervatoři v [[Žilina|Žilině]] a v letech [[1967]] až [[1971]] studovala na Vysoké škole múzických umění v Bratislavě u A. Korinské a absolvovala u [[Jan Blaha|Jana Blaha]]. V roce [[1969]] se stala laureátkou [[Leoš Janáček|Janáčkovy]] pěvecké soutěže v [[Luhačovice|Luhačovicích]] a absolutní vítězkou [[Antonín Dvořák|Dvořákovy]] soutěže v [[Karlovy Vary|Karlových Varech]]. Na základě těchto úspěchů ji nabídl ředitel [[Národní divadlo|Národního divadla]] v Praze [[Přemysl Kočí]] angažmá <sup>[1]</sup>.
 
Provdala se za svého uměleckého partnera z Národního divadla, herce [[Josef Čáp (herec)|Josefa Čápa]], se kterým má dceru a se kterým žila až do jeho [[Smrt|smrtismrt]]i v roce [[2002]]. Po rozdělení státu přijala české [[Občanství|státní občanství]].
 
== Pěvecká kariéra ==
 
Od srpna roku [[1970]] se stala členkou a později sólistkou opery [[Národní divadlo|Národního divadla]] v [[Praha|Praze]], kde až do roku 1997 zpívala mnohé role českého, ruského a italského [[Repertoár|repertoárurepertoár]]u . Od roku [[1974]] byla současně sólistkou [[Vídeňská státní opera|Vídeňské státní opery]]. Zde vystoupila na téměř 150 představeních v celkem 13 rolích, z nichž nejvýznačnější jsou ''Rusalka'' A. Dvořáka, ''Jenůfa'' L. Janáčka a ''Desdemona'' G. Verdiho, dále pak ''Maddalena di Coigny'' z [[Giordano Bruno|Giordanovy]] opery [[André Chénier|''André Chénier'']] (kde Beňačková stála po boku [[Plácido Domingo|Plácida Dominga]] a [[Piero Cappuccilli|Piera Cappuccilliho]]) nebo ''Markétka'' z [[Charles Gounod|Gounodova]] [[Faust (opera)|''Fausta'']], ze kterýchžto jsou dochovány videozáznamy. Ve Vídni se Beňačková získala své stálé publikum a za své umělecké výkony zde získala titul „komorní pěvkyně“ (Kammersängerin).<ref>{{Citace elektronické monografie|příjmení=Stehlík|jméno=Luboš|titul=Gabriela Beňačková: mou Mekkou je Met|url=http://www.casopisharmonie.cz/rozhovory/gabriela-benackova-mou-mekkou-je-met.html|datum přístupu=2016-09-05}}</ref> Vídeňské obecenstvo se s Gabrielou Beňačkovou rozloučilo v roce 1997, kdy zde pěvkyně v roli ''Senty'' z [[Richard Wagner|Wagnerova]] [[Bludný Holanďan|''Bludného Holanďana'']] naposledy zpívala.<ref>{{Citace elektronického periodika|titul=Vorstellungen mit Gabriela Beňačková {{!}} Spielplanarchiv der Wiener Staatsoper|periodikum=db-staatsoper.die-antwort.eu|url=https://db-staatsoper.die-antwort.eu/search/person/290|datum přístupu=2016-09-05}}</ref>
 
Po nastoupení do Vídeňské státní opery následovala celá řada operních dómů. V San Francisco Opera debutovala v roce [[1986 v hudbě|1986]] v roli ''Jenůfy'' po boku skvělých kolegů a pozdějších dobrých přátel – polského tenoristy [[Wiesław Ochman|Wiesława Ochmana]] coby ''Lacy'' a amerického tenoristy [[Neil Rosenshein|Neila Rosensheina]], navíc pod taktovkou dirigenta a janáčkovského experta sira [[Charles Mackerras|Charlese Mackerrase]], kterého také s Beňačkovou vždy pojilo hluboké přátelství. Vrátila se sem v roce [[1989 v hudbě|1989]], kdy spolu s americkým barytonistou [[Samuel Ramey|Samuelem Rameyma]] tenorem [[Dennis O'Neill|Dennisem O'Neillem]] ztvárnila v [[Arrigo Boito|Boitově]] opeře [[Mefistofele (opera)|Mefistofele]] jak lyrickou roli ''Markétky'', tak dramatickou postavu ''Heleny Trojské'' (inscenace je zaznamenána na videonahrávce společnosti RM Arts<ref>{{Citace monografie|příjmení=Large|jméno=Brian|titul=Boito - Mefistofele / Arena, Ramey, Benackova, San Francisco Opera|url=https://www.amazon.com/Boito-Mefistofele-Arena-Benackova-Francisco/dp/B00005NGA8|vydavatel=Kultur Video}}</ref>).<ref>{{Citace elektronického periodika|titul=San Francisco Opera Performance Archive|periodikum=archive.sfopera.com|url=http://archive.sfopera.com/qry3webcastlist.asp?psearch=Gabriela+Benackova&Submit=GO&psearchtype=&pageno=&dpr=&pageno=|datum přístupu=2016-09-05}}</ref> Během návratu ze [[San Francisco|San Francisca]] byla neplánovaně pozvána do opery v Los Angeles, aby prakticky bez zkoušení zastoupila záhadně onemocnělou [[Daniela Dessìová|Danielu Dessi]] v roli ''Desdemony'' ve [[Giuseppe Verdi|Verdiho]] opeře [[Othello (Verdi)|''Otello'']]. Zde si opět zazpívala společně s Plácidem Domingem; kritikové Beňačkovou ocenili jak za neobvykle krásný hlas a zpěv, tak i za úchvatné herecké ztvárnění ''Desdemony''.<ref>{{Citace periodika|příjmení=BERNHEIMER|jméno=MARTIN|titul=Domingo, Benackova Triumph : Music Center In Opera (again) With 'Otello'|periodikum=Los Angeles Times|datum=1986-10-09|issn=0458-3035|jazyk=en-US|url=http://articles.latimes.com/1986-10-09/entertainment/ca-5383_1_music-center|datum přístupu=2016-09-05}}</ref>
Řádek 49 ⟶ 53:
Po roce [[2000 v hudbě|2000]] se Gabriela Beňačková začala postupně stahovat z aktivního uměleckého života, což bylo způsobeno vážnou nemocí její matky.<ref>{{Citace elektronické monografie|příjmení=Vrla|jméno=Tamara|titul=Gabriela Beňačková: Janáček psal nejspíš všechny ty krásné role přímo pro mne|url=http://www.dativ.cz/public/files/2502-100004476-janackuv-maj.pdf|vydavatel=|místo=|datum vydání=|datum přístupu=2016-09-05}}</ref> O rok později se po delší odmlce objevila na jevišti, když v [[Národní divadlo Brno|Národním divadle Brno]] zpívala svou vysněnou roli ''Emilie Marty'' na výroční premiéře Janáčkovy opery [[Věc Makropulos (opera)|''Věc Makropulos'']].<ref>{{Citace elektronického periodika|titul=Sopranistka Beňačková ozdobí premiéru|periodikum=iDNES.cz|url=http://kultura.zpravy.idnes.cz/sopranistka-benackova-ozdobi-premieru-dyr-/show_aktual.aspx?c=A010524_172932_brno_kultura_dmk|datum vydání=2001-05-24|datum přístupu=2016-09-05}}</ref> Aktivní kariéru Gabriela Beňačková ukončila oficiálně koncertním turné v roce [[2008 v hudbě|2008]], které vyvrcholilo recitálem v [[Rudolfinum|Rudolfinu]] s [[Česká filharmonie|Českou filharmonií]] pod taktovkou [[Vladimír Válek|Vladimíra Válka]]. V současné době zpívá pouze příležitostně a věnuje se spíše pedagogice (své žáky má jak v Česku a na Slovensku, tak např. na [[Vídeňská konzervatoř|Vídeňské konzervatoři]] či na [[Manhattan School of Music]]. Mezi umělce, kteří se u Gabriely Beňačkové pěvecky zdokonalují, patří mj. mezzosopranistka [[Natalia Krone]], sólistka Národního Divadla v Praze sopranistka [[Anda-Louise Bogza]] či tenorista [[Jakub Pustina]], se kterým již několik let pořádají pěvecká turné, vánoční koncerty a spoluorganizují [[Mezinárodní hudební festival Gabriely Beňačkové|Mezinárodní hudební festival]] v [[Rychnov nad Kněžnou|Rychnově nad Kněžnou]].
 
V roce 2012 se po dlouhé odmlce Gabriela Beňačková ve svých pětašedesáti letech rozhodla pro "jevištní comeback", kdy zpívala na Salcburském operním festivalu náročný part ''Hraběnky de la Roche'' v [[Bernd Alois Zimmermann|Zimmermannových]] [[Vojáci (opera)|''Vojácích'']]. Kritické ohlasy byly velice příznivé a Beňačková se tak v Salcburku objevuje pravidelně. V roce [[2015 v hudbě|2015]] se dokonce vrátila na prkna [[Milán|milánskéhomilán]]ského [[Teatro alla Scala]]. Spolupracuje také s českou hudební skladatelkou [[Sylvie Bodorová|Sylvií Bodorovou]].
 
Za svou kariéru nahrála vlastní operní komplety a byla sólistkou na nahrávkách vokálně-symfonického repertoáru několika nahrávacích studií, který také prezentovala [[koncert]]ně. Oceňované jsou její nahrávky Janáčkovy ''Glagolské mše'', Dvořákovy ''Stabat Mater'', Beethovenovy ''9. symfonie'' nebo monumentální Schönbergovy kantáty ''Písně z Gurre''. Jednou z jejich posledních nahrávek byla Janáčkova ''Káťa Kabanová'' pod taktovkou Charlese Mackerrase v roce 1999 pro studio [[Supraphon]].<ref>{{Citace elektronického periodika|příjmení=a.s.|jméno=SUPRAPHON|titul=Janáček: Káťa Kabanová. Opera o 3 dějstvích - komplet - Česká filharmonie, Sir Charles Mackerras|periodikum=Supraphonline.cz|url=http://www.supraphonline.cz/album/319-janacek-kata-kabanova-opera-o-3-dejstvich-komplet|datum přístupu=2016-09-05}}</ref>
Řádek 61 ⟶ 65:
Ze světového lyrického či spinto-lyrického repertoáru účinkovala ve verdiovských rolích, především jako krásná ''Desdemona'' z opery [[Otello|''Otello'']] nebo ''Amelia'' z [[Maškarní ples (opera)|Maškarního plesu]], dále jako ''Líza'' z [[Petr Iljič Čajkovskij|Čajkovského]] [[Piková dáma (opera)|''Pikové dámy'']], ''Taťána'' z [[Evžen Oněgin (opera)|''Evžena Oněgina'']] (tu zpívala mj. i v [[Buenos Aires]] či ve [[Velké divadlo|Velkém divadle]] v [[Moskva|Moskvě]]), ''Mimi'' z [[Giacomo Puccini|Pucciniho]] [[Bohéma (Puccini)|''Bohémy'']] (také po boku dalšího věrného osobního přítele [[Luciano Pavarotti|Luciana Pavarottiho]]).
 
Díky své hlasové technice ovšem mohla Gabriela Beňačková zpívat i nejrůznější role v operách dramatických – v [[Londýn|londýnskélondýn]]ské [[Royal Opera House]] v [[Covent Garden]], v [[Edinburgh|edinburské]] ''Usher Hall'' či v Metropolitní opeře zpívala ''Leonoru'' z Beethovenova ''Fidelia'', dále se představila jako ''Senta'' z ''Bludného Holanďana'', ''Ariadna'' v [[Ariadne auf Naxos|''Ariadne auf Naxos'']], ''Alžběta'' v [[Tannhäuser (opera)|''Tannhäuseru'']] (a další wagnerovské role) nebo ''Salomé'' ve stejnojmenné Straussově opeře. Propůjčila [[hlas]] filmové postavě [[Ema Destinnová|Emy Destinnové]] (zde ji hrála [[Božidara Turzonovová]]) v [[životopis]]ném filmu ''[[Božská Ema]]'', dále ji lze slyšet v americkém filmu [[Řidič slečny Daisy|''Řidič slečny Daisy'']], v českém filmu ''[[Tajemství hradu v Karpatech]]'' nebo v televizní inscenaci ''Rusalky'' od režiséra [[Petr Weigl|Petra Weigla]] z roku [[1977 v hudbě|1977]].
 
== Ocenění ==