Nicolò dell'Abbate: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Bez shrnutí editace
wikifikace
Řádek 22:
| citát =
}}
'''Nicolò dell'Abbate''' ([[1509]] až [[1512]], [[Modena]], [[Itálie]] - [[1571]], [[Fontainebleau]], [[Francie]]) byl italský malíř, jeden z představitelů [[Manýrismus|manýrismu]]. Zakladatel tzv. školy z [[Fontainebleau]], kde se podílel na výzdobě místního zámku. Věnoval se především portrétní malbě a krajinomalbě.<ref name="enc" />Abbate nejprve studoval sochařství u Antonia Begarelliho (okolo 1499 - 1565), později jeho tvorbu ovlivnil [[Dosso Dossi|Dosso]] Dossi, [[Parmigianino]], pravděpodobně i [[Antonio Allegri da Correggio|Correggio]]. Po příchodu do Fontainebleau v roce 1552 se Nicolò dell'Abbate podílel na výzdobě zámku ( galerie ď Ulysse a tzv. galerie [[Jindřich II. Francouzský|Jindřicha II.]]) Maloval nejen náměty z [[mytologie]] a portréty, ale také navrhoval vzory koberců pro královskou manufakturu a projektoval slavnostní [[Efemeridy|(efemérní]]) architekturu. Věnoval se i zlatnické práci. Jeho umění pomáhalo šířit ve Francii italský manýrismus.
Abbate nejprve studoval sochařství u Antonia Begarelliho (okolo 1499 - 1565), později jeho tvorbu ovlivnil Dosso Dossi, Parmigianino, pravděpodobně i Correggio. Po příchodu do Fontainebleau v roce 1552 se Nicolò dell'Abbate podílel na výzdobě zámku ( galerie ď Ulysse a tzv. galerie Jindřicha II.) Maloval nejen náměty z mytologie a portréty, ale také navrhoval vzory koberců pro královskou manufakturu a projektoval slavnostní (efemérní) architekturu. Věnoval se i zlatnické práci. Jeho umění pomáhalo šířit ve Francii italský manýrismus.
 
Mezi jeho klíčová díla patří:
 
''Mladý muž papouškem'' - po roce 1552, [[Vídeň]], Kunsthistorisches Muzeum
Nalezení Mojžíše - Paříž, Musée du Louvre
 
Aristaios a Eurydika - 1560-70, Londýn, The National Gallery
''Nalezení Mojžíše'' - [[Paříž]], [[Louvre|Musée du Louvre ]]
Podobizna dámy - okolo 1549, Řím, Gallerie Borghese, vytvořená technikou olej na pergamenu nataženém na plátno, rozměry obrazu jsou 45 x 30 cm.
 
Dílo bezpochyby vzniklo před malířovým příchodem do Fontainebleau. Elegantní postava dámy je vymodelována do kompaktního celku s jemnými obrysy. Strnulý a trochu afektovaný postoj odpovídá dobovému stylu, který je obzvláště patrný na držení ruky.
''Aristaios a Eurydika'' - 1560-70, [[Londýn]], [[Národní galerie (Londýn)|The National Gallery]]
Únos Proserpiny - okolo 1552-1570, Paříž, Musée du Louvre, technika olej na plátně, rozměry 196 x 216 cm. Malíř se nechal inspirovat nizozemským uměním, a to hlavně ve svých pozdějších krajinomalbách, ve kterých se obrací k realistickému podání. Obraz ukazuje epizodu z řeckých bájí. Během hry s mořskými pannami bůh podsvětí Hádes unáší královskou dceru Proserpinu (řecky Persefonu). Poté si ji jako nevěstu odvádí s sebou do říše mrtvých jako nevěstu. <ref name="stu" />
 
''Podobizna dámy'' - okolo 1549, [[Řím]], [[Galerie Borghese|Gallerie Borghese]], vytvořená technikou olej na [[Pergamen|pergamenu]] nataženém na plátno, rozměry obrazu jsou 45 x 30 cm.Dílo bezpochyby vzniklo před malířovým příchodem do Fontainebleau. Elegantní postava dámy je vymodelována do kompaktního celku s jemnými obrysy. Strnulý a trochu afektovaný postoj odpovídá dobovému stylu, který je obzvláště patrný na držení ruky.
 
''Únos Proserpiny'' - okolo 1552-1570, Paříž, Musée du Louvre, technika olej na plátně, rozměry 196 x 216 cm. Malíř se nechal inspirovat [[Nizozemsko|nizozemským]] uměním, a to hlavně ve svých pozdějších krajinomalbách, ve kterých se obrací k realistickému podání. Obraz ukazuje epizodu z řeckých bájí. Během hry s mořskými pannami bůh podsvětí [[Hádés|Hádes]] unáší královskou dceru [[Persefona|Proserpinu]] (řecky Persefonu). Poté si ji jako nevěstu odvádí s sebou do říše mrtvých jako nevěstu. <ref name="stu" />