Antonín Hasal: Porovnání verzí

Přidáno 11 bajtů ,  před 4 lety
m
m (→‎Druhá světová válka: doplnění reference, úpravy txtu)
V prosinci 1943 odcestoval Hasal spolu s Benešem do [[Moskva|Moskvy]] a 12. prosince byl přítomen podepsání [[Československo-sovětská smlouva (1943)|smlouvy o československo-sovětském přátelství]]. Spolu s generály [[Heliodor Píka|Píkou]] a [[Jan Kratochvíl (generál)|Kratochvílem]] pak se sovětskou stranou vyjednal vznik [[1. československý armádní sbor|československého armádního sboru v Sovětském svazu]], v němž působilo i 45&nbsp;000 [[Volyňský Čech|Volyňských Čechů]]. V Sovětském svazu se stal terčem sledování [[NKVD]], i přesto však dokázal tajně převézt prezidentu Benešovi žádost Volyňských Čechů o repatriaci do vlasti po skončení války, kterou dříve odmítl [[Ludvík Svoboda|generál Svoboda]] předat nadřízeným.<ref>{{Citace monografie | příjmení = White | jméno = Lewis | titul = On All Fronts | vydavatel = East European Monographs | místo = Columbia | rok = 2000 | počet_stran = 340 | strany = 265-280 | isbn = 978-08-8033-456-3 | jazyk = anglicky}}</ref> V lednu 1944 Hasal jednal o vojenské spolupráci s [[Georgij Konstantinovič Žukov|generálem Žukovem]], pak se vrátil do Londýna. 12. června 1944 Hasala jmenoval prezident Beneš velitelem osvobozených území (VOÚ), tuto funkci pak vykonával od srpna téhož roku. Dne 22. srpna 1944 se vydal spolu s jinými členy vládní delegace zpět do vlasti. Delegace letěla přes [[Káhira|Káhiru]], [[Teherán]] a [[Baku]] do Moskvy. V Moskvě také došlo k nedorozumění ohledně vyslání generála Hasala, neboť sovětská strana nechápala jeho určení jako velitele osvobozených území.<ref name="hub" /> V září téhož roku se celá delegace přesunula do [[Krosno|Krosna]], odkud provedla mnoho návštěv postupujících československých vojsk. Vládní delegace se 2. září 1944 zúčastnila pohřbu generála [[Jaroslav Vedral|Vedrala-Sázavského]], jenž zahynul tragicky předchozího dne po najetí na nacistickou minu. Pohřební řeč měl právě generál Hasal, jenž Vedrala znal již z ruských legií. Téhož dne večer nominoval na Antonín Hasal Vedralovo místo brigádního generála [[Bohumil Boček|Bočka]], taktéž bývalého legionáře.
 
Dne 7. října celá delegace přeletěla na území Slovenska. Letadlo, kterým cestoval Hasal spolu s ministrem [[František Němec (politik)|Němcem]] a [[Prokop Drtina|Prokopem Drtinou]] bylo před přistáním na letišti [[Tri Duby]] dokonce dvakrát ostřelováno německým protiletadlovým dělostřelectvem. V [[Banská Bystrica|Banské Bystrici]] byli přivítáni generály [[Ján Golian|Golianem]] a [[Rudolf Viest|Viestem]] a zúčastnili se slavnostního zasedání [[Slovenská národní rada|Slovenské národní rady]]. Tam měl Hasal opět několik incidentů se sovětskou mocí.<ref>{{Citace monografie | příjmení = Bartovský | jméno = Josef | titul = Cesta až na dno zrady | vydavatel = Naše vojsko | místo = Praha | rok = 1949 | počet stran = 59 | strany = 49 | jazyk = česky}}</ref>
 
=== Poválečné období ===