Johann Gottlieb Tamitius: Porovnání verzí

Přidáno 2 006 bajtů ,  před 4 lety
doplnění informací
(nepracuje se, úpravy)
(doplnění informací)
{{Infobox - osoba}}
'''Johann Gottlieb Tamitius''', psán také jako '''Johann Gottlieb Damitius''' či '''Johann Tamitio''', někdy nesprávně jako '''Johann Gottlob Tamitius'''<ref>Ernst Flade: ''Gottfried Silbermann: ein Beitrag zur Geschichte des deutschen Orgel- und Klavierbaus im Zeitalter Bachs''. 2. vyd. Breitkopf & Härtel, 1953, S. 119.</ref> ([[9. únor]]a [[1691]] [[Drážďany]] – 24./[[26. březen|26. března]] [[1769]] [[Žitava]]) byl [[Německo|německý]] [[varhanář]] období [[Baroko|baroka]], jenž působil v [[Sasko|Sasku]] a v severních Čechách.
 
== Život ==
Jeho otcem byl [[Andreas Tamitius]] (1633–1700), dvorní varhanář [[Saské kurfiřtství|saského kurfiřství]]. Varhanářskému řemeslu se naučil u [[Johann Georg Finke|Johanna Georga Finkeho]] v [[Saalfeld/Saale|Saalfeldu]], ale od roku 1716 již působil samostatně v nové dílně v Žitavě. Dne 23.&nbsp;listopadu 1728 se oženil s Christianou Eleonorou Cadnerovou ze Žitavy, s níž měl jednoho syna - [[Johann Gottlob Tamitius|Johanna Gottloba]] (1738–1819). Ten v otcově řemesle pokračoval.<ref>Ernst Ludwig Gerber: ''Neues historisch-biographisches Lexikon der Tonkünstler..'', 4. díl S-Z. A. Kühnel, Lipsko 1814, S. 318.</ref>
 
Johann Gottlieb měl také pobočnou dílnu v českém [[Hrádek nad Nisou|Hrádku nad Nisou]], kde se u něho vyučil mezi lety 1754 až 1760 varhanář [[Johann Friedrich Treubluth]] (1739–1821).<ref>Hermann Mendel: ''Musikalisches Conversations-Lexikon: eine Encyklopädie der gesammten musikalischen Wissenschaften''. Díl 10, Robert Oppenheim, Berlín 1886, S. 294-295.</ref> Krom Treublutha se vyučil varhanářskému řemeslu v Tamitiově dílně nejspíš i jeho švagr [[Johann Ernst Hähnel]] (1697–1777).<ref>[http://saebi.isgv.de/biografie/Ernst_H%C3%A4hnel_%281697-1777%29# Heslo Hähnel, Johann Ernst na webu Institutu pro saské dějiny a folklor]</ref> Zemřel v roce 1769 v saské Žitavě, dílnu po něm převzal jeho zeť [[Leonhard Balthasar Schmahl]] (1729–1779) s nímž ještě za svého života postavil několik nových nástrojů.<ref>[http://www.varhany.net/zivotopis.php?idv=149816 Varhany a varhanáři v České republice] Schmahl, Leonhard Balthasar</ref> Krom varhan, u nichž byly ceněny především jeho flétnové rejstříky, stavěl také další klávesové nástroje.<ref name="ton">[[Ernst Ludwig Gerber]]: ''Neues historisch-biographisches Lexikon der Tonkünstler''</ref>
 
== Dílo ==
Je známo 54 Tamitiových novostaveb, mezi nimi jsou zde uvedeny i přestavby a [[Dispozice (varhany)|disposiční]] změny nástrojů původně jiných varhanářů.
 
Nové nástroje, postavené Johannem Gottliebem Tamitiem jsou jedno- či dvoumanuálové a ve většině případů mají méně než 20 [[Rejstřík (varhany)|rejstříků]] na mechanické traktuře a zásuvkové traktuřevzdušnici.<ref name=gr> Brandler, Gerd: ''[http://www.kirche-grossschoenau.de/grossschoenau/die-orgel/13-die-orgelbauerfamilie-tamitius.html Die Orgelbauerfamilie Tamitius]''</ref> Největší Tamitiovy varhany stály v [[Großschönau (Sasko)|Großschönau]] a měly 28 rejstříků.<!--, zzanikly tohoroku 3 -->1898.
 
* 1726 - [[Stráž pod Ralskem]], výstavba nových varhan v [[Kostel svatého Zikmunda (Stráž pod Ralskem)|kostele sv. Zikmunda]] se 14 rejtříkyrejstříky. Varhany se nezachovaly, roku 1912 je nahradil nový nástroj [[Heinrich Schiffner|Heinricha Schiffnera]].<ref name=var>[http://www.varhany.net/zivotopis.php?idv=158549 Varhany a varhanáři v České republice] Tamitius, Johann Gottlieb</ref>
* 1727 - [[Turoszów]]
* 1727 - [[Železný Brod]], oprava varhan Ignáce Tauchmanna v [[Kostel svatého Jakuba Většího (Železný Brod)|kostele sv. Jakuba Většího]]<ref name=var />
* 1729 - [[Neuzelle]], varhany v kostele ''„U svatého Kříže“'', do dneška se dochoval pouze vytepávaný [[Prospekt (varhany)|prospekt]]<ref>[http://www.moz.de/artikel-ansicht/dg/0/1/26004 Der Nussknacker auf der Orgel]</ref>
* 1731 - [[Schlaubetal|Fünfeichen]], novostavba varhan s 11 rejstříky v tamějším kostele, v roce 1881 byly přestavěny a rozšířeny varhanářem Johannem Friedrichem Gastem se synem<ref>{{Citace sborníku | příjmení = Schulze | jméno = Martin | příjmení_sestavitele = Bergelt | jméno_sestavitele = Wolf | sborník = Orgelhandbuch Brandenburg díl 5: Oder-Spree | strany = 386}}</ref>
* 1736 - [[Jiříkov]], novostavba varhan v [[Kostel svatého Jiří (Jiříkov)|kostele sv. Jiří]], později mnohokrát přestavovány<ref>Heimatskunde des politischen Bezirkes Schluckenau, str. 365, J. Fiedler, 1898</ref>
* 1738 - [[Ebersbach]], přestěhování varhan Christopha Dressela ze žitavského [[Johanniskirche]]. Nové žitavské varhany postavil slavný [[Gottfried Silbermann]] (zanikly 1757).<ref>[http://www.musicmangitarre.de/orgel/org46.htm Die Silbermannorgel in der Johanniskirche Zittau]</ref>
* 1744 - Lossow (dnes část [[Frankfurt nad Odrou|Frankfurtu nad Odrou]]), novostavba varhan o 17 rejstřících<ref name="ton"/>, zničeny spolu s kostelem v roce 1945
* 1744 - [[Skalice u České Lípy]], stavba nových dvoumanuálových varhan s mechanickou trakturou a zásuvkovou trakturouvzdušnicí o 16 restřících v [[Kostel svaté Anny (Skalice u České Lípy)|kostele sv. Anny]] spolu s Leonhardem Balthasarem Schmahlem<ref name="hor">{{Citace monografie | příjmení = Horák | jméno = Tomáš | titul = varhanyVarhany a varhanáři na Českolipsku | vydavatel = Státní okresní archiv | místo = Česká Lípa | rok = 1996 | počet_stran = 131 | isbn = 80-238-0334-4}}</ref>
* 1746 - [[Zákupy]], stavba nových dvoumanuálových varhan s 19 rejstříky a třemi měchy v [[Kostel svatého Fabiána a Šebestiána (Zákupy)|kostele sv. Fabiána a Šebestiána]], později přesunuty do nově postaveného kostela, kde sloužily až do roku 1899.<ref>[http://www.varhany.net/cardheader.php?lok=398 Varhany a varhanáři v České republice] Zákupy, kostel sv. Fabiána a Šebestiána</ref> ([[Kostel svatého Fabiána a Šebestiána (Zákupy)#Varhany|Bližší popis v tomto článku.]])
* 1747 – [[Großschönau (Sasko)|Großschönau]], stavba nových dvoumanuálových varhan s 28 rejstříky, zásuvkovou vzdušnicí a mechanickou tónovou a rejstříkovou trakturou. Tyto varhany měly třináct rejstříků na hlavním stroji (Hauptwerk) včetně osmistopé Trompety, deset rejstříků v pozitivu a pět rejstříků v pedálu s dvěma jazykovými registry – Posaunem 16´ a Trompete 8´.<ref>[http://www.kirche-grossschoenau.de/grossschoenau/die-orgel/11-die-tamitius-orgel-von-1747.html Die Tamitius-Orgel von 1747]</ref>
* 1747 - [[Großschönau (Sasko)|Großschönau]], stavba nových dvoumanuálových varhan s 28 rejstříky
* 1748 – [[Mařenice]], přestavba původních varhan v [[Kostel svaté Máří Magdaleny (Mařenice)|kostele sv. Máří Magdaleny]].<ref>[http://www.varhany.net/cardheader.php?lok=232 Varhany a varhanáři v České republice] Kostel sv. Máří Magdalény</ref> Je velice pravděpodobné, že on byl oním neznámým varhanářem, jenž tyto pětirejstříkové varhany do kostela přestěhoval v roce 1746.
* 1748 – [[Mimoň]], stavba nových varhan s dnes již neznámou dispozicí v [[Kostel svatého Petra a Pavla (Mimoň)|kostele sv. Petra a Pavla]] spolu se svým zetěm Leonhardem Balthasarem Schmahlem. Varhany byly roku 1834 nahrazeny nástrojem novým z dílny bratrů Nasseů ze Zákup.<ref>[http://www.varhany.net/cardheader.php?lok=236 Varhany a varhanáři v České republice] Kostel sv. Petra a Pavla</ref>
* 1749-1750 – [[Sloup v Čechách]], přestavba zdejších varhan postavených neznámým varhanářem kolem roku 1719. Tyto varhany Tamitius renovoval již v roce 1736, kdy je zapsán do kroniky jako ''žitavský varhanář''. Z tohoto nástroje se zachovala pouze [[varhanní skříň]], do níž roku 1909 vestavěl [[Heinrich Schiffner]] nástroj nový.<ref>[http://www.varhany.net/cardheader.php?lok=361 Varhany a varhanáři v České republice] Kostel sv. Kateřiny</ref>
 
== Reference ==