Wikipedie

Kostel svatého Václava a Blažeje: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
odstranění přebytečné kapitoly, drobné úpr.
Řádek 1:
{{upravit|zejména kapitola o zvonech je psána neencyklopedicky}}
{{Infobox - kostel
| název = Římskokatolický kostel<br />svatého Václava a Blažeje<br />v Děčíně
Řádek 34 ⟶ 35:
}}
 
'''Kostel svatého Václava a Blažeje''' v [[Děčín]]ě je [[trojlodí|trojlodní]] [[filiální kostel]], vybudovaný v letech 1751 až 17781751–1778 v [[baroko|barokním]] slohu na místě původního [[gotika|gotického]] [[farní kostel|farního kostela]] se stejným [[patrocinium|zasvěcením]], který byl postaven v roce 1492 a zničen při požáru v roce 1749. Kostel stojí na severním okraji Masarykova náměstí u silnice na [[Hřensko]]. Od 3. května 1958 je chráněn jako [[kulturní památka České republiky]].<ref>{{MonumNet|název=kostel sv. Václava a sv. Blažeje|ID=136641|datum=2017-2-20}}</ref>
 
== Historie ==
Řádek 48 ⟶ 49:
 
== Varhany ==
[[Soubor:Děčín, Feller 1864.jpg|náhled|[[Prospekt (varhany)|Prospekt]] současného nástroje Fellerzdejšího 1864kostela]]▼
Nejstarší zpráva o existenci [[Varhany|varhanního nástroje]] v tomto kostele pochází z 15. století, kdy je zaznamenáno, že zde byly postaveny varhany dnes již neznámým [[varhanář]]em. Tento nástroj prodělal několik oprav, až byl nahrazen roku 1694 novým z dílny varhanáře Johanna Caspara Neumanna. Tyto varhany měly jeden [[Manuál (varhany)|manuál]] s deseti [[Rejstřík (varhany)|rejstřík]]y a dvourejstříkový [[pedál (varhany)|pedál]]. Roku 1878 byly varhany nahrazeny novým nástrojem z dílny varhanářů [[Fellerové|bratří Fellerů]] z [[Libouchec|Libouchce]]. Tyto varhany měly jeden manuál a pedál. V manuálu bylo sedm rejstříků, v pedále dva rejstříky. Tyto varhany stály na svém místě až do roku 1949.<ref>{{Citace monografie | příjmení = Horák | jméno = Tomáš | odkaz na autora = Tomáš Horák | titul = Varhany a varhanáři Děčínska a Šluknovska | vydavatel = Nadace vlastivěda okresu Děčínského | místo = Děčín | rok = 1995 | počet stran = 96 | isbn = 80-900071-4-7}}</ref>
 
Řádek 53 ⟶ 55:
 
Nástroj po opravě požehnal 17. června 2012 [[Seznam generálních vikářů litoměřické diecéze|generální vikář litoměřické diecéze]] [[Stanislav Přibyl (redemptorista)|Stanislav Přibyl]] za účasti administrátora farnosti Tomáše Kuby.
▲[[Soubor:Děčín, Feller 1864.jpg|náhled|Prospekt nástroje Feller 1864]]
 
=== Dispozice varhan Feller (1864) v kostele sv. Václava a Blažeje v Děčíně I ===
 
=== Dispozice ===
Současné varhany mají celkem 1178 píšťal
{| border="0" cellspacing="0" cellpadding="10" style="border-collapse:collapse;"
| style="vertical-align:top" |
{| border="0"
| colspan=3 | '''I. manuál (Hauptwerk)''', 49 tónů
----
|-
Řádek 68 ⟶ 69:
| Principal || 8'
|-
| Flute || 8'
|-
| Salicional || 8'
|-
| Octave || 4'
|-
| GamshornGemshorn || 4'
|-
| Quinte || 2&nbsp;2/3
|-
| Superoctav || 2'
|-
| Mixtur || '''7&nbsp;fach''' ||
|}
| style="vertical-align:top" |
{| border="0"
| colspan=3 | '''II. manuál (Oberwerk)''', 49 tónů
----
|-
| Gedakt || 8'
|-
| Gamba || 8'
|-
| Principal || 4'
|-
| Flute || 4'
|-
| Mixtur 3x || 2'&nbsp;3x
|}
| style="vertical-align:top" |
{| border="0"
| colspan=3 | '''Pedál''', 27 tónů
----
|-
| Violonbas || 16'
|-
| Subbas || 16'
|-
| Octavbas || 8'
|-
| Quintbas || 5&nbsp;1/3
Řádek 115 ⟶ 116:
----
|-
| TremulantTremolo II. manuálu
|-
| Žaluzii II. manuálu
| Jalousie schweller
|-
| Spojky: II/I; I/P.
|}
|}
 
==== Technické parametry: ====
Varhanní dmychadlo VENTUS, výrobce Závod na stavbu varhan bří. Riegerové v Krnově, Slezsko. Pomaloběžné otáčky, kluzná ložiska v olejové lázni, 3x380V 50Hz, elektrická nadproudová a přepěťová ochrana v pomocném rozváděči. Tlak max 80 mmWS (1mm WS = 9,82 Pa). Regulace roletkou. Tlumící skříň je přenesena od varhan Rieger z chrámu Povýšení sv. Kříže. Provozní tlak '''55 mmWS''', rovnoměrná ladící temperatura pro '''a1 = 553 Hz''' při 14 stupních Celsia. Ladící báze: Octave 4´. Závaží měchu: 26 balených cihel. Parametry zapsány n Hlavním vzduchovodu. Poznámka: po poslední opravě a ladění byly píšťaly intonovány s důrazem na zachování jejich původních výřezů. Pro a1 to znamená akustický tón cis2. K ověření použit v roce 2015 počítačový AP tuner verze 3.08.
 
Počet píšťal: 1178 (fyzicky přepočítáno v r. 2012) Počty tónů: manuály 49, pedál 27:
 
'''II.''' Principal 4´- '''49,''' Gedakt 8´- '''49,''' Flute 4´- '''49,'''  Gamba 8´- '''29*,'''  Mixtur 3fach – '''147'''
 
'''I.''' Principal 8'''´- 49,''' Octav 2´- '''49,''' Octav 4´- '''49,''' Gamshorn 4´- '''49,''' Bordun 16´- '''49,''' Flute 8´- '''49,''' Salicionál 8´- '''49,'''  Quinte 2/3 – '''49,''' Mixtur 7fach – '''343.'''
 
'''P.''' Violon 16´- '''24,''' Octavbas 8´- '''24,''' Subbas 16´-  '''24,''' Quint 1/5 – '''24'''
[[Soubor:Děčín Feller 1864-mixtur.jpg|náhled|Demontovaný modul discantu c a cis strana Mixtur 7fach varhan Feller 1864, Děčín, sv. Václav a Blažej]]
U rejstříku Gamba 8´ je prvních 20 tónů v transmisi s Gedaktem 8´.
 
Přiložený obrázek dokumentuje složení modulů discantu rejstříku Mixtura sedmiřadá 2´ ( 7fach ), což u nástrojů této velikosti není obvyklé a standardní:
 
- běžně je užívána mixtura pětiřadá
 
- použitím modulů při montáží a jednoduché demontáží přímo na vzdušnici umožňuje velkou operativnost při opravách a ladění
 
== Zvony ==
ChrámováKostelní věž, zakončená cibulovitou kopulíbání, má v patře, kde končí kamenné zdivo, postavenu zvonovou stolici, na které jsou zavěšeny dva zvony – velký, zvaný v místním názvosloví WENCESLAU a menší, zvaný BLASEUS.{{zdroj?}} Na severním okraji zvonové stolice je ještě umístěn malý zvonek – sanctusáčeksanctusník. Ovládání je ruční. Hmotnost zvonů byla podle fyzikálních pravidel spočítána jako násobek spodního průměru a koeficientu „598“ výsledek vychází v q. Podklady pro popis zvonů byly získány od prvního poválečného zvoníka profesora Jana Joklíka, který pravidelně v kostele sv. Václava a Blažeje zvonil. Z jeho pozůstalosti, jak jí zaznamenal místní varhaník Jan Záhora st. vyplynulo, že v Děčíně bylo zvykem nazývat velký zvon Václavem, menší zvon Blažejem a nejmenší Sanktusníček. Výsledek tohoto pojednání a zjištěné skutečnosti plynou z dlouhodobého bádání, počínaje r. 1968 a násl. 1982, 2007 a 2014, včetně lezecké prohlídky a fotodokumentace.
[[Soubor:Vít sv. Václav a Blažej.jpg|náhled|Největší zvon Vít]]
 
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/Kostel_svatého_Václava_a_Blažeje“