Verze z 19. 2. 2017, 18:25 editovat Pán hor (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 825 editací doplnění ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 21. 2. 2017, 21:53 editovat zrušit editaci Pán hor (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 825 editací m save Přejít na další porovnání →
Řádek 4: == Život == === Mládí a studium === Narodil se 15. února 1907 v 11 hodin večer v [[Bretaň\|bretaňské]] obci [[La Fontenelle]] nedaleko [[Mont Saint-Michel]] jako Jean -François -Hyacinthe Langlais. Jeho rodiči byli Jean Langlais, šestadvacetiletý kameník a Flavie Cantová, čtyřiadvacetiletá švadlena. Celá jejich rodina žila v chudobě a obývala domek přilepený k hřbitovní zdi, kde se právě Jean Langlais narodil. Jeho rodiče měli celkem čtyři potomky -– krom nejstaršího Jeana ještě dceru Flavii (* 20. května 1915) a dva syny -: Louise (* 1920-1970) a Henriho (* 1925-1972). První příznaky ~~případné~~počínající slepoty se u Jeana Langlaise začaly objevovat již v šesti měsících a ač se lékaři z [[remeš]]ské nemocnice pokusili o operaci očí, ve dvou letech se u něj projevila plná slepota. Od šesti let začal navštěvoval fontenellskou základní školu, ale v listopadu 1917 začal studovat na znovu otevřeném pařížském [[Institut national des jeunes aveugles\|Národním institutu pro slepou mládež]] (Institut national des jeunes aveugles), neboť v malé vesnické škole neměl možnost naučit se číst a psát v [[Braillovo písmo\|Braillově písmu]]. Tato finančně náročná studia mu financoval jeho strýc, commandant Jules Langlais. Na konci války v roce 1918 dostal Jean Langlais [[Španělská chřipka\|španělskou chřipku]], kterou jako zázrakem přežil. V Institutu pro slepou mládež v Paříži nejprve Langlais studoval hru na klavír u přítele [[Louis Vierne\|Louise Vierna]], Maurice Blazyho (1873–1934) a hru na housle u [[Rémy Clavers\|Rémyho Claverse]], [[Eugéne Gigout\|Gigoutova]] žáka, harmonii Langlaise vyučoval [[Albert Mahaut]]. V roce 1923 pak vstoupil na Institutu do třídy varhan a kompozice [[André Marchal]]a, taktéž Gigoutova žáka. Pedálovou techniku Langlais pod jeho vedením budoval dle učebnice [[Adolphe Marty\|Adolpha Martyho]], taktéž slepého varhaníka, manuálovou techniku dle metody [[Jacques Lemmens\|Jacquese Lemmense]]. Od roku 1923 taktéž začal Jean Langlais pomalu komponovat, nejprve jen klavírní skladbičky či písně. Díky André Marchalovi se v roce 1927 dostal Jean Langlais na [[Conservatoire national supérieur de musique et de danse de Paris\|pařížskou konzervatoř]] do varhanní třídy [[Marcel Dupré\|Marcela Duprého]] spolu se svým spolužákem z Institutu [[Gaston Litaize\|Gastonem Litaize]], [[Olivier Messiaen\|Olivierem Messiaenem]], [[Henri Cabié\|Henrim Cabié]] a dalšími. U Duprého kromě varhanní interpretace společně studovali i [[Kontrapunkt\|fugu]] a improvizaci dle [[Gregoriánský chorál\|gregoriánského chorálu]]. U zkoušek na konci jeho prvního školního roku na pařížské konzervatoři v červnu 1928 Langlais propadl. Podobně dopadl i jeho spolužák Litaize. Tehdy ale Jean Langlais získal první cenu u zkoušek z kompozice za své ''Preludium a fugu As dur''. Od října 1928 pak Langlais studoval na konzervatoři ještě improvizaci fugy u [[Noël Gallon\|Noëla Gallona]]. Na konci tohoto školního roku získal z varhan Langlais druhou cenu, z kompozice pak opět cenu první, tentokráte za svých ''Šest preludií'', jež ocenil i [[Louis Vierne]]. Na konci roku 1929 začal Langlais navštěvovat klavírní hodiny u [[Lazare Lévy\|Lazara Lévyho]], neboť se připravoval na konkurs o místo pedagoga na Institutu po odchodu [[Adolphe Marty\|Adolpha Martyho]] do důchodu. Konkurs skládající se nejen ze hry na varhany a improvizace, ale i z klavírní a houslové hry vyhrál a 3. dubna 1930 byl jmenován profesorem-aspirantem ve výcviku (''aspirant-professeur stagiaire''). Na konci školního roku 1929–1930 pak Langlais získává první cenu z varhanní hry a ''Cenu [[Alexandre Guilmant\|Alexandra Guilmanta]]'' ve výši 500 franků. Ve věku 23 let zakončil svá studia u Marcela Duprého na pařížské konzervatoři vskutku důstojně. V roce 1934 začal studovat kompozici u [[Paul Dukas\|Paula Dukase]], pod jehož vedením přepsal pro orchestr dvě svá, původně varhanní, díla – část ''"Narození"'' (''La Nativité'') z cyklu ''Poèmes Evangéliques'' a ''[[Te Deum]]'' z cyklu ''Trois Paraphrases Grégoriennes''.<ref>[http://www.jeanlanglais.com/_Partitions.php?type=oi Jean Langlais – Scores]</ref> Krom toho získal po studiích improvizace u [[Charles Tournemire\|Charlese Tournemira]] roku 1931 cenu spolku přátel varhan (''Prix des Amis de l’Orgue'').

Jean Langlais: Porovnání verzí