Rodičovská odpovědnost: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Doplnění externího odkazu na článek "Rodičovská odpovědnost pod dorbnohledem", publikovaný v červnu 2016 na odborném webu epravo.cz.
značky: možný spam editace z Vizuálního editoru
m Opraveny dvě gramatické chyby (chybějící čárka v souvětí a překlep ve slově)
Řádek 4:
Zahrnuje povinnosti a práva rodičů spočívající v péči o dítě, zejména v péči o jeho zdraví, jeho tělesný, citový, rozumový a mravní vývoj, v ochraně dítěte, v udržování osobního styku s dítětem (tato povinnost a právo nabývá na důležitosti zejména v situaci, kdy dítě nežije v domácnosti s jedním nebo oběma rodiči), v zajišťování jeho výchovy a vzdělání, v určení místa jeho bydliště, v jeho zastupování a spravování jeho jmění.<ref>§ 858 občanského zákoníku.</ref> Povinnosti jsou zde kladeny před práva.
 
Součástí rodičovské odpovědnosti však není vyživovací povinnost a právo na výživné. Okamžik zániku vyživovací povinnosti rodičů a právo dítěte na výživné je vázaný na skutečnost, zda je dítě schopno se samo živit. Takto zaniklé právo na výživné je také možné v budoucnu obnovit, změní-li se poměry dítěte. Vyživovací povinnost a rodičovská odpovědnost jsou dvě oddělené věci. Zásahy do rodičovské odpovědnosti nemají vliv na trvání vyživovací povinnosti a fakt, že dítě je schopno se samo živit, rovněž neovlivňuje rodičovskou odpovědnost.<ref>Viz Občanský zákoník: komentář. </ref>
 
==Trvání rodičovské odpovědnosti==
Rodičovská odpovědnost vzniká narozením dítěte a zaniká nabytím jeho plné svéprávnosti.
 
V tototéto souvislosti je třeba rozlišit pojmy [[zletilost]] a plná [[svéprávnost]]. V právní úpravě platné do 31. prosince 2013 přestával být člověk dítětem v momentě dosažení zletilosti, které nabyl buď dovršením 18 let věku, nebo uzavřením manželství. Právní úprava účinná od 1. ledna 2014 přinesla změnu. Dle § 30 odst. 1 občanského zákoníku se zletilosti nabývá bez výjimek dosažením 18 let věku. Svéprávnosti lze ale nabýt dříve a to buď uzavřením manželství, nebo emancipací, tedy přiznáním svéprávnosti dle § 37 občanského zákoníku. Dítětem je tedy, dle současné právní úpravy, člověk do dne, kdy nabude plnou svéprávnost.<ref>Viz Občanský zákoník: komentář. </ref>
 
Rodičovské odpovědnosti a s tím souvisejících povinností a práv se nelze vzdát. Je vázaná na osobu rodiče a nelze ji převést na jinou osobu. Stejně tak dítě se nemůže vzdát práva na péči rodiče nebo na osobní styk s ním. To však neznamená, že pokud není dítě ochotno se s rodičem stýkat, bude k tomu násilím přinuceno. Dítě může momentálně nevykonávat své právo se s rodičem stýkat. Vzdát se tohoto práva by ale bylo definitivní právní jednání jednou provždy.<ref>Viz Občanský zákoník: komentář. </ref>