Ratajské rybníky: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
+obrázek |
První část úpravy článku, zdroj AOPK ČR; článek bude dál upraven (Živočichové, Turistika) do 24 hodin, včetně referencí. značka: přepnuto z Vizuálního editoru |
||
Řádek 17:
| loc-map = {{LocMap | Česko | lat_deg = 49 | lat_min = 46 | lat_sec = 11 | lon_deg = 15 | lon_min = 56 | lon_sec = 10 | caption = | label = Ratajské rybníky | mark = Green pog.svg | relief = 1 | float = center }}
}}
'''Ratajské rybníky''' jsou
Ratajské rybníky pod původním označením „[[chráněný přírodní výtvor]]" zřídil bývalý Okresní národní výbor v Chrudimi vyhláškou č. 35 ze dne 21. listopadu 1990 (s účinností od 1.12.1990). Předmětem ochrany se stala soustava rybníků s břehovými porosty a okolními zachovalými [[Rašeliniště|rašelinnými loukami]] s výskytem chráněných a ohrožených druhů rostlin. Zvláště chráněným územím ve formě přírodní památky o rozloze 11,4 ha (kód ÚSOP 1634) bylo prohlášeno ve smyslu Zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny.
Přírodní památka s [[Mokřad|mokřady]], [[Slatiniště|slatinnými loukami]] s cenným [[Biotop|biotopem]] chráněných a ohrožených druhů rostlin a živočichů a společenstvem [[Rybník|rybníků]] náleží do Žďárského [[Bioregion|bioregionu]] [[Hercynská podprovincie|Hercynské podprovincie]] a přírodní lesní oblasti Českomoravské vrchoviny. Lokalita leží v chladné klimatické oblasti, která je součástí Sečské vrchoviny ve [[Fytogeografické členění Česka|fytogeografickém členění]] území Česka. Ochranné pásmo přírodní památky v délce 50 m od hranic zvláště chráněného území (§ 37 zákona č. 114/1992 Sb.) zasahuje v lesním prostoru „Na balkovském" do lesních hospodářských celků (Nasavrky, Městské lesy Hlinsko).
Rybniční soustava tří kaskádovitě nad sebou vybudovaných vodních nádrží a na břehové porosty navazující vlhké louky se nachází v nadmořských výškách 585 až 595 m v širokém údolí [[Kameničská vrchovina|Kameničské vrchoviny]]. Přírodní lokalita je součástí [[Chráněná krajinná oblast Žďárské vrchy|Chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy]] (kód ÚSOP 75). Správa zvláště chráněného území náleží do působnosti [[Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky|Agentury ochrany přírody a krajiny České republiky]] - Regionální pracoviště Správy CHKO Žďárské vrchy se sídlem ve [[Žďár nad Sázavou|Žďáru nad Sázavou]].
== Evropsky významná lokalita ==
Evropsky významná lokalita Ratajské rybníky překrývá přírodní památku rozsáhlejší plochou 20,4 ha (kód ÚSOP 2972) v nadmořských výškách 584 až 602 m Kameničské vrchoviny. V rámci soustavy nazvané [[Natura 2000|NATURA 2000]], kterou tvoří chráněná území vymezená podle jednotných podmínek ve všech státech [[Evropská unie|Evropské unie]], byla vyhlášena dne 15. dubna 2005 (kód NATURA CZ0534055).
Předmětem ochrany evropsky významné lokality jsou [[Bezkolenec|bezkolencové]] louky na vápnitých, rašelinných a hlinito-jílovitých půdách (Molinion caeruleae), přechodová [[rašeliniště]] a [[třasoviště]] a výskyt evropsky významných druhů
* [[Motýli|motýlů]]: [[modrásek bahenní]] (Maculinea nausithous), [[modrásek očkovaný]] (Maculinea teleius)
* [[Mechorosty|mechorostů]]: [[srpnatka fermežová]] (Hamatocaulis vernicosus)
* [[Plži|plžů]]: [[vrkoč Geyerův]] (Vertigo geyeri, výskyt zjištěn v roce 2016)
[[Soubor:PP Ratajské rybníky, CZ160317 - Horní ratajský rybník.JPG|thumb|261x261px|Horní ratajský rybník s hladinou částečně pokrytou slabou lední vrstvou a loukami nad ním se sněhovou pokrývkou.]]
Rybniční soustava je průtočná, složená ze tří rybníků s názvy:
* Horní Rataják, rozloha 16714 m2, hloubka až 1,7 m (vybudován kolem r. [[1855]], uváděn na mapách tzv. II. vojenského mapování v Čechách), zeměpisný název: Horní ratajský rybník
* Prostřední Rataják, rozloha 7260 m2, hloubka až 1,7 m (vybudován kolem r. [[1970]], vysoký podíl vegetace, osázen lekníny, zarůstá velká plocha vodní hladiny), bez bližšího zeměpisného názvu
* Dolní Rataják, rozloha 13358 m2, hloubka až 1,7 m (vybudován kolem roku [[1910]]), zeměpisný název: Dolní ratajský rybník
Hladiny rybníků jsou regulovány výpustmi v jejich hrázích a také vybudovanými přepady v případě tzv. velké vody. Rybníky jsou využívány k chovu ryb s pravidelnými podzimními výlovy. Rybníky obhospodařuje rybářská organizace v Hlinsku. Do chovu byl vybrány:
* [[kapr obecný]]
* [[lín obecný]]
* [[candát obecný]]
* [[štika obecná]]
* [[plotice obecná]]
Rybníky napájí dvě bezejmenné vodoteče pramenící ve svahu Čertoviny (655 m n.m.), jedna zaústěna do rybníku „Horní Rataják", druhá obtočná s více vydatným vodním tokem, při velkém průtoku a vysokém stavu podzemní vody napájí i Horní ratajský rybník (na některých turistických mapách uváděna se zaústěním do rybníku). Vodní nádrže jsou oddělené pod hrázemi úzkými pásy zeleně s břehovými porosty a mokřady, jejich vybudováním vznikly v lokalitě nové vodní biotopy pro rostlinstvo a živočichy. Spuštěním výtoku rybníků lze snižovat i vysokou hladinu spodní vody na okolních vlhkých loukách.
Pobřežní porosty ratajských rybníků se solitérními i hustými skupinami dřevin přechází dál od jejich břehů v druhově pestré rašelinné až slatinné louky a vytvářejí příznivá stanoviště pro hnízdění [[Ptactvo|ptactva]], bohatou populaci [[Obojživelníci|obojživelníků]] a [[Hmyz|hmyzu]], jejichž život je spjat s vodou.
== Původ názvu ==
Název rybniční soustavy a od ní pojmenované přírodní památky a evropsky významné lokality je odvozen od pomístních jmen ([[anoikonymum]]) tří rybníků (Horní-, Prostřední-, Dolní Rataják), se zeměpisnými názvy pouze Horní- a Dolní ratajský rybník. Přívlastek „Ratajské" (Rataják, ratajský) získaly rybníky podle své polohy v městské lokalitě s místním názvem Rataje (též ulice) na katastrálním území [[Hlinsko|Hlinska]] (zástavba vzdálená zhruba 700 m od Dolního ratajského rybníku).
[[Podloží]] lokality přírodní památky je tvořeno fylitickými břidlicemi a svorovými fylity okraje hlinecké zóny. Půdotvorným substrátem jsou písčitohlinité až hlinité sedimenty, na nichž jsou vytvořeny pseudogleje, místy zrašelinělé a v místech zatopených vodou rybníků zbahnělé gleje.
== Geografie ==
Ratajské rybníky (rybniční soustava, přírodní památka, evropsky významná lokalita) leží zhruba 2 km od centra města Hlinsko severovýchodním směrem, s nadmořskou výškou 585 m na okraji lesní lokality „Na balkovském" u Dolního ratajského rybníku až 595 m na loukách nad Horním ratajským rybníkem. Široké údolí je sevřené svahy vrcholů [[Kameničská vrchovina|Kameničské vrchoviny]], na severu Medkovy kopce (638 m n.m.), severovýchodně Čertovina (655 m n.m.), východo-jihovýchodně Dědovský kopec (676 m n.m.) a na jihovýchodě s významným bodem [[Pešava (vrchol)|Pešava]] (697 m n.m.).
Lokalita vlhkých luk a rybniční soustavy, zastíněných od východu a jihu zalesněným prostorem „Na balkovském", poskytuje rostlinstvu omezené, typické podmínky vlhkého prostředí v chladných klimatických podmínkách jihovýchodní části [[Sečská vrchovina|Sečské vrchoviny]] s jejími nejvyššími nadmořskými výškami v oblasti charakteristické delším zimním obdobím.
Postupně svažující se terén na úbočí zalesněné vrcholové části hřebene [[Železné hory|Železných hor]], v pásmu Medkovy kopce – Čertovina – Dědovský kopec s několika bezejmennými méně vydatnými vodními toky a také s [[Blatenský potok (přítok Chrudimky)|Blatenským potokem]] stékajícím po svahu od vrcholu Pešava, vytvořilo přírodně vhodné podmínky pro postupné (v rozmezí více jak sto let) vybudování tří rybníků kaskádovitě nad sebou. Směrem na jihozápad je údolí otevřeno k Blatenskému potoku, který odvádí vody z oblasti, včetně rybniční soustavy, do necelý kilometr vzdálené řeky [[Chrudimka|Chrudimky]], protékající [[Blatno (Hlinsko)|Blatnem]] (část obce Hlinsko).
=== Geomorfologie a přírodní podmínky ===
Rybniční soustava, přírodní rezervace a evropsky významná lokalita leží v severní části [[Českomoravská vrchovina|Českomoravské vrchoviny]]. V rámci regionálního členění georeliéfu České republiky náleží do [[Geomorfologický celek|geomorfologického celku]] Železné hory, [[Geomorfologický podcelek|podcelku]] Sečská vrchovina a [[Geomorfologický okrsek|geomorfologického okrsku]] Kameničská vrchovina.
Geomorfologický útvar ([[údolí]]) je situován v jihovýchodní části Kameničské vrchoviny pod vrcholem Pešava (697 m n.m., v roce 1987 uváděn za nejvyšší a od roku 2006 jako významný bod geomorfologického celku Železných hor). Od rybniční soustavy k severu stoupá svah s vlhkými loukami, skupinami dřevin a zemědělsky obdělávanými poli k vrcholu Medkovy kopce (638 m n.m.). Od břehu Horního ratajského rybníku severovýchodním směrem se zvedá terén s rozsáhlými mokřady, nejprve pozvolna na území přírodní památky a od její hranice prudčeji, k vrcholu Čertovina (655 m n.m.) v zalesněném hřebeni. Území s vlhkými loukami a lesním společenstvem má významnou retenční schopnost.
Širokým a dlouhým žlabem stoupajícím k vrcholu Dědovského kopce (676 m n.m.), mezi svahy vrcholů Čertovina a Pešava, se do údolí se soustavou ratajských rybníků stahuje voda z vlhkých luk a mokřadů výše položených v bezejmenných vodotečích s úzkými koryty, v nichž v období s malým objemem dešťových srážek voda vysychá.
Louky nad rybníkem se skupinami dřevin a zemědělsky obdělávanými polemi jsou přerušeny v severozápadním směru [[Silnice I/34|silnicí I/34]] (úsek [[Hlinsko]] – [[Čertovina]]), která tvoří nejseverněji položenou hranici Chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy. Nad silnicí se táhne zalesněné pásmo Kameničské vrchoviny s vrcholy Medkovy kopce, Čertovina, Dědovský kopec, na jihovýchodním svahu s místní komunikací spojující [[Čertovina|Čertovinu]] (část města Hlinsko) s [[Pláňavy]] (část obce Vojtěchov) a obcí [[Dědová]].
=== Geologie ===
[[Podloží|Geologické podloží]] je tvořeno fylitickými [[Břidlice|břidlicemi]] (místy plodové břidlice kontaktně metamorfované) a svorovými [[Fylit|fylity]] okraje hlinecké zóny (hlinské [[proterozoikum]] a [[paleozoikum]]). V oblasti vodních toků je to nivní [[sediment]] a na ploše rybniční soustavy sediment vodních nádrží ([[hlína]], [[Písek (sediment)|písek]], [[štěrk]]) [[Kvartér|kvartéru]]. Na jihovýchodním okraji lokality s ochranným pásmem se objevuje hlubinný magmatit ([[Granit|granit)]] paleozoika.
Půdotvorným substrátem ve zvláště chráněném území jsou písčitohlinité až hlinité sedimenty, na nich vytvořené pseudogleje, místy zrašelinělé a v místech zatopených vodou rybníků zbahnělé gleje.
=== Vodstvo ===
[[Soubor:PP Ratajské rybníky, CZ160318 - Dolní ratajský rybník.JPG|thumb|262x262px|Dolní ratajský rybník s částí severního břehu s mokřady a loukou časně z jara.]]
Oblast náleží do povodí Chrudimky. Pro soustavu ratajských rybníků jsou v krajině důležité vodní zdroje. Svahy vrchů (kopců) Kameničské vrchoviny jsou významnými místy, ze kterých se stahuje do údolí voda. Na území přírodní památky a evropsky významné lokality je zásadním zdrojem pro život na tamních stanovištích rostlinných a živočišných společenství.
Významnou schopnost zadržování vody a její postupné uvolňování pro rostlinstvo mají na zvláště chráněném území mokřady, slatinné louky a lesní společenstva v jeho okolí, také Blatenský potok pramenící pod vrcholem Pešava a protékající okrajem lesní lokality „Na balkovském".
Z vodních toků svázaných s přírodní památkou a evropsky významnou lokalitou jsou významné dva bezejmenné vodní toky, pramenící na loukách pod vrcholem Čertoviny. Severněji položený potok odvádí vody do Horního ratajského rybníku. Vydatnější vodní tok, pramenící u sídelní lokality Pláňavy (část obce Vojtěchov), soustavu rybníků obtéká a odvádí vodu mimo zvláště chráněné území.
Pod hrází prostředního a nejmenšího ratajského rybníku osázeného lekníny je vyveden z nedalekého vodárenského zdroje přepad vody, uváděn jako jiný vodní zdroj „U rybníků" (ev.č.1719 v Národním registru pramenů a studánek České republiky). Vodoteč je svedena do Dolního ratajského rybníku.
Jen málo vydatným vodním zdrojem je „Luční studánka" (ev.č. 2488 v Národním registru pramenů a studánek České republiky), v letní sezóně, v případě malých dešťových srážek v oblasti, brzo vysychajícím. Do úzkého koryta od pramene nad Dolním ratajským rybníkem, do kterého je vodoteč zaústěna, se stahuje i voda z mokřadů v jeho okolí.
Z výpusti Dolního ratajského rybníku (a z celého území přírodní památky a evropsky významné lokality) je voda odváděna vodotečí do bezejmenného potoku obtékajícího rybniční soustavu a následně do zhruba sto metrů vzdáleného Blatenského potoka, pravostranného přítoku řeky Chrudimky.
=== Vegetace ===
Na území přírodní památky a evropsky významné lokality na rozhraní Železnohorského a Žďárského bioregionu jsou zastoupeny zrašelinělé mezotrofní až slatinné louky, přecházející v mokřadní [[Ostřice|ostřicová]] společenstva a prostředí rybníků. Na loukách nad rybníky rozkvétá v letním období vzácný [[hořec hořepník]] (Gentiana pneumonanthe). Jde o jedinou známou lokalitu jeho výskytu v Chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy. Kolem rybníků a vodních toků jsou rozšířeny skupiny náletových dřevin, zejména:
* [[olše lepkavá]] (Alnus glutinosa)
* [[bříza bělokorá]] (Betula pendula)
* [[vrba ušatá]] (Salix aurita)
V trvale zamokřených prohlubních luk se vyskytují ohrožené druhy mechorostů:
* [[Srpnatka fermežová|srpnatka femežová]] (Hamatocaulis vernicosus)
* bařinatka obrovská (Calliergon giganteum)
* bažinník kostrbatý (Paludella squarrosa)
Z rostlin jsou také zastoupené:
* [[kruštík bahenní]] (Epipactis palustris)
* [[vachta trojlistá]] (Menyanthes trifoliata)
* [[prstnatec májový]] (Dactylorhiza majalis)
* [[mochna bahenní]], též [[zábělník bahenní]] (Comarum palustre)
* [[kozlík dvoudomý]] (Valeriana dioica)
* [[Tolije bahenní|tojlije bahenní]] ( Parnassia palustris)
* [[všivec bahenní]] (Pedicularis palustris)
* všivec lesní (Pedicularis sylvatica)
* [[hadí mord nízký]] (Scorzonera humilis)
* [[vrba rozmarýnolistá]] (Salix rosmarinifolia)
* škarda měkká čertkusolistá (Crepis mollis subsp. succisifolia)
* [[ostřice plstnatoplodá]] (Carex lasiocarpa)
* [[ostřice Hartmanova]] (Carex hartmanii)
* [[ostřice Davallova]] (Carex davalliana)
* ostřice příbuzná (Carex appropinquata)
* [[ostřice dvoumužná]] (Carex diandra)
* [[Ostřice blešní|ostřice blešn]]<nowiki/>í (Carex pulicaris)
===
Na loukách kolem rybníků hnízdí [[bekasina otavní]] (Gallinago gallinago), [[bramborníček hnědý]] (Saxicola rubetra), [[linduška luční]] (Anthus pratensis), [[cvrčilka říční]] (Locustella fluviatilis) a v pobřežních porostech rybníků [[kachna divoká]] (Anas platyrhynchos), [[polák chocholačka]] (Aythya fuligula), [[lyska černá]] (Fulica atra).
Řádek 88 ⟶ 130:
Mezi nejvýznamnější druhy [[Bezobratlí|bezobratlých]] obývajících mokřadní louky patří vzácný motýl vlhkých luk [[modrásek očkovaný]] (Maculinea teleius) a [[modrásek bahenní]] (Maculinea nausithous), kterým se také říká motýl z mraveniště. Housenky motýlů se totiž vyvíjejí v květenství [[Krvavec toten|krkavce totenu]] rostoucího na vlhkých loukách kolem rybníků a svůj vývoj dokončí až v mraveništích [[Mravenec luční|lučních mravenců]]. Po vylíhnutí v mraveništi má motýl jen krátký čas na svůj „útěk", jinak by byl mravenci doslova sežrán.
Oblast Ratajských rybníků, přírodní památky a evropsky významné lokality ([https://mapy.cz/s/yZmY viz mapa]) je hojně navštěvována obyvateli nedalekého města Hlinska, kterým poskytuje významné rekreační možnosti v poměrně zachovalé přírodě. Břehové porosty kolem Ratajských rybníků navazují za úzkým pruhem zeleně, oddělující ze severozápadu a jihozápadu území PP a EVL, na zahrádkářské osady.
| |||