Stereotyp: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m Pravopisné a stylistické úpravy. Možná by se hodily též úpravy co do obsahu článku; připadá mi, že je zde opakovano to samé pořád dokola a vědecké termíny jsou vyjádřeny poněkud neobratně a nepřesně. Děkuji. :)
Řádek 4:
'''Stereotyp''' je v původním významu tisk z trvalého odlitku (otisku) sazby, případně nezměněný [[reprint]] předchozího vydání.
 
V [[metafora|metaforickém]] významu je tose obvykle jedná o převzatý a neměnný soubor představ o člověku nebo skupině lidí, který významně ovlivňuje jejich vnímání, hodnocení i postoje vůči nim. V [[psychologie|psychologii]] jejde to neměnný a opakovaný soubor představ nebo gest, která se vždyckyvždy vyskytují pohromadě. Naučený a přesně koordinovaný soubor pohybů, projev podmíněného [[reflex]]u, se podle [[Ivan Petrovič Pavlov|I. P. Pavlova]] nazývá '''dynamický stereotyp'''.<ref>Petrusek, ''Velký sociologický slovník'', str. 1230.</ref> V [[etologie|etologii]] se obvykle definuje jako vrozený soubor pohybů a gest, vyvolávaný přesně určitým [[spouštěcí mechanismus|spouštěcím mechanismem]]. Va v [[Lékařství|medicině]] jsoujde too opakované aopakovaný, často nutkavénutkavý pohyby,pohyb neodpovídající situaci a zbavenébeze smyslu.
 
== Etymologie ==
Slovo stereotyp je složeno z [[řečtina|řec.]] ''stereos'', tvrdý„tvrdý, pevný,pevný“ a ''typtein'', razit„razit, tisknouttisknout“. Vzniklo jako tiskařský pojem ve Francii koncem 18. století, a v angličtině je doloženo kjiž roku 1798,. metaforickýMetaforický význam "klišé„klišé, předsudek"předsudek“ zavedl roku 1922 americký komentátor [[Walter Lippmann]].<ref>[http://www.etymonline.com/index.php?allowed_in_frame=0&search=stereotyp&searchmode=none ''Online Etymology Dictionary'', heslo Stereotype.]</ref>
 
== Společenský stereotyp ==
VSpolečenský stereotyp je v [[sociologie|sociologii]] a [[sociální psychologie|sociální psychologii]] typizovaný, běžně opakovaný a zjednodušený soubor představ a zároveň psychologický či společenský mechanismus, který reguluje vnímání a hodnocení, a tak ovlivňujetím názory, postoje i chování. Pro stereotyp je typické nerozlišené a paušální přisuzování určitých rysů a vlastností bez výjimek všem členům dané skupiny bez rozlišení. Má spíše iracionální povahu, a i kdyžpřestože může vzniknoutbýt vytvořen na základě vlastní zkušenosti, býváve tovětšině častopřípadů vzniká přeceněním jednotlivé události či osoby a následným zobecněním na celou skupinu.
 
Pokud se stereotyp týká vlastní osoby nebo skupiny, mluví se o 'tzv. ''autostereotypu'''. NaopakPokud pokudnaopak seplatí týkáo druhých a cizíchlidech, mluví se o '''heterostereotypu'''.; Toto je soubor často nelichotivých představ o příslušnících jiných společenských skupin, vrstev, etnik a podobně, základ rasových a společenských předsudků, například stereotypy Němce, Žida, Roma, tchyně atd.
Společenské stereotypy zjednodušují orientaci a rozhodování a podporují zjednodušené rozlišení na „my“ a „oni“. JsouDají se velmi houževnatétěžko vymýtit a člověk je přebírá už v dětství či v mládí odze svého okolí, z veřejného mínění i sdělovacích prostředků, často o takových skupinách, s nimiž nemá vlastní zkušenost. Společenské stereotypy se vyskytují například v [[karikatura|karikaturách]] a hrají velkou roli v masové [[propaganda|propagandě]].<ref>Petrusek, ''Velký sociologický slovník'', str. 1229n.</ref>
 
[[Soubor:Antisemitic caricature 1873.jpg|thumb|upright=0.8| Stereotyp Žida (Vídeň, 1873)]]