Březová nad Svitavou: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m sč |
m odtučnění značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 28:
| loc-map = {{LocMap |Česko |label=Březová nad Svitavou |position=left |lat_deg=49 |lat_min=39 |lat_sec=8 |lon_deg=16 |lon_min=30 |lon_sec=51 |float=center}}
}}
'''Březová nad Svitavou''' (německy Brüsau)<ref>http://www.zwittau.de/orte/bruesau/bruesau.htm Brüsau bei Zwittau</ref> je malé město po obou stranách historické [[Čechy|česko]]-[[Morava|moravské]] [[Česko-moravská hranice|zemské hranice]], v [[Pardubický kraj|Pardubickém kraji]] v [[okres]]e [[okres Svitavy|Svitavy]]. V současné době má katastrální výměru 1270 hektarů a 1456 obyvatel. Městem protéká řeka [[Svitava]], která zde zčásti tvoří původní [[Česko-moravská hranice|hranici Čech a Moravy]]. Město je součástí [[Mikroregion Svitavsko|Mikroregionu Svitavsko]].
== Historie ==
Město Březová vzniklo kolem roku [[1300]]. Bylo součástí svitavského panství, jež vlastnilo [[biskupství olomoucké]]. [[1. srpen|1. srpna]] [[1497]] král [[Vladislav II.]] obci udělil [[status]] města. V [[16. století]] nastal díky rozmachu [[soukenictví|soukenické výroby]] hospodářský vzestup města. Po roce [[1784]] zde prosperoval i průmysl [[len|lnářský]]. V polovině [[18. století]] bylo město napojeno na říšskou silnici spojující [[Praha|Prahu]] a [[Brno]], což přineslo další rozvoj oblasti. [[1. leden|1. ledna]] [[1849]] pak do města byla přivedena [[železniční trať Brno - Česká Třebová]]. Po [[vysídlení Němců z Československa|poválečném odsunu Němců]] nastalo ve městě znatelné snížení počtu obyvatel a ekonomický úpadek, cílem politiky bylo dokonce vysídlení a [[asanace|asanování]] města, což se však nakonec nestalo. V roce [[1960]] byla k obci připojena tehdejší obec Dlouhá ''(s [[místní národní výbor|místním národním výborem]] v [[Česká Dlouhá|České Dlouhé]])'' a osada [[Zářečí nad Svitavou|Zářečí]] (patřící dosud k [[Brněnec|Brněnci]]), v letech [[1976]]
| jméno = Karel
| odkaz na autora =
Řádek 46 ⟶ 45:
</ref>
Po roce [[1945]] status města zanikl, v roce [[1991]] o jeho znovuudělení neúspěšně žádali.<ref>[http://kormoran.vlada.cz/usneseni/usneseni_webtest.nsf/0/DAACA70E33399AF6C12571B6006D067C USNESENÍ VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY ze dne 5. června 1991 č. 178]</ref> Další podání žádosti o znovupřidělení statusu města již bylo úspěšné a s účinností od 26. listopadu 1999 je Březová nad Svitavou opět městem.
== Členění města ==
Území města se člení na 5 katastrálních území, která jsou zároveň [[základní sídelní jednotka|základními sídelními jednotkami]]
*
*
*
*
*
Z těchto 5 katastrů se na území [[Morava|Moravy]] nachází celé katastrální území Moravská Dlouhá, téměř celé katastrální území Březová nad Svitavou a bez svých některých okrajových [[parcela|parcel]] i téměř téměř celé katastrální území Muzlov a dále malé okrajové části katastrálních území Česká Dlouhá a Zářečí. Pro změnu v [[Čechy|Čechách]] se nachází téměř celá katastrální území Česká Dlouhá a Zářečí, některé okrajové parcely k. ú. Muzlov a nepatrná část k. ú. Březová nad Svitavou.
Řádek 68 ⟶ 66:
== Pamětihodnosti ==
{{viz též|Seznam kulturních památek v Březové nad Svitavou}}
* [[Kostel svatého Bartoloměje (Březová nad Svitavou)|Kostel svatého Bartoloměje]]
* [[Kaple Čtrnácti svatých pomocníků (Březová nad Svitavou)|Kaple Čtrnácti svatých pomocníků]]
* Zajímavé historické portály dveří a vrat domů např. čp. 40 na náměstí z roku [[1837]], čp. 384 z roku [[1851]], čp. 41 z roku [[1863]].
Řádek 75 ⟶ 73:
== Významní rodáci ==
* [[Karel Kořistka]] (1825–1906)
== Reference ==
| |||