Oxid siřičitý: Porovnání verzí

| teplota tání = −72,46 °C

| teplota varu = −10,02 °C

| hustota = 0,002&nbsp;97&nbsp;g/cm³ (''plyn, 0&nbsp;°C'')<br /> 1,434&nbsp;g/cm³ (''kapalina, 0&nbsp;°C'')

| dynamický viskozitní koeficient = 0,550&nbsp;8&nbsp;cP (''kapalina, -33,5&nbsp;°C'')<br /> 0,428&nbsp;5&nbsp;cP (''kapalina, -10,5&nbsp;°C'')<br /> 0,393&nbsp;6&nbsp;cP (''kapalina, 0,1&nbsp;°C'')<br /> 0,011&nbsp;7&nbsp;cP (''plyn, 0&nbsp;°C'')<br /> 0,012&nbsp;42&nbsp;cP (''plyn, 18&nbsp;°C'')<br /> 0,016&nbsp;1&nbsp;cP (''plyn, 100&nbsp;°C'')<br /> 0,020&nbsp;4&nbsp;cP (''200&nbsp;°C'')<br /> 0,024&nbsp;5&nbsp;cP (''293&nbsp;°C'')<br /> 0,031&nbsp;15&nbsp;cP (''490&nbsp;°C'')

| hořlavost = 0

| reaktivita = 0

}}

}}

 

: <math>\mathsf{S + O_2\ \rightarrow\ SO_2,}</math>

 

nebo pražením [[pyrit]]u

 

: <math>\mathsf{4\,FeS_2 + 11\,O_2\ \rightarrow\ 2\,Fe_2O_3 + 8\,SO_2.}</math>

 

Je též produktem hoření [[sulfan]]u (sirovodíku)

 

: <math>\mathsf{2\,H_2S + 3\,O_2\ \rightarrow\ 2\,H_2O + 2\,SO_2.}</math>

 

Na mokré cestě se dá připravit redukcí [[kyselina sírová|kyseliny sírové]] některými [[kovy]], např. [[měď|mědí]]

 

: <math>\mathsf{2\,SO_2 + O_2\ \rightarrow\ 2\,SO_3.}</math>

 

[[Katalyzátor]]em této reakce je [[oxid vanadičný]] nebo kovová [[platina]].

 

: <math>\mathsf{SO_2 + Cl_2\ \rightarrow\ SO_2Cl_2.}</math>

 

Za žáru ho lze [[vodík]]em [[Redoxní reakce|zredukovat]] na síru:

 

: <math>\mathsf{SO_2 + 2\,H_2\ \rightarrow\ S + 2\,H_2O,}</math>

 

za nižších teplot může při této reakci vznikat i sulfan

 

: <math>\mathsf{SO_2 + 3\,H_2\ \rightarrow\ H_2S + 2\,H_2O.}</math>

 

Také vedením plynného oxidu siřičitého přes rozžhavený koks vzniká volná síra

 

: <math>\mathsf{SO_2 + C\ \rightarrow\ S + CO_2.}</math>

 

== Výskyt v přírodě ==

 

: <math>\mathsf{2\,SO_2 + 2\,CaCO_3 + O_2\ \rightarrow\ 2\,CO_2 + 2\,CaSO_4,}</math>

 

při níž vzniká méně škodlivý [[oxid uhličitý]] a jako vedlejší produkt [[síran vápenatý]] (tzv. ''energosádrovec'').