Haüyn: Porovnání verzí

| lesk = skelný

| štěpnost = výborná podle {110}

| vryp = namodrale bílý

| hustota = 2,4 – 2,5

| ostatní = lom nezřetelný až nerovný, může fluoreskovat oranžovo-fialově pod krátkovlnným UV

}}

'''Haüyn''' je minerál ze skupiny tektosilikátů, respektive člen [[sodalit]]ové skupiny. Prvně byl pojmenován jako ''latialit'' v roce 1803 [[Carlo Giuseppe Gismondi|Carlem Giuseppem Gismondim]], podle lokality nálezu, avšak bez dokumentace. Roku 1807 jej tedy [[Tønnes Christian Bruun de Neergaard]] pojmenoval na počest [[René Just Haüy]]ho, který je považován za otce [[krystalografie]]. Jméno ovšem nebylo ani poté pevně ustanoveno a tak se roku 1831 [[Louis Albert Necker de Saussiere]] rozhodl na počest [[Jöns Jakob Berzelius|Jönse Jakoba Berzeliuse]] pojmenovat tento minerál jako ''berzelinit''. Finální verdikt nad tímto minerálem se snesl až v roce 1868, kdy [[James Dwight Dana]] oficiálně ustanovil název ''hauynit'', v češtině je znám jako ''haüyn''.

 

* '''Fyzikální vlastnosti:''' Tvrdost 5,5-6, křehký, hustota 2,45 g/cm³ průměrná, štěpnost výborná podle {110}, lom je nezřetelný až nerovný.

* '''Optické vlastnosti:''' Barvu má velmi sytě modrou, avšak může dosahovat i jiných odstínů. Vryp je bílý s modrým nádechem, lesk skelný, některé vzorky jsou pod krátkými vlnami UV světla fluorescentní s jemnou oranžovo-fialovou barvou. Je průhledný i průsvitný.

 

== Výskyt ==

== Parageneze ==

Často v asociaci s [[nefelín]]em, [[leucit]]em, [[melilit]]em, [[augit]]em, [[sanidin]]em, [[biotit]]em, [[flogopit]]em a [[apatit]]em.

== Využití ==

 

== Související články ==